Bobby Deerfield

Pro mě velmi krásný a smutný film hned ze 2 důvodů. Od 7 let jsem zamilován do Marthe Keller ( na dopisy mi odpovídala, že jsem pro ni příliš mladý-ale teď už by to snad šlo, ne?). Moje nejoblíbenější kniha v dětství byla http://cs.wikipedia.org/wiki/Nebe_nezn%C3%A1_vyvolen%C3%BDch Takže jsem takový hodnotitel na hovno. Mě by se to líbilo, i kdyby to točil český packal Nikolaev a zasadil by to do prostředí závodů autíček na vysílačku. (12.05.2012)

Některé filmy vyvolávají s odstupem času jen nostalgickou vzpomínku nebo uzardění nad dávným nadšením, některé spolu s vámi zrají jako víno. Se mnou takhle uzrál Bobby Deerfield, který mě nadchl už před drahnou spoustou let. Teď se mi znovu před očima odvíjel film, jehož některé detaily se mi přímo zatesaly do hlavy jako třeba Bobbyho sen, kde sedí v závodním voze na startu a dožaduje se snovým hlasem: "key, key, key" nebo když Anny Duperey políbí vždy před závodem rukavice. Nebe nezná vyvolených jsem četla, tehdy to byl kult, ale film je tak hrdě svébytný, že jsem na knihu od Remarqua ani nepomyslela. V jemně plynoucím příběhu dvou lidí, kteří jsou z úplně jiného světa i těsta a přesto se zamilují, nenajdete jediné klišé, jedinou podbízivou frázi a to je při jeho tragičnosti na poklonu. Snad je to Kellerové aristokratickým chladem, snad Al Pacinovou schopností měnit cukr v uvěritelné lidské pocity ...... scéna, kdy jsou na výletě, zdrceni, protože už VÍ a fotografuje je kolemjdoucí pár, který NEVÍ ..... k té nemám slov, jen slzy. (11.05.2006)

Předloha asi ublížila víc, než by jeden čekal. Místo napínavého dramatu vystavěného podle osy událostí smrt týmového jezdce-sabotáž-vyšetřování-riskování života-okrajová romance-závod o vše-odhalení závady-dramatická tečka sledujeme unylou smutnou romanci o ženský, která není ani pěkná, ani rajcovní, jenom drzá jak vopice, která celej film umírá a všichni čekáme, až se to povede. Pacino zahrál svou postavu se vším smířeného nebouřliváka dobře, ale z celého filmu se mi líbil jen začátek slibující napětí (nekonalo se) a pasáž, ve které běžel po silnici krásnou zatáčkou v italském městě (zřejmě Florencie). (15.03.2014)

Vše podstatné napsal Pavel, takže to zkrátím. Kromě Formule Pacina, který to opět utáhl jako vždy skvěle, cukroušsky, sladce, sexy a tradá, je k sežrání no..Marthe zahrála svou roli tak, že kašlu na všecky trapné blbosti, které mě serou dnes a denně a jede se dál. Bylo tam vše podstatné - rychlé auto, krásný chlap, nedobytná ženská, nádherná krajina, zajímavý příběh, silné scény, výborná kamera, režie a pohoda. No a ještě i sranda, plno neopakovatelných okamžiků a dialogů. Třeba ten o: "Jsou v Newarku teplouši? Ano, vyrábíme je tam. Máme továrnu na teplouše."☺Jedním slovem DESTINY. (13.01.2012)

Na hodnocení Bobbyho Deerfielda jsem si vzala nějaký čas, během kterého jsem se zvažovala, zda mu dát čtyři, nebo pět hvězdiček. Nakonec to vyšlo na to nižší číslo, ale i tak mě Bobby dostal. Al Pacino je tu tak... neobvyklý. Už jsem si zvykla, že každý jeho výkon by se dal zařadit do síně slávy, už jsem ho viděla v rolích choleriků, zdrogovaných zabijáků, slepých vojáků, ztělesněného zla i mužů hledajících druhou šanci. Jenže Bobby Deerfield je úplně jiný. Klidný, vyrovnaný, zdálo by se, že nevýrazný, ale přesně tím také krásně lidský. Žádné velké proslovy nečekejte, stejně tak by se od této Remarqueovy adaptace měli vzdát všichni, co touží o příběhu o automobilech. Bobby Deerfield vám je až na několik záběrů nenabídne a narozdíl od knihy (narážím na konec) tu nehrají téměř žádnou roli. A to na jednu stranu vnímám jako velké plus, na té druhé musím uznat, že závěr Remarqueovy předlohy je přece jen o něco působivější. Proto také ta chybějící hvězdička do plného počtu. (13.02.2008)