Toulouse Lautrec
Lautrec
Lautrec
Lautrec
Režie:
Roger PlanchonScénář:
Roger PlanchonKamera:
Gérard SimonHudba:
Jean-Pierre FouqueyHrají:
Régis Royer, Elsa Zylberstein, Anémone, Claude Rich, Hélène Babu, Jean-Marie Bigard, Elodie Frenck, Roger Planchon, Jocelyn Quivrin, Claire Borotra (více)Obsahy(1)
Životopisný film o Lautrecovi je natočen jako portrét umělce, těsně spjatého se svou dobou i s dvojicí "protikladných" společenských prostředí, jež spojil svým životem i uměním: s venkovskou šlechtou, z níž pocházel a v níž v nouzi nacházel zázemí, a s bohémským polosvětem pařížského Montmartru, kde tvořil a kde našel nový domov. Henri de Toulouse -Lautrec (1864-1901) se oproti přáním svého aristokratického otce nestal pokračovatelem starobylého rodu, ale kvůli svému handicapu a díky oslnivému malířskému talentu se změnil v brilantního portrétistu pozlátka i všednodenní špíny pařížských kabaretů, kankánů a bordelů a jejich slavných hvězd i bezejmenných outsiderů. Intenzivní způsob existence se stal křehkému umělci osudným, takže v sedmatřiceti letech zemřel na následky syfilidy a alkoholismu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (36)
Dobře udělaný životopisný film, život a dílo Toulouse-Lautreca mě hodně zajímá od dob, kdy jsem slyšel v rozhlase na pokračování Moulin Rouge a pak ho několikrát četl. Vcelku věrně je zde však nafilmována předloha jiné biografie, kterou mám někde zasunutou ve své knihovně. Jistou nevýhodou těchto životopisných děl je jejich popisnost, která při délce filmu kolem dvou hodin už začíná diváka trošíčku unavovat, ale to je můj problém. ()
Lidi, to byla nádhera! O světě pařížské bohémy s lehkostí a se skvělými dialogy, o tragédiích s šarmem, na ničem nešetřící výprava, dokonalí herci parodující v každé vteřině sami sebe, s gustem vyprávěný příběh, u kterého v této atmosféře vůbec nevadí, že víte, jak musí skončit. Moc jsem si pochutnal. ()
Tento film není známý tak, jak by si jistě zasloužil a to je velká škoda! Vynikající počin režiséra Planchona, nádherná atmosféra, krásný příběh, Montmatre 19. století ožívá na plátně a celý film voní malířskými barvami. ... a ten kankán... "Svět, který nosil van Gogha nemůže být tak špatný"- Lautrec. ()
Když člověk přistoupí na to, že je tenhle film v podstatě komediální, tak si ho musí poměrně dost užít. Nemívám rád explicitně vyjevované narativní scény, aby každý na první dobrou pochopil, nicméně zde je všechno tak roztomile a přehnaně přepjaté, že mě film ihned pohltil. Veškeré bohémské záležitosti, psychologické vztahy, i temné a tragické podtóny, nakonec tady nakonec skončí v jakési ztřeštěné umpa-lumpovštině. A já, který bych teoreticky asi vyžadoval historickou přesnost a vážnost, jsem vlastně nadšen. Snad jen ten konec vypadá, že bylo těžké ho nějak udržet pohromadě. ()
Paráda-moc jsem od toho nečekal protože lautrecův příběh může svádět k lacinosti a životopisné šablonovitosti-o to větší překvápko to pro mě bylo, když jsem viděl jak si to ten film fičí hezky v tempu s osobitosti, nadhledem, vtipem a sebeironií Lautrecovi vlastní. Pravda je, že v poslední třetině režie -plná nápadů, hračiček a obtížně (přesto však přirozeně) vykonstruovaných scén- zlehka polevila (jakoby došel dech), ale celek to něják neshazuje.....Takže Paráda. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (1)
- Henri de Toulouse-Lautrec (Régis Royer) trpěl od neútlejšího dětství zdravotními obtížemi, které z větší části souvisely se vzácně se vyskytující vadou kostí. Pravděpodobně už ve věku šesti měsíců u něj byla zaznamenána první deformace nohou. Choroba byla zřejmě způsobena geneticky – opakovanými sňatky blízkých příbuzných – a projevovala se zpomaleným růstem kostí a jejich špatnou stavbou. Toutéž chorobou trpěly také některé Henriho sestřenice. Existuje ovšem i hypotéza, podle níž šlo ve skutečnosti o projevy vrozené syfilidy, kterou se jeho matka Adéle údajně nakazila od svého záletného manžela hraběte Alphonse. Zdravotními obtížemi trpěl také Henriho o tři roky mladší bratr Robert, který ve věku jednoho roku zemřel. (sator)
Reklama