Battle Royale

Připadá vám střední škola jako místo, kde vás nikdo nemá rád a každý vám chce dát na hubu? Tak to byste si měli pustit Battle Royale, aby vás připravilo o iluze! Za velmi originálním a popravdě ehm "ne moc reálným" námětem se skrývá tupá, ale velice zábavná vyvražďovačka, u které budete často kroutit hlavou, co se těm Japoncům může všechno urodit v hlavě. Autoři filmu asi sami věděli, že něco takového bude jen steží brát někdo vážně a tak film naplnili potřebnou dávkou nadsázky, která vám dovolí v poklidu sledovat vraždící se děcka a tajně držet palce právě tomu svému favoritovi. (Mitsuko, Mitsuko...!!!;)) (26.03.2007)

"Musíš bojovat sám za sebe. Nikdo tě nezachrání. Ale o tom je život, že?" ________ 'Battle Royale' je bezpochyby jedním z nejoriginálnějších filmů z počátku nového tisíciletí, který definoval svůj samostatný subžánr, a dnes se již právoplatně řadí na piedestal japonských filmů s kultovním statusem – jó, a jen tak mimochodem, měl (nečekaně) zásadní vliv na tvorbu Quentina Tarantina...... 'Battle Royale' totiž koncepčně determinovalo jak filmový, tak primárně stejnojmenný herní žánr – tedy battle royale – moderní gladiátorské hry, jež jsou ve skutečnosti krvavou reality show, v nichž vítězem, přesněji řečeno přeživším, může být pouze jeden. Přitom nejde o kdovíjak prvoplánovou glorifikaci násilí – tahle filmová řežba o partě studentů kteří se snaží navzájem zabít, protože jim to nařídila vláda v rámci školní reformy, totiž vychytrale mísí adrenalinovou akci, gore horor, černohumornou sociální satiru, a orwellovsky laděnou vizi dystopického fikčního světa, kde se státní autority snaží získat zpět svou ztracenou reputaci – režisér Fukusaku zde taky v Kubrickovském stylu geniálně využívá klasické hudby, čímž perfektně umocňuje drastickou bizarnost celé synopse...... Oddělují se však v oné hře snad zrna od plev? Ne. Je to vlastně jen hra – a vyhraje v ní ten, kdo si vytáhl nejdelší stéblo. Ostatně, když během devadesátých let spisovatel Kóšun Takami napsal stejnojmennou knižní předlohu, reflektoval v ní tehdejší krizi japonské společnosti spjatou s prohloubením propasti mezi mladou a starou generací. Jenže v souvislosti s prasknutím ekonomické bubliny se rozplynula klasická linie životopisu "střední škola - univerzita - dobře placené zaměstnání - pozice jistá na celý život", a mládež se tak ocitla bez jistot, sebevědomí, a ideálů...... Což jsou zároveň důvody, proč se Fukusaku rozhodl knížku s tak společensko-kritickým rozměrem filmově zadaptovat. O to víc deprimující je, že se za těch třicet let v aktuálním globálním měřítku takřka nic nezměnilo, a generační příkopy i sociální nejistoty, na které snímek upozorňoval, eskalují neustále dál. Ale bylo by naivní si myslet, že nějaký film něco vyřeší. Sayonara, budoucnosti! (01.10.2021)

Kitanove filmi mám rád,aj keď ich ešte u nás veľa nevyšlo,ale sem tam to zachráni ČT2,ktoré odvisielalo pár jeho filmov v pôvodnom znení.Na moje prekvapenie Kitano tam odohral 5 minút aj s trošku trápnym koncom ,keď s desiatimi guľkami v tele sa postaví akoby nič a ide telefonovať.Poviem na rovinu ,že film ani zďaleka nenaplnil moje očakávania.Ako akčný film - vyvražďovačka môže byť ale do poslednej minúty som čakal nejaký zvrat alebo pointu,no zbytočne.Nemohol som prekusnúť nereálne prestrelky,kde dievčatá prevrtane guľkami tancujú po stoloch a ešte dokážu strieľať.Čo ma zarazilo najviac je,že celý film je postavený na tak stupidnom zákone,ktorý by neschválila ani tá najzaostalejšia krajina na zemeguli.Prečo kvôli dvom grázlom v triede musí zomrieť 40 nevinných? Kde sú rodičia a blízky nevvinných,nikto neprotestuje?.....Myslím,že stačilo málo aby to bolo lepšie.Vybrať na ostrov práve tých nepolepšiteľných a vierohodnejšie prestrelky...Potom by som tomu uveril.60%. (10.02.2009)

Co k tomuto filmu ještě napsat abych se neopakoval.. Tak určitě se jedná o vskutku netradiční a určitě i svým způsobem zajímavý zvrhlý námět-dobré pojetí-trocha toho poslání nikdy neuškodí-emotivnosti a melancholičnosti také nechybí-orchestrální hudba mistrů zde také celkem obstojně zapadla. Výsledek? Podle mého názoru dobrý film (až na ten trochu nelogický konec) o vzájemné vyvraždovačce o přežití mezi mladými japonskými studentíky. Důstojné rozloučení velkého mistra který si také zažil své, a možná proto tímto filmem tak trochu zavzpomínal na svá léta dospívání uprostřed druhé světové války. Milé překvapení film k zamyšlení... (07.09.2008)

Nádherne šokujúca vyvražďovačka, nad ktorej absurdnosťou je potreba sa s úsmevom (a na zaopár miestach hlasitých smiechom) pozvniesť. Skvelo nakrútená aj zostrihaná, lokáciami pripomínajúca Bad Taste a Ringu zároveň. Ale jej fanúšikom nie som. Nápad za milión je nedotiahnutý. Prvotná dekadentná zábava sa v závere snaží tváriť ako niečo viacej, čo sa jej darí iba zpolovice. *** NÁSLEDUJE SPOILER! *** Dôležitý dramatický motív postavy Takeshi Kitana, ktorý pre lásku k jednej z hráčok zradí celý systém a pravidlá hry, takmer vôbec nefunguje a záverečné myšlienky, ktoré z neho ústia, pôsobia v kontexte s predošlou šou príliš našróbovane. (11.08.2005)