Smrt v oblacích (S04E02)

Smrt v oblacích je jedním z mých oblíbenějších Agátiných výtvorů, nicméně s televizním zpracováním nejsem tolik spokojená. Skutečný pachatel je pro mě příliš málo ďábelský a okouzlující. Nemusel by hned vypadat jako bulgakovský ďábel, ale tohle je přece jenom moc suchar. Celkově jsou všichni představitelé takoví moc zatuchlí a zastření pavučinami. (16.06.2010)

Vynikající knižní předloha a velmi zdařilé filmové zpracování, které je jedním z nejpovedenějších s Davidem Suchetem. Atmosféra filmu je dokonalá a herci výborní. Přínosem je určitě i postava inspektora Jappa. Kdo ví jestli se inspektora Jappa, kpt. Hastingse nebo sl. Lemonové ještě někdy dočkáme v novým dílech? Obzvláště dobře zpracovaná se mi zdála být samotná scéna v letadle, napětí by se dalo krájet. Dvakrát se v celém filmu objevila i česká rodačka Hana Bělská (Pravdová) a sice v malé roličce domovnice (v titulkách je uvedena jako Hana Maria Pravda). Opravdu moc povedené. (14.02.2009)

V galérii surrealizmu je Poirot ako doma, horšie je to už v lietadle. Strach z lietania je na ňom vidieť a jeho grimasy pri štartovacích manévroch nepotrebujú žiadne slová. Vyšetrovanie prebieha pekne plynulo, malé šedé bunky dostanú zabrať až k absolútne klasickému záverečnému odhaleniu v uzavretej spoločnosti. Hastingsa spoľahlivo nahradí a možno aj predčí dôvtipná stevardka a pripomeniem tiež dôležitosť prázdnej zápalkovej škatuľky. –––– Ale, ale, to už nemůžete nastoupit do letadla, aby se na palubě nestala vražda. (18.10.2013)

S Herculem Poirotem jsem se seznámila právě prostřednictvím tohoto filmu. Bylo mi deset a bylo to ve viktoriánské vile kdesi na anglickém venkově. Pamatuju si, že v krbu hořel oheň a já do té doby ještě nikdy neviděla filmovou mrtvolu (Vinnetou se nepočítá!). A trauma bylo na světě. Od té doby jsem se naučila lépe anglicky (a v Česku se rozmohl dabing), takže dnes už vím, že všechno dobře dopadlo, ale odpor k anglické venkovské architektuře mám stejně silný, jako jistý Belgičan k létání. (11.04.2012)

Zajímavé je, že při druhém a třetím shlédnutí jsem byl kritičtější. Popření zamilovaného happyendu sice stále oceňuji, jenže režisérské a scenáristické lapsy mne štvaly o poznání více (k čemu např. v příběhu figurovala ona vosa se vám nikdo neobtěžuje osvětlit). Vrcholem byl podraz v podobě komorné, jejíž tvář jsme ovšem nesměli ani koutkem oka zahlédnout. Ubližuje i klasické přiznání bez jediného důkazu, alespoň oddacím listem se tu mohlo zamávat. Ve čtvrté sérii se detektivní zápletka konečně dostala do centra pozornosti, a přestalo se kalkulovat s divákem vyžadujícím zábavu a oddych; jenže tento díl stále jakoby počítal s absencí malých šedých buněk u televizního publika. Škoda. *** (11.02.2021)