A Boring Afternoon
Režie:
Ivan PasserHrají:
Jan Tožička, Kamila Turková, Leopold Smolík, Miloš Končický, Josef Vaništa, Ota Hurych, Bohumil HrabalObsahy(1)
Filmová anekdota o hospodě a fotbalu podle povídky Bohumila Hrabala... Režijní debut Formanova spolupracovníka Ivana Passera z roku 1964, natočený podle povídky Bohumila Hrabala, byl zamýšlen do povídkového hrabalovského filmu Perličky na dně. V distribuci však byl promítán jako samostatný krátký film. Zachycuje obyčejné, vskutku fádní nedělní odpoledne v předměstské hospodě, v době kdy většina štamgastů odešla fandit svému mužstvu na fotbalový stadion. Zatímco pár staříků mudruje o fotbale, neznámý mladík provokuje hospodského tím, že si ničeho nevšímá a zaníceně čte jakousi knížku. A z elegantní dámy, která se prochází před lokálem a na někoho čeká, se možná vyklube samotná Smrt… Film byl promítán v soutěži XIV. mezinárodního filmového týdne v Mannheimu v roce 1965 a získal Zlatý dukát v kategorii krátkých filmů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (82)
Do perliček na dně se Fádní dopoledne už nevešlo, a to je škoda, byla by to perlička z nejlesklejších. Passer dokázal geniálně, s úžasním vcítěním se do běžného člověka, natočit film plný pochopení, smutný, humorný, poetický a hlavně nesmírně pravdivý... Postavy jsou naprosto uvěřitelné, je vidět, že neherci uměli zahrát sami sebe, film má podle mě (i když jsem dobu nezažil) téměř dokumentární hodnotu - o nás Češích, našich hospodách, našich pábitelích, o všednosti, fotbale a pomalém, ale nezadržitelném plynutí lidského života a času, toho vypoví mnoho, možná skoro vše... ()
Hospoda, fotbal, ženský... - a karty jsou rozdány. Nervozitu z toho, jak hrají ti naši, to si dovedu představit, ale ty pokuřující babky, které mastí karty a přitom pějí jakousi pohřební píseň, to je další nepochopitelný kousek z Hrabalových pábitelských schopností. To kvarteto karbanic je jak vystřižené z večerního draní peří. Um, jak hospodský a ostatní štamgasti pojmenovávají v poklidu si čtoucího "hejska", je uchulahodící. Škoda rychlého, useknutého konce. ()
Ve staré putyce si dědkové povídaj o fotbale, hospodskej nadává na nesympatického mládence a báby v rohu hrajou maryáš a zpívaj..nic víc. Abych řek pravdu, tak mě tenhle fádní mikrosnímek bavil...přeci jenom jak jde o hospodu, tak jsem doma :-) a ten zpěv těch bab tam dělá takovou zvláštní pohodovou atmosféru...no dobrý. Hrabal holt uměl ()
Můj dvoustý komentář. Ten by měl být tedy výživný. Ale nebude: toto je jeden z mála filmů, kde neudělím žádné hodnocení - pět hvězdiček považuji za přehnané, jednu taktéž a průměrné tři neřeknou vůbec nic. Slovně bych film zhodnotil jako něco, na co se čtvrt hodiny příjemně koukalo, ale že bych si to musel střihnout víc jak jednou, to ani náhodou. Malé, ušmudlané, lehce zasmrádlé, prostě naše - buřty, pivo a nenávist. Film vhodný pro ty, kteří pobývají dlouhodobě v zahraničí a chtějí si osvěžit vzpomínky na rodnou hroudu. ()
Rok 1964 v plné filmové kráse. Necelá čtvrthodinka ztrávená v přítomnosti hospodských štamgastů, lhostejného páska a upřímně mluvicího i jednajícího hospodského. Klasické postavy a pábení zdánlivě o ničem graduje v detailní seznámením se se všemi zúčastněnými. Obyčejnost a reálnost, která by se dnes již těžko ztvárňovala. Filmy a filmečky vznikající vlastně jen náhodou. ()
Galerie (1)
Zajímavosti (2)
- V úvodní scéně, kdy vycházejí chlapi z hospody, je mezi nimi i autor předlohy Bohumil Hrabal. (Skladatel)
- Ceny: MFF Locarno 1966: Velká cena za krátký film; MFF Mannheim 1965: Zlatý dukát za krátký film. [LFŠ 2010] (Krouťák)
Související novinky
Miroslav Ondříček 1934 - 2015
Ve věku 80 let zemřel dnes již legendární kameraman Miroslav Ondříček. Na Barrandově začínal jako laborant, aby se přes pomocné práce v dokumentárním filmu dopracoval až k filmu hranému jako asistent… (více)
Reklama