The Life and Death of Colonel Blimp
The Adventures of Colonel Blimp
Kamera:
Georges PérinalHudba:
Allan GrayHrají:
James McKechnie, Vincent Holman, Roger Livesey, David Hutcheson, Roland Culver, Deborah Kerr, Albert Lieven, Arthur Wontner, Anton Walbrook, John Laurie (více)Obsahy(1)
Film v retrospektivě sleduje život stárnoucího britského generála Cliva Candyho. K armádě se dal na sklonku 19. století a v druhé Búrské válce získal v roce 1902 Viktoriánský kříž. Během následujících desetiletí postupuje kupředu jeho vojenská kariéra, nemění se však jeho vztah k tradičním hodnotám a ideálu čestného vedení války.
Nápad na tento svým vyzněním nejednoznačný snímek vznikl původně z jiného filmu Michaela Powella a Emerica Pressburgera "Jedno z našich letadel se pohřešuje" (One of Our Aircraft is Missing), konkrétně ze scény, ve které starý voják říká mladému: "Ty nevíš, co to je, být starý." Dalším inspiračním zdrojem byla postava plukovníka Blimpa z britského satirického kresleného seriálu (jeho autorem byl David Low, jemuž režiséři v úvodních titulcích děkují) ze třicátých a čtyřicátých let. V tomto seriálu Blimp představoval stárnoucí členy britské vojenské třídy, beznadějně konzervativní a se zastaralými názory. Ve filmu Candy v pozdějších letech vypadá jako Blimp ze seriálu, jinak se o Blimpovi ve filmu (kromě názvu) již nemluví.
Hlavní roli generála Candyho měl původně ztvárnit Laurence Olivier. Kvůli nepřízni ministerstva války a Winstona Churchilla (obávali se, že film naznačuje, že ve vedení britské armády jsou samí zastaralí "Blimpové", rovněž nebyla v té době po chuti postava sympatického Němce, Candyho přítele. Film tak měl při natáčení další potíže například se získáním potřebných vojenských rekvizit.) se však nemohl zúčastnit natáčení. Candyho nakonec excelentně zahrál Roger Livesey. Toho ve čtyřicátých letech Powell a Pressburger ještě dvakrát obsadili do hlavní role ve svých filmech (Cesta k cíli a Otázka života a smrti) a dali tak tomuto spíše divadelnímu herci patrně největší příležitosti u filmu. Pro Deboru Kerr byla hlavní trojrole v tomto filmu velkým úspěchem a Candyho německého přítele zahrál rakouský herec Anton Walbrook. Ten na konci třicátých let utekl před nacismem do Británie, což zde koresponduje s jeho postavou (a osud této postavy zase jistě odráží něco z Pressburgerových zkušeností, který se do Británie rovněž dostal jako uprchlík před nacisty).
Důležitým okamžikem v kariéře byl tento film i pro kameramana a později režiséra Jacka Cardiffa. Ten zde byl pomocným kameramanem a jeho práce na pasáži s vycpanými hlavami ulovených zvířat zaujala Powella natolik, že si jej zvolil za hlavního kameramana pro film Otázka života a smrti a několik následujících filmů Powellovy a Pressburgerovy společnosti The Archers.
Kvůli politickým problémům okolo jeho vzniku byl film v USA uveden až v roce 1945. Nedostatek technicolorového materiálu v době vzniku také způsobil, že 163 minutový film byl sestříhán do různých kratších verzí. Původní verze byla znovu sestavena až během sedmdesátých a osmdesátých let. (Angerr)
(více)Recenze (28)
[3,5*] "Theo knows only two English expressions: "very much" and "not very much"." "My english is not very much, but my friendship for you is very much." Vojnová komediálna dráma, ktorá sa nesie v takom nadľahčenom duchu, čo je vzhľadom na dobu vzniku dosť prekvapivé (Londýn bol vtedy noc čo noc bombardovaný). Film podmanivým spôsobom zobrazuje rôzne historické obdobia, pričom sa zameriava hlavne na vojnové konflikty a nálady (na nemeckej a britskej strane), ktoré im predchádzali. Typické je zdôrazňovanie nemeckých zverstiev počas oboch vojen a na druhej strane idealizovanie Britov (je tu istý propagandistický podtón). Je to ale celkom logické, keďže víťazi píšu históriu (to platí hlavne pre 1. svetovú vojnu, keď v čase nakrúcania nebola Veľká Británia ešte ani zďaleka víťazom 2. svetovej vojny). Celkom zábavné je to vzájomné doberanie medzi dvoma národmi a vo filme ma ešte zaujali viaceré múdre výroky ("We used to say: "Our army is fighting for our homes, our women, and our children". Now the women are fighting beside the men. The children are trained to shoot. What's left is the "home". But what is the "home" without women and children?"). Páčili sa mi aj výborné herecké výkony: Deborah Kerr v trojrole, Roger akol Clive Candy a Anton Walbrook ako Theo Kretschmar-Schuldorff. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
Výborný film, zachycující přátelství dvou mužů a jejich životy v době obou světových válek. Suchý britský humor je podpořen šarmantními herci a kamerou. Proč se už nedávají tak dokonale vymalované úvodní titulky? ()
I přes lehkou rozveklost svěží a netradiční životopis jednoho lehce praštěného vojáka. Pobaví i fakt, že Deborah Kerr tu má ze symbolických důvodů trojroli, ale především britský suchý humor a nadhled jsou největší devizi tohoto filmu o válce. O půlnoci začne válka! ()
Barevné. Typicky britské a na "britskost" se zaměřující. O válce ve válce (během války, za války). Hodnoty, pravidla, tradice (gentlemanství, fair play, "right is might") vs. na vše kašlající Hitlerova totalita. Několik rovin příběhu: zánik "starých časů". "Evoluce muže". Životopis (fiktivního) britského důstojníka a posléze generála. Jeho dlouholeté přátelství s německým důstojníkem. Úžasná kvalita obrazu (aspoň v 1080p :D). Jemný nadhled (až humor). Pečlivá scénografie. Relativně citlivý scénář. Zajímavá trojrole (Deborah Kerr). Poněkud dlouhé (2h43 min). Sklony k pompéznosti, "dosebezahleděnosti", "rituální sebeoslavě" (sebekonzumaci:D) ~~~ 78% ()
#173 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/359-the-life-and-death-of-colonel-blimp ()
Úžasná záležitost. Je hrozně zajímavý vidět filmy, které se točily v průběhu druhý světový. Asi nejlepší věc, co jsem letos ve Varech viděl. 100% ()
Krásný klasický film od klasiků. Ale Otázka života a smrti je přece jenom lepší. ()
Téměř pokaždé, když čtu (a podepisuji) postesknutí nad tím, že dnes už se filmy netočí jako dřív, se mi vybaví dvojice, která podle mě představuje vrchol britského zábavního kina - "Lukostřelci" Powell a Pressburger. K "Životu..." mám z jejich mistrovských děl nejdál, a přece si mě pokaždé získá už choreografií úvodu. P&P tu ve všech ohledech přesáhli průměr doby a jen zčásti vyšli vstříc jejímu diktátu (film byl natočen v roce 1943 pod tlakem státních zájmů i obecně vzedmutého vlastenectví). Mám dojem, že se jim podařilo přiblížit se ideálnímu filmovému tvaru jako málokterému z jejich vrstevníků včetně takového Hitchcocka. Vzor pro všechny současné režiséry, kteří stojí o přízeň cítícího, myslícího a tradici humanismu vnímajícího diváka. ()