Jednoduchý plán

Raimiho přímočará odpověď na černohumorné Fargo bratří Coenů? Nikoliv. To pár let před tím usednul ke svému psacímu stroji američan Scott B. Smith, nadepsal si velkými písmeny „v jednoduchosti (situace) je síla“ a rozvinul prostou zápletku, kterou si narozdíl od nejdivočivějších konspiračních teorií svých bratříčků, dokáže lehce představit každý divák resp. čtenář. Pár let poté zasedl znovu, aby knihu přepsal v plnohodnotný filmový scénář a společně se S. Raimim divákům naservírovali mrazivý (nejen kvůli roční době, v které se odehrává) thriller, postupně se měnící v plnokrevné, minimalisticky vystavěné, psychologické drama, s neustále přítomnou hutnou atmosférou (otázkou), zavrtávající se hluboko do vaší mysli jako červotoč do voňavého čerstvého dřeva a sice „jak byste naložili vy osobně s.....“. Navíc s řádně žhnoucím závěrem, kdy i nejzapálenější matematik-teoretik, rochnící si v nejdivočivější kombinatorice, pod tíhou faktů, pouze svěsí ramena, rezignuje, neomylně sáhne po kamarádovi ZIPPákovi, promne ruce a dopřeje si (nejdražšího) tepla z domácího krbu, v jehož světle se faktura od ČEZu jeví jako vítaný příjemný present. Navíc s hmatatelným přesahem aneb co je horší? Být mrtev nebo umírat (ve vzpomínkách) zaživa? K úplné spokojenosti (vyjma absence zapojení mozkových závitů vyšetřovacího týmu) mi tam snad už pouze scházel velký nadšenec (pod)zimních zahradních prací P. Stormare, nad jehož nefalšovaným zápalem, umem a citem pro věc, by jistě zaplesalo nejedno amatérské kutilské srdíčko. To je zase ale jiný příběh a kdoví, třeba se ještě, někdy v budoucnu, dočkáme volného pokračování. Třeba v podobě kraťasu od tvůrců nápaditých reklamních spotů Hornbachu, pod názvem „a co po sobě (ne)zanecháš ty“?! 85% (16.01.2014)

Prachy vládnou světu, prvním rádcem je chamtivost a druhým slepota mísená nerozumem. Lidé se ženou vpřed za vidinou šťastného života, přičemž jediným prostředkem, kterak toho dosáhnout, jsou pro ně peníze, chechtáky, žetony, prachy a nic než prachy! Nechají se tak snadno opít rohlíkem, dokáží tak snadno podlehnout svodu ďáblu, umí tak lehce strhnout další, jen aby se vina rozlila z hrnečku do hrnce. Poté je přeci každý očištěn. Jak bych se zachoval já? Nevím, opravdu nevím. Rozhodně bych ale měl na paměti tento příběh. Poněvadž je potřeba pochopit, že být knihovnicí široce se usmívající na zákazníky, to je pravý život. Ne chorobná hamižnost po zlatém pírku, co nám prolétne za okny. Kde jsem to jen zaslechl; neměli bychom se užírat tím, co nikdy mít nebudeme, ale radovat se z toho, co máme. Protože život, ten je tady a teď. Boba Thortona neřadím mezi své oblíbence proto, protože často hraje podivíny, duševně choré nebo bláznivé. Zároveň však je toto nejlepší zárukou kvality. (21.08.2011)

Sam Raimi má za sebou slušnou řádku filmů, z nichž některé těží z nostalgie filmových fanoušků (Lesní duch), některé z jeho pověsti komerčně úspěšného tvůrce (Spiderman), ale kdybych měl označit film, který se mu opravdu povedl a je vrcholem jeho dosavadního režijního snažení, pak bych bez váhání sáhl k Jednoduchému plánu. Někteří ho přirovnávají k Fargu, já bych použil spíš příměr ke snímku Než ďábel zjistí, že seš mrtvej od Sidney Lumeta, každopádně patří do stejné žánrové škatulky temné krimi, které přechází do špičkového psychologického dramatu se skvěle propracovanými charaktery a vyšperkovanými emotivními scénami. Scény v šerifově kanceláři, kde hrdina loví jednotlivé patrony, a posléze ve ztroskotaném letadle, kde se pokouší nabít, patří k těm, které si budu uchovávat v paměti těch nejlepších filmových zážitků, a scéna závěrečné popravy mi připomněla svou tragikou podobnou scénu z filmu O myších a lidech. A poselství filmu? Když najdete pytel plný peněz, snažte se být pokud možno single anebo prachy urychleně odevzdejte příslušným úřadům. V opačném případě to rychle začne skřípat a nepřejte si vidět ty konce. Oproti Fargu je film poněkud méně efektní, tělo v řezačce zkrátka nehledejte, ale ten konec je takový jízlivější. Smutný hrdina se dostane do situace, kdy sice nezažije hrozný konec, ale hrůzu bez konce. Celkový dojem: 90 %. (24.08.2011)

Pár výhrad ke scénáři bych rozhodně měl a jisté opovržení, že se film snaží zbytečně být mysterióznější, než by ve skutečnosti měl být tu také je. Nic to na tom ale nemění v případě, že v těch nejdůležitějších momentech film neskutečně šlape a napíná a v korespondenci s vyváženým hudebním podkresem a bílou pokrývkou mrazí. Přesně tak jednoduché a komorní, jak naznačuje název, ovšem o to více atmosferické a výborně zahrané...8,5/10 (13.07.2016)

Neuvěřitelné, tak silně Coenovská poetika, že se až nechce věřit, že Jednoduchý plán nenatočili bratři Coeni. Raimiho Fargo...narozdíl od kultovního bratrského dua ovšem Raimi ubral na nadsázce a ironii a drží se víceméně dramatického žánru. Společné je ovšem zesměšnění amerického snu, stejně jako motiv zimy a amerického zapadákova...ten je vykreslen opravdu dokonale i se všemi jeho typickými proprietami - ukrást 4 miliony dolarů spolu se dvěma venkovskými rednecky je cesta neskonale trnitá... Smithův scénář je, věren svému názvu, jednoduchý, ale naprosto dokonalý a skvěle vypointovaný....a herecké obsazení neuvěřitelné - Raimi měl opravdu šťastnou ruku...sledovat herecké kreace Billyho Boba Thorntona je opravdový zážitek a čirá radost...(navíc kruh se uzavřel v momentě, když BBT dostal roli v seriálovém Fargu) (13.06.2017)