Marco

Nemyslím si, že by přeobsazení Nikolaje Lie Kaase Ulrichem Thomsenem bylo krokem vedle. V jeho podání dostává postava detektiva Carla Mørcka maličko uvážlivější charakter, což k danému námětu celkem sedí. Kámen úrazu bude spíš v poněkud mdlém scénáři. Po režijní stránce však nemám vážnější výhrady i hudba se mi docela zamlouvá. (60%) (22.10.2022)

Zdá se, že oddělení Q je totálně pohřbeno. Po čtyřech výborných thrillerech přichází tenhle průšvih. Okleštění příběhu chápu, protože knižní předloha je celkem rozsáhlá a komplikovaná na množství postav, ale udělat z toho totální nudu s nesympatickým Thomsenem a zcela zazděným Youssefem, bylo moc. Celkově se to ani trochu nepodobá tomu, co nastavily předchozí díly a co jsme asi všichni měli rádi. Ale jsme aspoň známí ve světě, díky našim romským spoluobčanům. Bravo a třikrát hurá. (01.04.2022)

Spousta producentů pokazí, co může. Přeobsazení hlavních rolí by nebyl až takový problém (Ulrich Thomsen je vynikající herec), Marco však svými logickými lapsy a nijakou atmosférou nesahá ani po kotníky předchozím dílům, obzvláště pak vynikající Složce 64. Škoda. A adaptace další knihy, Nesmírný, už se chystá, tak uvidíme, jestli se filmaři v dalším snímku poučí. (26.01.2023)

Pátý případ oddělení Q sice už nevyšetřuje sehraná dvojice profíků Fares a Lie Kaas, ale dva bezejmení a ikdyž uznám, že zápletka nebyla úplně marná, tak první polovina byla tak suchopádná nuda, že to bolelo. Českého diváka probere až přítomnost českých borců z Chánova v čele s hereckou megahvězdou Godlou, takže to funguje aspoň trochu jako milá kuriozita, ale výsledkem je nakonec stejně asi nejslabší krimi film ze série dle knih Adler-Olsena. (12.07.2023)

V krátkém čase mi na monitoru opět přistálo cosi shnilého ze státu dánského, avšak tentokrát k mému mnohem a mnohem většímu poděšení, neboť zhlédnutí Chanov deffek(ál)ten působilo po čtyřech Qčkových sQostech asi jako nechat si na závěr opulentní žranice sestávající přinejhorším ze stejků z argentinské svíčkové naservírovat z kremační pece vytaženou doutnající podrážku socialistické vojenské kanady (s přílohou z neprané fusekle původního majitele). Dobrou třetinu děje spočívající ve vskutku neobyčejně nudné naháněné Pohlodkovic fakana Červenákovskou přesilou (ačkoliv někoho to třeba zaujme, nicméně já když chci vidět něco podobného, mohu po sedmé večer jednoduše čumět z okna) totiž zřejmě natočil nějaký ochotný člen kástingu na mobilní telefon při toulkách nočním Žižkovem a Karlínem, když tamo sháněl představitele hlavních rolí, v čemž byl želperun úspěšný, anžto naprosto sQělý šarpej Kaas, kterého s ohledem na rovněž výjimečně Qalitní ztvárnění aspika v Rytířích spravedlnosti podezírám, že si při přípravě na své první Qákání v Ženě v kleci v rámci Stanislavského metody nechal obden píchat MMR vakcínu, až asi toho Aspergera fakt uhnal, byl nahrazen nesympatickým nehereckým dědkem za zatáhnutí rumové sekery U vystřelenýho oka a z neméně charamantního původního Assada zde zbyl pouze jakýsi Ass zverbovaný nejspíš mezi bezďáky z Šervůdu před hlavákem na dvoulitrovku Baronovy zahrady, resp. dvoulitrovku patrně již zpola vypitou, jelikož první půlku zjevně koštovali scénárista s režisérem, pročež i ve zbytku stopáže lze popatřiti toliko na značně nenapínavou a předvídatelnou story, neb tvůrci nám po cimrmanovsku již na začátku fakticky prosradili konec detektivky (a navíc všichni víme, že Franta neumí držet úhel). Krátce řečeno – byla to taková dost hnusná tečka za tou naší detektivní sérií. Aspoň pro mě teda. (16.06.2022)