Babylon

Mám taký pocit, že pri točení tohto filmu sa Damien Chazelle trošku utrhol z reťaze a rozhodol sa proste, že natočí čo chce. Každopádne sa neviem zbaviť pocitu, že aj keď vo výsledku film oceňujem, tak "Babylon" rozhodne nie je projekt, ktorý by som si pustil niekedy v budúcnosti, dokonca ho ani nepovažujem za najlepší film tohto režiséra. Má svoje dobré momentky, (tie mu neberiem) ale čo sa týka atmosféry, alebo celkového spracovania, nemuseli sme sa dočkať až takejto záplavy scénok, ktoré mi popravde toho veľa nepridali. Úvodná párty a prevoz slona mi nejakým spôsobom hneď udali tón, na ktorý sa mám nastaviť, no v jadre je tam len jedna scénka, ktorá ma nejako výrazne pobavila a to je Brad Pitt s jeho taliančinou. Ostatné je mix všetkého od dobrého, fajn až po úplne nechutné. A to sme len v úvodnej polhodine, po ktorej nám konečne na obrazovku nabehne názov filmu. Čo vyzdvihujem je jeho vizuálne spracovanie. Mám pocit, že práca s kamerou bola obdviuhodná a všetky scénky vyzerajú skvele. Margot Robbie sa opäť dostáva do svojho Harley Quinn živlu a robí si prakticky čo chce, no najlepšie momentky filmu sú práve keď "ako sa hovorí" pýcha predchádza pád. To je poľa mňa to čo chcel Chazelle týmto filmom dosiahnúť. Hovorí nám to už v samotnom názve, kde z Biblie poznáme príbeh Babylonskej veže. V každom príbehu je to vidieť a spracované je to solídne. No film rozhodne nemusel trvať viac ako 3 hodiny a je tu veľké množstvo scénok, ktoré sa dali vyhodiť von, aby to celé zarezonovalo silnejšie. Takto som sa spočiatku celkom bavil a bol fascinovaný Hollywoodom v období 20-tych a 30-tych rokov, no ku koncu som sa už začínal sporadicky aj nudiť a čakal, kedy sa konečne dostaneme do toho finálneho momentu. Takže nie je to určite film, ktorý som očakával a vo výsledku spôsobil aj mierne sklamanie. Hodnotenie: B (09.03.2023)

Chazellův love letter a zároveň manifest proti uprděný hollywoodský korektnosti a uniformitě, kterou zažíváme právě dnes a zase znovu. Maximálně jsem hodnotil už First Man a La La Land, ale zde Babylon je ještě jiný vrchol co se týče ambicí i v suverenitě. Pořád žasnu jak se tohle podařilo realizovat, s takovou stopáží a v autorsky tak utržený podobě — cíl byl k*rva riskantní a vysoko, za mě je to dokonalá trefa do černý. Ta muzika (!), řízený chaos a energie, top vizuál a casting, podmanivý mix dekadence, snílkovství a melancholie, dojemný meta přesah se Singin' in the Rain, nesmrtelností filmových klasik a hořkých osudů hereckých hvězd. Navíc cenný záznam o zápalu a tvůrčí svobodě konce éry beze zvuku. Plná palba a velká vnitřní radost, značka kino 3x. (19.01.2023)

Babylon je zážitek. Kvůli takovým filmům se zkrátka chodí do kina a nevím, nevím, jestli letos uvidím něco lepšího. Stejně dobrého snad, protože věřím Oppenheimerovi, ale lepšího sotva. Tříhodinová jízda neřestným Hollywoodem dvacátých let v půlhodinovém úvodu zašlape Luhrmanova kýčovitého Gatsbyho do kokainem posypaného parketu a dál se odvíjí stylem takřka tarantinovsky-coenovským, v němž je každá scéna perfektně napsaná i zahraná, neodolatelný černý humor se mísí s napětím a nejrůznějšími bizarními výjevy, to všechno v naprosto zběsilém tempu, které udává Hurwitzova dokonalá hudba. A ti herci a herečky! Margot Robbie nikdy nehrála lépe, Brad Pitt dlouho nedostal takovou krásnou příležitost, neokoukaný Diego Calva s nimi v pohodě drží krok... Já byl v sedmém nebi a nechtělo se mi pryč. A ačkoliv mě filmové ceny jindy nechávají chladným, Babylonu bych přál úplně každou. Tím víc mě ovšem zaráží, že nebyl nominovaný na Oscara ani za nejlepší film, ani za režii, ani za herce nebo herečky... Snad tedy uspěje aspoň hudba, protože Justin Hurwitz je jednoduše génius, výprava a kostýmy. (28.01.2023)

Musel jsem se po Babylonu trošku uklidnit. Přijet z kina domů, vydechnout, usnout, nechat si zdát nějaké hezké filmové sny (což se opravdu splnilo), ráno se vzbudit, udělat procházku zamrzlou krajinou do práce, nadechnout se a uvědomit si, čeho jsem byl vlastně svědkem. Babylon je úctyhodný film. Vypráví příběh z doby němé éry v Hollywoodu formou tří různých postav a jejich příběhů, kde ve všech třech ohledech tu herci hrají jak z partesu. Konkrétně Brad Pitt, Margot Robbie a Diego Calva. A zatímco první dva tu hrají na hranici emotivních možností, tak Diego Calva minimálně coby nováček neskutečně překvapuje. Tyto tři různé příběhy se pak různě prolínají a procházejí jednou filmovou érou, která má své místo pod Sluncem. Už v úvodním asi půl hodiny dlouhém prologu je vše řečeno. Kamera postupně prochází místnostmi domu, ve kterém se koná jedna z mnoha akcí majitele filmového studia. To co se ale na scéně dělo byla dějová dekadence nejhrubšího zrna. Můžete jenom litovat, že v tu chvíli máte jen dvě oči, protože ani jimi nedokážete zabrat vše, co se na plátně děje. Po finále samotného úvodu a naběhnutí nápisu Babylon přichází konečně samotný děj. Ten v kulisách dobového Hollywoodu odkazuje na různé osobnosti doby a divák vchází z jedné scény do druhé, kde každá další přináší něco nového, nepoznaného. V celém průběhu pak film podporuje fantastický hudební podkres, který si místy vykrádá La La Land, ale mně to vůbec nevadilo a vtip, který ve mně místy vyvolával až záchvaty. Ve druhé třetině pak děj výrazně potemňuje a finále je reálný filmový orgasmus. Bylo krásné být svědkem premiéry tohoto filmu. Asi ve mně Babylon bude dlouho rezonovat… (19.01.2023)

Chazell a jeho óda na Hollywood a období příchodu zvukových filmů. První dvě hodiny plně zábavy a hořkosladkého pohledu na tehdejší dobu a pozadí továrny na sny. Skoro jak splněny sen fanouška filmu a jeho historie. Současně také další ukázka,že režisér po svých obrovských úspěších trpí pocitem všemocnosti a jeho filmy to stahuje dolů. Ve filmu přichází (díky filtrům i formální) zlom a poslední část není zrovna povedená... Příliš se tu tlačí na umelecký záměr na úkor obsahu. Je to škoda. Vlastně není moc filmů, kterým bych ve výsledku přál lepší konec. PS: proč režisér i jeho dvorní skladatel si tu několikrát vykrádá/vkládá hudbu z LaLaLandu (chápu potenciální pocitovou návaznost,ale je to nutné...)? (18.01.2023)