Reklama

Reklama

Kytice z tisíce a jedné noci

  • Česko Arabské noci (více)
Trailer 1

VOD (1)

Obsahy(1)

Autorským přepisem klasických orientálních pohádek a legend ze sbírky "Tisíc a jedna noc" završil kontroverzní italský režisér Pier Paolo Pasolini svou Trilogii života. Na různých místech, v poušti i v bohatých městech a palácích barvitého Orientu se odehrává milostný příběh mladíka Núreddína a jeho otrokyně Zumurrud. Násilně odtrženi prožívají oba řadu dobrodružství, stále se hledají a přitom poznávají příběhy jiných… V posledním filmu trilogie se Pasolini opět zabývá erotikou jako jedním ze základních pramenů lidské přirozenosti. Tentokrát ukazuje spíše něžnou fyzičnost lásky, zasazenou navíc do nádherných exteriérů arabského světa Afriky i Asie. Kytice z Tisíce a jedné noci si z MFF v Cannes roku 1974 odnesla Velkou cenu poroty. Film završuje nejen zmiňovanou Trilogii života, ale symbolicky i život a tvorbu Pasoliniho. V roce 1975 stihl natočit ještě film Saló aneb 120 dní Sodomy – pak jeho život předčasně ukončila ruka vraha. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (87)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

V různých místech, v poušti, v bohatých městech a palácích, exotického barvitého Orientu, se odehrává tento milostný příběh mladíka Núreddína a jeho černé otrokyně Zumurrud. Násilně odtrženi, prožívají oba řadu dobrodružství, stále se hledají a přitom poznávají příběhy jiných. V posledním filmu své Trilogie života se Pasolini zabývá opět erotikou jako základním kamenem lidské přirozenosti. Tentokrát ukazuje spíše něžnou fyzičnost lásky, zasazenou navíc do nádherných exteriérů arabského světa Afriky i Asie. Film "Kytice z Tisíce a jedné noci" je všeobecně ovažován, za jedno z Pasoliniho nejkvalitnějších děl, na MFF v Cannes roku 1974 si totiž dokonce odnesl Velkou cenu poroty. "Kytice z Tisíce a jedné noci" završuje Trilogii života - a symbolicky i život a tvorbu Pasoliniho. V roce 1975, kdy natočil kontroverzní hnusárnu "Saló aneb 120 dní Sodomy", předčasně umírá - násilnou smrtí. Asi to nejlepší od Pasolliniho co jsem zatím viděl. Za 3*. ()

ripo 

všechny recenze uživatele

Kytica z tisíc a jednej noci je dovŕšením Passoliniho voľného filmového cyklu (po Dekamerone a Canterburských poviedkach), ktorý sa natáčal v rôznych kútoch sveta ( Irán, Jemen, Nepál, Etiópia) počas dvoch rokov. Do hereckých rolí boli obsadzovaní poväčšine miestni neherci, ktorí, dá sa tak povedať, podali svoje nadpriemerné výkony. Je to viac príbehov pokope, no nosným je príbeh chudobného mládenca, hľadajúceho svoju otrokyňu - lásku Zumurrud. Ten sa na svojej ceste dozvedá množstvo príbehov oných ľudí, kde nosným motívom je láska. Láska či už homosexuálna alebo tá "normálna". Čo môže dobre pobaviť a ukľudniť súčasnú mládež je fakt, že aj pre tisíc rokmi žili na Zemi rovnako "zvrhlí" muži, či ženy s rovnakým sexuálnym chtíčom. Pričom každá nasledujúca generácia vraví : "To by sa za našich čias stať nemohlo !! ! )) ()

Reklama

MissJ 

všechny recenze uživatele

Il fiore delle Mille e una notte - moje první setkání s Pasolinim, kterému jsem se dlouhou dobu vyhýbala a musím říct, že to byl fascinující zážitek. Film byl natáčen v Etiopii, Jemenu, Íránu a Nepálu. Jedinečnou atmosféru snímku dodává i soundtrack (Ennio Morricone), bez něhož by byl zážitek z filmu poloviční. ()

Le_Chuck 

všechny recenze uživatele

"Moje filmu nie sú vulgárne sú o živote. Nepleťte si autorské dielo s lacnou gýčovinou," tak to háji P.P.Pasolili svoju Trilógiu života. Kytice z tisíce a jednej noci je posledným filmom trilógie inšpirovaným Rozprávkami tisíce a jednej noci. Prostredie Orientu použil ako zdoj erotického nádychu pre svoje prevažne homosexuálne príbehy glorifikujúce nahé mužské telo. Nosnou story je heterosexuálny vzťah mladého Núrredina a jeho čiernej otrokyne Zumurrud, na pozadí ktorej fungujú nezávisle aj ďalšie príbehy. Pier proste zobral knížku, vypichol svoje najobľúbenejšie a poskladal. Toto vo výsledku tvorí veľmi nekonzistentnu zmesicu prevažne nudných (štýlom rozprávania) historiek. Dielo miené rozprávky pre dospelých, bohužial postráda dôležité ingrediencie rozprávkového (napätie, dobrodružstvo) a explicitné erotické scény, ktoré mohli byť v konzervatívnom Taliansku 70-tych rokov ako koľvek poburujúce (a že si na tom strážcovia mravnosti zgustli a na ich tlak musel byť film zostrihaný), dnes jednoducho zo stoličky žiadneho dospelého nepostavia. Tragicky vo výslednom efekte pôsobia výkony prevažne nehercov a to ma vracia k úvodu komentáru. Nech sa snažím ako sa snažím, tak autorské dielo v tom naozaj nevidím. Lacný gýč a nuda. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Další příběhy z Prasoliniho světa bobrů a žížal. Tentokrát rovnou z Arábie, takže se na tamější obyvatele nekoukalo moc pěkně. Jednotlivé příběhy jsou o ničem, nebudeme si nic nalhávat. Nejstupidnější je asi ten ústřední o šeredném chlapci a odpudivé otrokyni. Herci a herečky, pokud tak lze ty šeredy nazvat jsou do posledního nesmírně oškliví. Netuším, co v obsazování zrůd Prasolini sledoval. V tomhle jeho snímku je snad ještě více teploušů, než bývá jeho zvykem. Nevím, jestli se nám autor snažil sdělit nějaké jiné poselství kromě "Žádná díra nezůstane mojí žížalkou neprozkoumaná!", ale pochybuji o tom, neboť je to retardátor a homouš. Trošku smutný je fakt, že bez výše zmíněných bobrů a žížal by byl tento paskvil ještě daleko paskvilovatější. Dávám hvězdu, protože tento nesmysl byl přeci jen o malý kousek lepší než ten Canteburský průšvih. ()

Galerie (16)

Reklama

Reklama