Kde je moje tělo?

Počas života sa občas udeje niečo zlé, nejaké nešťastie, tragédia, ale človek sa preto nesmie začať ľutovať alebo žiť v minulosti. Treba stále napredovať, nestáť na mieste, ale ísť tým životom a brať ho taký aký je, so všetkými prekážkami, ktoré mu môže niekedy k zdanlivo jasnému a ľahko dosažiteľnému cieľu nastražiť. Každý má slobodnú vôľu, vďaka ktorej môže uskutočniť ten dôležitý (pre)skok a vzoprieť sa osudu alebo je to celé ilúzia? C´est la vie ;) (19.01.2020)

Film je prostředek, jímž se dají říct i takové věci, které skrze žádné jiné médium sdělit nejdou. Nejnovějším důkazem je tento animovaný snímek, gejzír tvůrčích, scenáristických a režijních nápadů, formálně, obsahově i emocionálně strhující, nepředvídatelný, do detailu promyšlený a zkrátka krásný a úžasný. Příběh vypráví o vyrovnávání se se ztrátou na psychické i fyzické úrovni a odehrává se ve dvou rovinách, kdy v jedné sledujeme příběh hlavního hrdiny, zamilovaného doručovatele pizzy, a ve druhé jsme svědky surrealistické a napínavé odysey jeho omylem uříznuté ruky, která ožije a rozhodne se najít svého majitele. Působivý, intenzivní a prudce originální film je pokaždé o krok napřed před divákem, chytře si pohrává s jednotlivými motivy, konkrétními obrazy i vypravěčskou strukturou a precizně, s lehkostí, humorem, ale i velkou porcí smutku naplňuje unikátní a osobitou vizi, která vás zcela uhrane a jako bonus vás naučí skutečně vnímat svoje ruce a vážit si jich. (10.10.2019)

Nezvyknem sledovať animáky, tu sa však dostal odporúčanie a urobil som dobre. Silný melancholický zážitok, ktorý postupne gradoval a pri lepšom závere bez otvoreného konca by to bolo na plný počet. Vysoko hodnotím podmanivú hudbu, ktorá úplne reflektovala emócie, ktoré mali byť vzbudené. V mnohých ohľadoch až depresívne, pretože toľko nešťastia, čo sa tomu chudákovi stalo, to je dosť aj na tri životy. Aj keď musím povedať, že záver na mňa pôsobil celkom pozitívne, možno to nakoniec pre hlavného hrdinu skončilo všetko dobre. Žiaľ, viac sme sa nedozvedeli. (14.06.2020)

Objaviť tento film je ako nájsť klenot alebo vzácny dar. "I lost my body" je ľahko surrealistické animé z Francúzka. Prekvapuje jeho myšlienka a originálne podanie. Film má zdanlivo dvoch hrdinov. Melancholického chlapca Naoufela, ktorý si nesie svoj ťaživý príbeh. Druhým hrdinom je telesný fragment - jeho ruka. Kým si Naoufel hľadá svoje miesto v živote a lásku hnaný túžbou byť milovaný a milovať, druhý hrdina prekonáva strastiplnú a dobrodružnú cestu. Cestu k sebe. Pekne a veľmi šikovne sú prepojené línie minulých zážitkov so súčasným životom a cieľmi v budúcnosti. Ich naplnenie sa dostaví, aby sa minulosť prelomila prekonaním svojich tieňov. Príbeh je veľmi silný a emotívny. (10.11.2020)

Čistokrevná haptická esence lásky, deprese a nostalgie zabalená do nádherné animace a provázaná hypnotickým soundtrackem, jež se při každém tónu dostával blíže a blíže mému srdci, v němž patrně zůstane už navždy. J'ai perdu mon corps režiséra Jérémyho Clapina Vás již od první minuty své stopáže bude přesvědčovat, že se koukáte na něco mimořádného a křehce krásného. Právě styl, s jakýmž jsou výše zmíněné atributy podávány je výkladní skříní celého snímku. Není agresivní či urychlený, nýbrž pomalu plynoucí, přičemž by se dalo říci, že i neodolatelně psychedelický. Jsem velmi rád, že se ke mně tento animovaný klenot dostal. Již dlouho jsem totiž neviděl nic tak neskutečně intimního a zároveň otevřeného jako je právě J'ai perdu mon corps. Až to uvidíte, tak zcela jistě pochopíte, co jsem tím myslel. Výborná práce! PS. Tak teď už chápu ty "nářky" kritiků nad tím, že tento počin nedostal Oscara! (Netflix) (20.03.2020)