Havel

Velká škoda, že to jen klouže po povrchu zajímavých postav, vztahů, Havlovy tvorby i pořádného dramatu a pomáhá si to úsměvnými metaforami. Ale vypadá to líp než epizoda Českého století a je to vtipnější než většina současných domácích komedií. Takže i když bylo zaděláno na mnohem výživnější film, dost mě to bavilo. (29.07.2020)

Rozumím tomu, že autoři nechtěli natočit film didaktický, ale výsledek je ten, že diváci znalí Havlova života a dobového kontextu tady vidí pouze ilustraci několika známých epizod, byť v jednotlivostech film ukazuje i některé silné a zajímavé scény, a diváci, kteří Havlův příběh a dobový kontext neznají, se ztrácejí mezi postavami, které ani nemají jméno, a jejichž motivace se ve zkratkovitém podání nedaří vždy rozluštit, a zůstávají bez šance film pochopit a hlavně pochopit, proč zrovna Havel měl být příštím prezidentem. Jako by tu vypadlo několik scén, které by daly příběhu smysl. (17.11.2020)

Velká Lucerna ze 3/4 plná, to jen pro škarohlídy, co mluví o propadáku. _________ Mnohem lépe zvládnuto než podobné životopisné filmy jako Masaryk, Milada nebo Toman, které všechny trpěly zmateným vyprávěním. Tady vždy víte, kdy právě jsme a co se zrovna děje. Snad jen postavy Bartošky nebo Seidlové mohly být lépe představeny. Ve zkratce sledujeme Havlův život od 1968 do 1989, práci v disentu, věznění, i osobní život, a film ho neukazuje jako nějakou modlu, ale jako obyčejného člověka se svými chybami. Viktor Dvořák v hlavní roli je velmi přesvědčivý, překvapivě i Aňa Geislerová jako Olga. Dále uvidíte i stále populárnějšího Martina Hoffmana. Ve filmu je překvapivě i dost humoru, hlavně ve scénách s estébáky a jejich směšným chováním a hláškami ("Subjekt zašel do objektu":)). Film končí, když Havel vstoupí na balkon na Václavském náměstí promlouvat k davu, což je až magické, a při titulcích vidíte skutečného Havla při setkáních s nejvýznamnějšími světovými politiky, a vy si uvědomíte, jak významnou osobnost jsme v něm měli a že svoboda, kterou jsme si vybojovali, rozhodně není samozřejmost a i 30 let po revoluci musíme bojovat proti těm, kdo nám ji chtějí vzít. (23.07.2020)

Neviem, či mal byť toto pokus o životopisný film, ale často vyznel skôr ako karikatúra, najmä keď sa račkujúci Vašek rozčuľuje. Čo sme sa vlastne dozvedeli? V podstate nič, len, že pri tej charte pán Láhev neváhal piť rovno z fľaše a dosť „děfkařil“, žiadna žena mu očividne nebola cudzia, vydatá, nevydatá, to je jedno. Film som videl aj s anglickými titulkami, neviem teda, či to bolo tak vo všetkých zneniach, ale ak toto má byť film smerovaný aj pre zahraničie, možno sa nenašinec bude právom pýtať, prečo je po tomto človeku vlastne pomenované letisko. Ale aspoň som sa dozvedel zaujímavú vec, o ktorej dom doteraz nič netušil. Že vlastne ten Vašek Havlů mal v podstate ku komunizmu blízko. Veď aj Lenin mal ženu + milenku a situáciu vyriešil tým, že obe s ním nakoniec bývali v jednej domácnosti. A vida, vo filme sa dozvieme, že Vašek chcel to isté... (05.11.2020)

Bez ohledu, jaký je čí vztah k Havlovi, toto je banální film, který nepřináší nic zajímavého. Zobrazuje Havla jako člověka se žlázami, ale bez mozku. Za celý film nic konkrétního nenapíše, s nikým nediskutuje, nevidíte pořádně žádnou jeho divadelní hru, veřejný proslov nebo moment, kdy v diskusi spojí oddělené tábory. Havel je ve filmu potlačený jako politická a intelektuální osoba a řeší se jenom jeho soukromá morálka, ale bez toho, že si uměl užívat života i jinak. Kdyby byl Havel konzervativní politik, který upírá práva homosexuálům (případně lživě tvrdí, že už mají vše, co potřebují), a sám byl vskrytu homosexuál, tak by šlo o konflikt zásadní. Ale mít milenky v liberálním disidentském prostředí, které žádalo víc svobody nikoli v soukromé ale veřejné sféře, žádný konflikt nezakládá. (23.07.2020)