Čas přílivu (S10E04)

David Suchet je Poirot!!! A nikdo jiný! Vždy, když se objeví na scéně, člověk má tendenci otevřít pusu. Má neskutečné charisma a pro roli Poirota se zkrátka musel narodit! To jsem si nemohl odpustit, ale teď k filmu. Ačkoliv ještě trochu zamotanější než obvykle, pochopit se to dá a má to neskutečně pěknou atmosféru, která se knihám Agathy Christie velmi přibližuje. V tomhle filmu bylo navíc úžasně natočeno i konečné rozuzlení - to tzv. rybí oko a změna barvy zde byly použity velmi správně a prostě jo... Angličani minimálně dvě věci umí lépe než všichni ostatní - skutečně vtipný seriál a detektivky s atmosférou. (22.01.2007)

Výborná melancholickejšia atmosféra a predovšetkým vynikajúca hudba dodali tomuto dielu osobitý šmrnc. Pátranie bolo síce aj tentoraz zaujímavé, ale len v rámci nadpriemerného štandardu tohto detektívneho cyklu, nič výnimočné. Musím ale uznať, že rozuzlenie tohto zamotaného prípadu bolo vynikajúce. 80/100 (15.08.2016)

Především úvodní čtvrtina filmu je tragicky nudná, nezáživná, ztrácel jsem se v postavách i jejich vztazích a motivacích. Zato poslední třetina filmu je naprosto grandiózní, neskutečně napínavá a Poirot je v té nejúžasnější formě. I proto dávám čtyři hvězdy, protože za úvod by si to zasloužilo velké kulové, ale za konec hvězdiček snad deset. Už dlouho jsem u závěru Poirota nebyl tak napnutý a pozorný. Hudba: Stephen McKeon (10.05.2014)

Čas přílivu je typická Agatha Christie - typická ve smyslu zasazení děje do rodinného sídla plného záštiplných, intrikujících, přetvařujících se a po dědictví toužících příbuzných, kteří jsou kvůli vlastnímu prospěchu schopni čehokoliv. Také komplikovaností zápletky, okořeněné několika hříchy minulosti, je obvyklá. Už ne tak úplně typická je ovšem démoničnost vlastního pachatele a jeho duševní stav, hraničící vpodstatě se šílenstvím a také lehce překombinovaný závěr spojený s jeho odhalením. Ale jako celek snímek funguje víc než dobře, milovníci Hercula budou myslím i tentokrát spokojeni. (02.10.2011)

Při sledování tohohle dílu mi nikdy není dvakrát příjemně. Můžou za to ty znepokojující smyčce, které vytvářejí dost chladnou atmosféru, pak taky způsob podání příběhu patří mezi ty mrazivější a vážnější. Z herců mě zaujal Elliot Cowan, který si později zahrál i v jednom díle Marplové, a jehož herecký projev rovněž přispíval k tomu, že mi není při sledování dvakrát příjemně. (Ovšem nemyslím to ve zlém.) (01.01.2011)