Reklama

Reklama

VOD (1)

Dělník Joe Lampton najde práci u bohatého průmyslníka a rozhodne se ucházet o jeho dceru. Když jeho plány ztroskotají, hledá útěchu u Alice, starší vdané ženy. (Netflix)

Recenze (31)

NinonL 

všechny recenze uživatele

Mladý ambiciózních muž se po válce přistěhuje do nového města. Má dobrou práci, ale není spokojen. Ve válce ztratil oba rodiče a nechce se vracet do rozbořeného domova a znovu jej od základů budovat. Seznámí se s mladou dívkou z bohaté rodiny, její rodiče však vztahu všemožně brání. Proto vezme zavděk starší vdanou ženou. Oběma vyznává lásku, obě však pocházejí z "lepší" společnosti, která mu jeho status dává často najevo. Miluje alespoň jednu z nich nebo touží jen po penězích a postavení? Brzy přijde čas, kdy se bude muset rozhodnout. ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Bída britské kinematografie II. Stejně jako u jiných filmů "proudu" Kitchen sink realismu/ Free cinema, musíme se nepozastavit nad jejich dvojznačností (pojímáno pochopitelně z historické perspektivy): kvalitní filmy, beze všeho, ale spíše "kvalitní" než "filmy". V tomto filmu je zpětně možno nahlédnout osud britského filmu - zatímco v r. 1959 vzniká "U konce s dechem", v Anglii vzniká "Room at the Top". Zatímco dialogy Belmondo - Seberg některým tehdejším divákům připadaly tak nepromyšlené, že si mysleli, že je Godard vymyslel až na place, slovní výměny Harvey - Signoret a spol. jsou samozřejmě promyšlené, vypointované, vzletné... Zatímco v r. 1959 se ve Francii začali diváci učit chápat příběh pomocí střihu, her s odkazy na jiné filmy, začali si zvykat na postavy doslova rozmlouvající s divákem, chápat rozpoložení Sebergové spíše než skrze to co říká skrze to jak se prochází po letních pařížských bulvárech a jak se otočí zády ke kameře, ve VB roku 1959 jsou lidé odkázání na dramaticko-literární dílo klasického střihu, "pouze" (i když je to samozřejmě důležité) okořeněné o nový obsah (tedy sociální kritiku typického britského života). V době nástupu filmových nových vln Britové osudově zaspali a jako celek se nedokázali dodnes osvobodit ze zajetí divadla a literatury. ()

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

Zo začiatku ma to moc neoslovilo, no ako sa začali rozplietať jednotlivé nitky pozliepané do milostného trojuholníka, tak to postupne nadobudlo dlho očakávané dramatické grády. Hlavne je tu hodených do pléna veľa myšlienok, nad ktorými sa oplatí pouvažovať. Na druhú stranu sa mi niečo zo strany Simone Signoret zdalo mierne prehnané. Minimálne ku koncu. Ale aj tak mám výborný pocit z pozerania. Nadpriemer. 75/100 ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Když se v roce 1958 rozhodl režisér Jack Clayton k realizaci tohoto románu, měl již předem vybranou famózní francouzskou herečku Simone Signoret, která do té role tak fantasticky zapadla, že dominovala maximálně celému filmu. Byť se její protihráč herec Laurence Harvey snažil, seč mohl, na ní prostě neměl. ()

salalala 

všechny recenze uživatele

Co se týče společenského rozdělení trochu zastaralý, leč tematicky nadčasový snímek, který by si nepochybně zasloužil být známější. Jacka Claytona viditelně limituje černobílá kamera, která mu nedává moc možností vytvořit opojnou atmosféru většího města, kam se hlavní hrdina stěhuje, tudíž tam všechno vypadá stejně, jen domy a kancelářské budovy jsou o něco větší. Příběhově ale nemá problém, protože zápletka je rozehrána jasně a jednoduše a od začátku je jasné, kam vše dospěje, přesto je hrdinovo dilema hodně tíživé a nepříjemné. Vytknout by se dalo snad jen to, že vztah mezi ním a mladičkou Susan vznikne dost rychle bez nějakého hlubšího vysvětlení a její okouzlení jím není úplně důvěryhodné. Ocenit se musí na svou dobu odvážný sexuální podtext, který je hodně znát, nikdy se o něm ale nemluví a milostná scéna jako taková tu není ani jediná. Možná i proto je výsledek tak působivý. Celý film si pro sebe krade Simone Signoret, která je báječná, charismatická a plná nenápadného sexappealu, Laurence Harvey je zpočátku trochu toporný, postupem času ale i on nabírá jistotu, nejméně výrazná tak je Heather Sears, která sice je pohledná a sympatická, ale s energií a živočišností Signoret prohrává. Ale i to je důvod, proč je hlavní hrdina tak tragickou postavou a jeho rozhodnutí z něj dělá většího sobce, než by asi mělo. Z dnešního pohledu je Room at the Top možná staromilské drama, pořád ale má co říct, má velkou sílu a stále platné morální poučení. 70 % ()

Galerie (20)

Zajímavosti (10)

  • Simone Signoret se stala druhou Francouzkou, která získala Oscara. První byla Claudette Colbert, jež ocenění získala v roce 1934. (Kulmon)
  • Místo nahoře byl jeden z nejúspěšnějších zahraničních snímků, které se v USA během 50. a 60 let promítaly. (Zetwenka)

Reklama

Reklama