Čas dluhů

Byl jsem zvědav jak se mi bude tenhle film líbit po letech a dojem se opakoval. Spousta silných momentů k zamyšlení uprostřed stupidních groteskních scének. Pokud šlo o snahu naznačit, že život je jedno velké absurdum, tak se to určitě povedlo, ale proč teda to drama? Asi nejtěžší pro mne bylo si odfiltrovat ty trapnosti, ostrouhat film až na kostru, a pak jsem si uvědomil, jak hrozně promarněná šance tenhle film je. Kéž by nechtěl být komedií, dramatem, psychologií a exhibicí zároveň. Doba byla hektická....škoda toho. (03.12.2008)

Tohle byl tak neskutečně blbý a trapný film až se mi docela líbil. Člověk musí pochopit hru režisérky a přistoupit na ni a potom to docela jde, ale než se to stane, hrozí velké riziko, že divák to nevydrží a odejde nebo vypne. Ivana Chýlková se mi líbila a docela mě pobavila. Lucie Bílá mi ale přišla strašně prkenná a doteď nevím, jestli to tak mělo být nebo ne. Kdoví? (21.09.2010)

Za Chýlkovou v ledničce a posléze s bednou na hlavě. Jinak všichni naprosto tragičtí, připadali mi (včetně Rodena) jako šmíry a figurkáři nejhoršího kalibru. Nemusím ani jednoho ze zúčastněných, zvláště pak Holubovou a Vilhelmovou, ale třeba u Rodena nebo Chýlkové uznávám, že jsou to dobří herci. To ale neplatí tady. Ztráta času za takovou odfláknutou trapárnu, nejen hereckou. Ani jsem nedokoukala, bylo mi úplně jedno, jestli se sežerou nebo vezmou nebo je unese UFO. (20.09.2010)

Díváme-li se na Čas dluhů jako na z velké části parodii, myslím, že tak špatný není. Je zde všechno vyhnáno do extrému, takže žánru parodie musí dělat čest, a navíc hvězdy jako Roden, Chýlková, Vilhelmová apod. film korunují kvalitními hereckými výkony. No, a jednu hvězdu navíc za myšlenku, kterou to přece jen má - muž nenávidící, ale zároveň stále milující nebo alespoň nezbytně potřebující svou ženu. (04.03.2009)

Vstupní konflikt Chýlková Roden je zahraný – nejspíš pod vlivem pokynů paní režisérky jako šmíra první třídy (jinak jsou to totiž herci, takže je do téhle trapárny musel někdo dotlačit). Narvání do TV je prostě směšné – paní Pavlásková nikdy neslyšela, co je imploze klasické skleněné obrazovky? Tomáš Vorel – cameo jako bič - se rtěnkou a transvestit , OMG, co to bylo? Že by předzvěst Jak ulovit milionáře? Paralela mezi těmito tituly je dost silná. “ To bylo dobrý, kdo to byl?”, odchrčené Danou Hlaváčovou, taky síla. Sexuolog Petr Weiss v dalším cameu, ten se nenechal zesměšnit, mluví jako člověk. Kromě něho snad jen Vladimír Dlouhý je snesitelný a Táňa Vilhelmová se taky Ireně Pavláskové ubránila. Ostatní podlehli. Holubová absolutně trapná (jako většinou), jak ji Chýlková otlouká o zárubně a pak pustí na dveřích, OMG ??? Poslední role Renaty Becerrové (tedy pak ještě jakýsi studentský film), škoda, tady je I ona nevýrazná, snad kromě založení fanklubu. I další dialogy jsou děsivé (“Srdce mi odumřelo” “Jste pašík. Ale Tatínku, pašák!” HA HA HA “Já nepotřebuju štrůdl, já potřebuju zpěvačku.” HA HA HA “Nemůžu vypudit komunisty, africký filmy netáhnou ?!?) ), přehrávání směšné až trapné, místy je to prostě vyložené panoptikum – porada lékařů na psychiatrii. Absolutní režijní nemohoucnost pokud jde o vedení herců I Lucie Bílé (ale kouká se na ní docela dobře, když si člověk vypne zvuk). Což doporučuji každému, postsynchrony se dělaly asi v poklusu. Návrat nevinného dítěte před vraždou manželky jakýmsi nesmyslným bodcem a pak ucvaknutí neucvaknutí na konci, odchod do světla – proboha proč si někdo napíše scénář, když to vůbec neumí? Ale to bych se musel ptát na totéž pokud jde o producentství a režii (nemluvě dotaz na matčinu dramaturgii podpořenou Martinem Bezouškou ???). (02.12.2012)