Caddyshack

Caddyshack pro mě představuje naprosto kultovní a nestárnoucí komedii, narvanou od první až do poslední minuty neskutečně nářezovými hláškami. Nějakou dějovou kostru to tedy má sice minimální, takže spíš než o zápletce se tu dá hovořit tak akorát o sledu epizodek ze života v golfového klubu, stojící především na konfrontaci přiblblých zbohatlíků a místního plebsu, to každopádně nic nemění na tom, že je to neskutečně vtipné a zábavné, a to především při scénách s Chevy Chasem a Rodney Dangerfieldem, kdy Chase hází jedno neuvěřitelné ,,moudro” za druhým a Dangerfield tu pak opět působí jako ze řetězu utržený šílenec, který tedy sice chvílemi působí jak najetej nějakými povzbuzujícími opiáty, ale co, baví, tak ať. Kdo mě tu naopak ale ani trochu nesedl, je překvapivě Murray, který zoufale přehrává a ty jeho grimasy mě nevídaně iritovaly. Ostatní postavy jsou jinak ale vesměs vážně sympatické a výrazné, což je pro tuto podívanou zásadní, jelikož právě herci a postavy tu hrají naprostý prim, takže v tomto ohledu jasný palec nahoru. A že nic dalšího Caddyshack již nenabízí? To mi je fuk. Pro mě i tak představuje vážně parádní zábavou záležitost, které se sice dá určitě vytknout především její infantilnost, a to jak co se týče nabízeného humoru, tak v podstatě i celkového zpracování, to vše je určitě pravda, na druhou stranu ale prostě i tak tato podívaná i po více než čtyřiceti letech pořád funguje a o které jiné komedii se dá tohle říct? (17.02.2024)

Tuhle nostalgickou vzpomínku jsem si nedávno oživil, a když jsem tak zapátral v paměti, uvědomil jsem si, že tenhle film bylo asi moje první setkání s golfem. Na režisérskou sesli usedl muž mnoha talentů Harold Ramis, který se podílel i na scénáři a vypráví nám úsměvný příběh střetu dvou světů, které bez sebe nemůžou existovat, ale přitom jsou si tak vzdálené, členů golfového klubu a jeho zaměstnanců. Ústředním hrdinou je flákač Danny Noonan (Michael O'Keefe), který neví co se svým životem, přišel o stipendium na vysokou a pracuje jako nosič holí v soukromém golfovém Bushwood Country klubu. Tento malý golfový vesmír je zalidněn spoustou zajímavých a archetypálních figurek a je místem pro mnoho více či měně absurdních vtípků. Celým dějem se vine kouzelná linka souboje člověka s přírodou. Na hřišti se totiž usídlila škodná zlomyslný hlodavec, který dělá z pečlivě udržovaného trávníku pěkné oraniště a tak mu podivínský zahradník Carl Spackler (Bill Murray), jenž má slabost pro penzistky vyhlásí válku. Pro mě je nezapomenutelná scéna, kdy jeho eminence biskup hraje svou životní hru v bouři. Věkem lehce okoralá komediální jednohubka, která však neztratila nic na svém kouzlu. (06.07.2014)

.René, já a Rudolf chodíváme na golf aneb Komici na greenu. Chevy Chase je lakonický svůdník, Rodney Dangerfield zbohatlický hulvát, Ted Knight cholerický blbec a Bill Murray podivínský zřízenec s jasnými instrukcemi: sejmout sysla. Anebo taky Tchoř Pepé-Kačer Daffy-Elmer Fudd-Tulák Sam, protože humor Caddyshacku mi nutkavě připomíná kreslené grotesky s Bugs Bunnyho partou. A teď si vyberte, jestli je to pochvala, nebo posměšek, protože já sám nevím. Na mnoha místech se pobavíte (Dangerfield alias pan Czerwik má vtipné hlášky a golfové hole stokrát jinak), na mnoha se budete nudit. Hlavní zápletka s omladinou, která se snaží vyhrát pohár caddyů a usiluje o přízeň jedné tuctové tlusťošky, není ani z čtvrtiny tak zábavná jako třeba souboj na život a na smrt mezi Murrayem a zákeřným hlodavcem. A to je největším - nikoli golfovým - handicupem filmu. 50% (20.02.2003)

Sportovní komedie? Sportu bylo opravdu dost - jinam než na golfový hřiště se kamera prakticky nepodivala. Ale komediální pasáže mě jaksi minuly, protože jsem se za celou dobu možná tak pětkrát hodně decentně uchechtnul, hlavně díky Murrayovi. Snad i dneska se produkujou většinou zábavnější komedie, a to už je co říct, dvě slabší hvězdy. (19.09.2012)

Docela známá ale překvapivě slabá bláznivá komedie z prostředí golfu. Film se převážně zaměřuje na mladší publikum, které se snaží nalákat na nahotu pěkných slečen a jiných populárních nástrojů přitahujících mladé lidi. Nevím jestli to fungovalo v době vzniku ale dnes už to vůbec nezaujme a výstupy Billa Muraye a plyšovýho sysla jsou taky trapný. (10.07.2009)