Bobby Deerfield

Bobbyho Deerfielda, veľmi úspešného jazdca F1, nezaujíma nič okrem závodov, momentálne čo mohlo spôsobiť nehodu na posledných pretekoch a za týmto účelom navštívi zraneného kolegu. V liečebni ho zaplaví prívalom otázok krásna Lillian a svojím prchkým správaním upúta jeho pozornosť. Keď sa mu však nanúti do jeho auta aby ju cestou zobral domov až vtedy sa v ňom prebudí záujem o ňu. Postupne sa však dozvedá smutnú pravdu. Jeden z najkrajších filmov aký som mal možnosť vidieť, kde Al Pacino hrá tak civilne perfektne, že každý jeho pohyb či výraz v tvári vystihuje tú ľahostajnosť, prekvapenie, údiv, záujem, naštvanosť, bezradnosť proste hocičo a spolu s Marthe Keller a jej nespútanou Lillian tvoria dokonalé TO čo má správny romantický film mať ;-) (06.10.2008)

Příběh o zvláštním setkání dvou lidí není nijak fenomenálně zpracovanou romancí, ale už jen kvůli Al Pacinovi musím udělit čtyři hvězdičky. Jako Bobby Deerfield je okouzlující a vysoce převyšuje samotný děj. Ty jeho husté, černé vlasy, hluboké oči a pohled, smyslné rty a vůbec všechno na něm, mě připoutalo k obrazovce a dvě hodiny filmu uběhly jako voda. V několika chvílích byly záběry na jeho tvář a pohled tak nádherné a mlčenlivé, že jsem měla pocit, že už se dále nedokážu dívat:) Tady mě prostě dostal a je to hlavně on, kdo Bobbyho táhne dopředu. Vydařeně je však ztvárněn jeho vztah s dívkou v podání Marthe Keller. Občas dialogy sice zaváněly kýčem, ale jinak mě jejich rozhovory upoutaly. Už jen kvůli tomu všemu nemohu hodnotit méně. (24.04.2011)

Dejová linka okolo nehody a vôbec atraktívne prostredie veľkých závodov, je len "zámienka" pre primárnu romantickú linku (ktorú som dovtedy vnímal, ako pridanú hodnotu športového filmu). Beriem ako plus (originalita) a z časti aj ako mínus (ťahalo ma to viac do pozadia, zvlášť keď samotné preteky Pollack technicky zvláda na výbornú). Ostáva vzťahová čast kedy si znudenéhý pretekár, ktorý môže mať všetko a extrovertná femme fatale, ktorá stráca to najcenejšie (život), k sebe hľadajú cestu. V tomto smere je servírovný štadart (premena arogantného suchara) v prostredí krásnych scenérii s veľmi pomalým tempom, ktorému moc nepomáha minimum hudby. Celkový dojem tak na 70% s tým, že prestrihanie by filmu zásadne porspelo. (26.02.2007)

Tak jsem si Bobbyho Deerfielda vyhledala po mnoha letech se zvědavostí, jak na mě bude teď působit. Je to dobrý film, ale mě nechává jaksi citově chladnou, což by u romance tohoto typu asi být nemělo. Může za to nejspíš postava Marthe Keller - i když chápu, že smrtelně nemocná mladá žena má nárok na určité nestandardní chování, mně byla prostě protivná. Tento film má pro mě dva silné momenty. Je to jednak rozdílný přístup ke smrti mezi automobilovým závodníkem, který dobrovolně denně riskuje život, a ženou, která dobře ví, že to má takříkajíc "za pár", a potom zjištění Bobbyho, že není až taková hvězda, jak si myslel, a že dokonce existují lidé, kteří o něm nikdy neslyšeli. Jinak souhlasím s Limou, že Bobby mohl být klidně lyžař. Myslela jsem, že bych film nabídla svému motoristickému synovi, ale asi by mě s tím vyhodil. (23.10.2006)

Remarquovu předlohu jsem četl tak dávno, že mi ji film ničím nepřipomněl. A vlastně už se ani nemůžu spolehnout na to, co jsem při jejím čtení coby teenager cítil. Tady jsem každopádně cítil pouze neduhy 70. let a prázdný manýrismus. Možná někteří lidé takto milují, ale já jsem se s ničím podobným nikdy nesetkal, a ani bych o to nestál. --- (14.02.2013)