Mamma Roma

Upraveno v březnu 2021. Film Mamma Roma, to je romantismus niterně rozervané poezie Piera Paola Pasoliniho, osobitého básníka a idealistického marxisty. Pasolini splétá touhu po životě z okraje konvenčně spořádané společnosti, z její sexuality a temperamentu, antický rozměr písně je zapsán z barokních kudrlinek a křesťanské zbožnosti a kuplířského kuropění. Kameraman Tonino Delli Colli ve svých obrazech otvírá bránu k niterné rozervanosti, k její nejintimnější podstatě, báseň je střižena v estetický verš a zpívá o touze v mizérii života. Pasolini vychází ze své vlastní knihy a jeho ohniskem je sebevědomě kořistnické a přehlíživé pojetí vztahu muže k ženám, a také hluboce oddané mateřské pouto k synům, italský muž je svlečen do naha ve své slabosti i ve svém slabošství, žena je rukojmím mužského chtíče, přesto věrná mateřským povinnostem. Pasolini zpívá svou píseň s idealistickým romantismem krásou života uchváceného poetizujícího, zbožného marxisty. Hrdinkou Pasoliniho niterně rozervané poezie je Roma Garofolo, zvaná Mamma Roma (vynikající Anna Magnani), svobodná matka s prostým snem o lepším životě konvenčně spořádané střední třídy. Je sice zbavená otrockých pout partnerství kuplíře, ale ta mateřská se upoutají o to pevněji. Láska mateřská přináší osobní oběti a nevzdává se svých snů o věcech budoucích. Hlavní mužskou postavou je Ettore Garofolo (zajímavý Ettore Garofolo), Romin syn, přivezený ve věku dospívání z venkovského poklidu do hluku římské periférie. Adolescentní vzpurnost se nechává vláčet chlapeckou kratochvílí periférie, kde morálka je poplatná sociálně trudnější realitě prostředí. Romantismus písně má svého smutného hrdinu. Významnou postavou je Bruna (zajímavá Silvana Corsini), prostá, mladá a atraktivní dívka, uvyklá na způsoby a uspořádání života na okraji konvencí. Pragmatismus bez iluzí je zárukou vnitřní rovnováhy. K výraznějším postavám filmu patří Biancofiore (zajímavá Luisa Loiano), animírka bez zbytečných zábran a nejlepší Romina kamarádka. Život je rozkošnou hrou. A k těm výraznějším patří také Carmine (velmi zajímavý Franco Citti), Romin pasáček, který sice okázale uděluje svobodu, ale výnosných pout se natrvalo neumí a nechce vzdát. Z dalších rolí: duchovní pastýř na novém, Romou vysněném, místě (Paolo Volponi), s lehčím vydíráním spolupracující Zaccaria (Luciano Gonini), Carminova venkovská nevěsta (Maria Bernardini), zaskočený restauratér Pellissier (Vittorio La Paglia), každé, i to kradené, zboží vykupující Gennarino (Emanuele Di Bari), lehce škádlivější trhovec Piero (Piero Morgia), či v periférii zkušení, noví kamarádi Ettoreho, Carletto (Franco Ceccarelli), Tonino (Marcello Sorrentino), Pasquale (Sandro Meschino), Augusto (Franco Tovo) a Lino (Pasquale Ferrarese). Film Mamma Roma je tváří romantizující básně ze sociálně slabší periférie podle estetického cítění niterně rozervané poezie osobitého básníka a marxisty. Působivý poetický zážitek! (14.10.2009)

7/10 (27.01.2022)

Můj první Pasolini; na dlouhou dobu i poslední. Vůbec mě to nezasáhlo. Že je to pravdivé zobrazení skutečnosti? Inu fajn, ale co já s tím? Že je skutečnost hnus vím i bez Pasoliniho a snímek na toto téma se dá natočit i méně nudným způsobem. (30.06.2011)

Podobné pocity jako u Accattoneho – obě pozdně učednické variace na neorealismus (tahle laděná malinko víc do Felliniho poetiky, ale pořád s příchutí písku skřípajícího mezi zuby) mi říkají víc než filmy z pozdější doby, ve kterých už byl Pasolini „svůj“. — Jinak taky můj první film s Annou Magnani, kterou jsem toužil v něčem vidět od té doby, co se nad ní tak rozplýval hlavní hrdina Aldolpho v americkém devadesátkovém nezávisláku In the Soup – čekal jsem křehkou bytost a dostal drsnou maminu –, ale neméně mě zaujala úplně neznámá Silvana Corsini, která tu ve svých čtyřiceti zakončila kratičkou hereckou dráhu (pouhé čtyři filmy) suverénně odehranou rolí pětadvacetileté cácorky vypadající na sedmnáct. Co se s tou ženskou asi stalo pak? (24.09.2017)

Jeden z nejlepších Pasoliniho kousků. Pasoliniho snímky mají svoji originalitu, vyníkají skvělou "nekonveční" kamerou, rozmrzelostí z doby a životů lidí. Vyniká bravurními výkony často neherců. Báječný, půobivý a depresivní film, jenž člověk vtáhne a vytvoří v něm správně truchlivou náladu. Skvělý filmový zážitek takže 5* bezpodmínečně... (26.07.2008)

Nikdy bych netušil, že Pasolini dokáže natočit takhle citlivý a silný film. (Jen škoda, že si nedokázal udržet napětí a drive první poloviny.) A Anna Magnani exceluje naprosto famózně - geniální koncentrát tragična nenaplněných snů, touhy po novém začátku a všepřebíjející mateřské lásky v konfrontaci se světem, který je někdy až moc tvrdý. (05.01.2010)

Bez mučení se přiznám, že jsem od tohoto filmu čekal mnohem více. Děj plynul příliš pomalu, existovaly zde místa, kde se třeba pár minut nemluvilo a pak zase jakoby to chtěli dohnat, tak mluvili o překot. Téma zapovídalo slibnou látku ke zpracování, ale podle mě se toho filmaři nezhostili nejlépe, příběh prostitutky, která nadevše miluje své dítě mohl být tutovkou, ale nebyl. Největší a jediný klad tohoto filmu bylo herecké umění Anny Magnani, jako vždy perfektní, její hlasová intonace i mimika jsou neuvěřitelné, celkový její projev zastínil všechno v tomto filmu (ať už kolegy herce, filmový scénář i režii, no prostě kdyby zde Magnani nehrála, nestojí film za shlédnutí). (05.07.2012)

Pasoliniho druhý celovečerný hraný film Mamma Roma a jeho debut Acattone patria podľa môjho názoru k jeho najlepším filmom, pripomínajú mi skôr neorealistické filmy V. de Sicu alebo F. Felliniho a sú iné ako jeho neskoršie diela (Kráľ Oidipus, Teoréma, tzv. trilógia života, Saló alebo 120 dní Sodomy). Hlavným hrdinom filmu Accatone bol pasák, vo filme Mamma Roma je hlavnou protagonistkou „druhá strana“ –prostitútka. Aj ona, podobne ako Accatone, sa chce vzdať svojho doterajšieho spôsobu života, ale úspešná veľmi nie je. Kým film Accatone sa končí smrťou hlavného hrdinu, Mamma Roma síce prežije, ale príde o svojho jediného a milovaného syna, ktorému tak veľmi chcela zabezpečiť lepší život. Bývalého pasáka Mammy Romy hrá Pasoliniho „dvorný“ herec a predstaviteľ pasáka Accatoneho z Pasoliniho rovnomenného debutu –Franco Citti. O tom, aké ťažké je zanechať doterajší spôsob života, by mohol rozprávať aj portorikánsky mafián Carlito Brigante z de Palmovej Carlitovej cesty. (20.10.2010)

Taliansky film, talianske dialôgy, teda nonstop kričanie, občas facka. Možno je to z reality, ale hlavná postava je nesympatická napriek svojmu sympatickému snaženiu o dobro syna. A dialôgy detí, tínedžerov nereálne asi aj v Taliansku. Supersmutný koniec mi na nálade nepridal, to som vo svojom rozpoložení určite nepotreboval. –––– Si staršia o šesť rokov, ale nie si veľmi vyvinutá. (11.08.2014)

2,5  Smutný príbeh o skrachovaných existenciách, v načisto priemernom spracovaní. Zo šedého priemeru vyčnieva jedine kvalitný herecký výkon Anny Magnani, lenže ten jej smiech bol tak odporný, že som si to jej herectvo veľmi neužil. Takmer všetci ostatní herci boli strojení, postavy si vôbec moje sympatie nezískali, takže ich osud ma nechal ľahostajným. Verím, že v čase vzniku mohlo byť toto neorealistické dielo pôsobivé, lenže po takmer 60 rokoch už z tej pôsobivosti zostalo strašne málo a dnešnému divákovi už film nemá veľmi čo ponúknuť. (15.08.2021)

Zajímavě natočený dozvuk neorealismu, u kterého mě občas vadil způsob podání. Některé důležité okamžiky(př. jak Ettore opustí práci, jeho vztah s matčinou spolupracovnicí) jsou jen lehce naznačeny(tzn. ve filmu se o nich jen hovoří), takže pak vyznívají do ztracena, což je nepochybně škoda. Nevím proč, ale opravdu vůbec mi nesedl herecký výkon představitele syna hlavní hrdinky. 70% (15.12.2008)

Jedno ze završujících děl italského neorealismu s osobitým rukopisem Pasoliniho. Viděl jsem ho podruhé krátce po sobě a tentokrát jsem si ho vychutnal lépe. Anna Magnaniová vytvořila skvělou roli prostitutky, která zanechává řemesla, aby se postarala o svého dospívajícího syna. Je ochotna obětovat vše, aby z jejího syna vyrostl slušný člověk, ale nedokáže zabránit ani tomu, aby nezapadl do podivné bandy výrostků živících se drobnými krádežemi, ani svodům mladé kurvičky. Mladistvé obluzení, životní nezkušenost, to všechno je podané tak životně stejně jako láska matky k synovi. Tragický konec jen nabízí další otázky: jaká společnost to vlastně způsobuje všechny tyhle lidské pády, které nedovolí, aby se jedinec vzchopil a uchopil život za jeho lepší konec (lépe - začátek)... Všechno to je zarámováno převářně do prostředí starodávných rozvalin Caracallovy antické čtvrti Říma, což zvyšuje ponurost a melancholii snímku. (11.08.2014)

Pro mě jeden z nejlepších Pasoliniho filmů, hlavně Anna Magnani je zde skvělá. Hodně se mi líbily scény z noční ulice, natočené s pouze decentním osvětlením a na jeden záběr pohyblivou kamerou. (09.07.2017)

Jeden z těch "normálnějších" Pasoliniho filmů. Krásné vyprávění o mladíkovi, který začne bydlet ve velkém Římě se svou matkou, která byla kdysi prostitutkou. Film mi příjde hodně podobný Felliniho tvorbě a tu já rád:-) (27.12.2006)

Rodičia chcú pre svoje deti vždy to najlepšie. Najmä matky. Prečo? Pretože si dobre pamätajú ako dospievali, ako žili. Nikto im vtedy na to nedal manuál. A to je ten dôvod. Deti sú ich pokračovatelia, ktorým chcú odovzdať svoje skúsenosti na ceste za lepším životom. Lenže ako?, keď ešte niesu schopní počuť tie rady, niesu schopní uvedomiť si seba v behu času, odtrhnúť sa z pút spoločenských vrstiev. Rovnako tak ani Mamma Roma nepočula a neuvedomovala si, keď bola mladá . V poslednej scéne filmu sa ten kruh uzatvára a všetká tá ťarcha sveta je v tej nezabudnuteľnej tvári Anny Magnani. Celý spútaný Rím. Bravo! Passolini! A ešte jednu vec na záver. Musí byť strašné ak matka prežije svoje dieťa. (03.06.2009)

Výtečný kousek se skvělými hereckými výkony. A to nejen Anny Magnaniové. Pro mne víceméně směr, kterým se měl Pasolini i nadále ubírat. (08.07.2009)

Anna Magnani v roli ženy, která žije na okraji společnosti, které ale nechybí odvaha a živelný temperament. Je odhodlaná zabezpečit sobě a především svému jedinému synovi lepší život, což ale není vůbec snadné, obzvláště když člověka začne dostihovat minulost, o které byl přesvědčen, že je už uzavřenou kapitolou... závěrečné scény zahrnující úryvky z Alighieriho jsou mrazivé. (15.02.2011)

Tragický příběh o snaze bývalé prostitutky změnit profesi a zajistit svému synovi lepší budoucnost a postavení člověka ze střední třídy. Bezvýchodnost, deprese. Vynikající herecký výkon Anny Magnani v titulní roli. (11.03.2008)

Príbeh ženy, ktorá má v živote jednoducho smolu. Možno kvôli jej povahe, možno kvôli dobe. Snaží sa živiť poctivo, kvôli svojmu synovi, ktorého miluje nadovšetko. Mamičkin maznáčik však nie je žiadne zlatko. V Ríme sa dostáva do zlej spoločnosti zlodejíčkov a povaľačov. Žiaľ zub času odhryzol tomuto filmu kus pôvodného kúzla a stáva sa tak skôr obrazom doby ako príbehom života. (15.10.2023)

Mamma Roma je žena, která chce lepší život pro sebe i svého syna. Oba se perou se životem, jak nejlépe dovedou, ale ne vždycky bez chyb. (24.07.2010)