Noc postupuje

Mam rád tyhle oldskool kriminální filmy, ale tady se zhruba v první hodině prakticky vůbec nic neděje. Sice to má nějakou atmosféru a Gene Hackman hraje postavu detektiva výborně, ale ukrutně se to vleče. Když se asi po hodině objeví první mrtvola, tak se konečně začne odehrávat něco zajímavýho. Závěr přinese i trochu akce a takovej (aspoň pro mě) sympatickej anti-happy end. Za povšimnutí ještě stojí mladičká a tehdy plastickejma chirurgama netknutá Melanie Griffith. 60% (20.03.2013)

Gene Hackman jako životem otřískaný detektiv s rozpadajícím se manželstvím se vydá najít zmizelou teenagerku. A protože jsme v sedmdesátkách, tak ona dívka není nevinné dítě, ale pěkná coura (a sedmnáctiletá začínající Griffithová ukáže úplně všechno). To by dneska v Hollywoodu rozhodně neprošlo. Jinak je to pekelná nuda s mrtvolným tempem, kde se řeší spíše nevěry a režisér místo napětí a nějakého případu se věnuje kozám milfek a teenek. Poslední půlhodina odstartovaná nečekanou smrtí napraví trošku dojem - ukáže se, že všichni jsou zmrdi, objeví se pár mrtvol a dokonce i něco jako akční finále. Takže řekněme slabší 3*, ale tyhle neo-noiry (stejně jako tradiční noiry) opravdu nejsou pro mě. PS: Soukromé očko a expert na nevěry a nedojde mu, že ho manželka podvádí? Zatímco ona vyzbrojená jen ženskou intuicí jasnovidecky ví, že ji podvedl taky? (01.05.2023)

Atmosférická, leč poněkud zdlouhavá kriminálka, která se víc než případu soukromého detektiva v podání Hackmana věnuje jemu samotnému. Velká část filmu je slušná zívačka s několika dobře zapamatovatelnými momenty (mezi ně počítám i drsný konec). Od Penna jsem ovšem 100% zábavnou a svižnou akční jízdu ani nečekal. (03.08.2011)

"Já jsem tak línej, tak překrásně línej a nejhezčí na tom, že nechci bejt jinej..." Tuhle trampskou klasiku by si Šachová partie mohla prozpěvovat klidně celou noc a určitě by jí to náramně ladilo, protože něco tak línýho neparkuje ani v naší garáži, a to tam máme rzí zdobenou škodovku z doby černobílé. Ono je ale docela možné, že na rozdíl od našeho veterána je tenhle film línej úmyslně, no a protože mu Arthur vdechl poutavou atmosféru, dám si jednou šachovou partii s Hackmanem znova. A uvidíme, co si budeme broukat potom... (28.08.2013)

Velice pomalý, do tmavých barev oděný neo-noir získává na zajímavosti při znalosti dobových souvislostí. Jde o reflexi vystřízlivění z revoltou zmítaného sklonku 60. let, kdy generace mladých věřila, že dokáže změnit systém. Byla to éra „runaway kids“, sexu bez závazků a bez váhání, tripových filmů a téměř žádných seriózních starostí. Jenže čím víc si od těch starostí drželi odstup, tím víc se jim dostávaly pod kůži. Pak je profackoval osud a nic již nebylo jako dřív. Penn, režisér přelomové novohollywoodské gangsterky Bonnie a Clyde, s vyzrálostí dospělého člověka pohlíží zpět na ona divoká léta a zároveň po gangsterce přepisuje další tradiční americký žánr. Hackmanův detektiv není cynik, který by na všechny dlabal. Respektive je takový jenom na povrch, pod který film nahlíží (a ukazuje i jeho problematický soukromý život). Hlavním případem, který je třeba vyřešit, je Hackman sám. Cesta do hlubin drsňákovy duše logicky ústí v deziluzivní prozření, k jakému ve skutečnosti zavdala příčina například aféra Watergate. Jestli se do Noční šachové partie chcete zapojit, nestačí zůstat povrchním pozorovatelem, je třeba nechat se jí pohltit. Odměnou vám bude chmurná nálada. 75% (09.07.2008)