Maestro

Nějaké srdce v tom bije, o tom žádná. Ale taky to svým do očí bolavým způsobem moc škemrá o ceny. Nedokázalo mě to vtáhnout. Vlastně do ničeho. Do hudby. Do Maestrova života, lásek, aférek, k dětem. Pouze při dirigování orchestru jsem si všimnul Maestrovi síly i života ve filmu. Vše mezitím je klasika, která je velmi(!) nezáživným způsobem divákovi servírována, jako by šlo o showreel herectví a dobového filmu... Ačkoli mohou být herecké výkony přesné, nedokázal jsem se zbavit dojmu, že obě hlavní role velmi často přehrávají. Je to až úkaz. Sledoval jsem herce, kteří hrají dobře, ale pořád jsem cítil, že jsou to herci co hrají... dobře. Postavy, nikoli herce, jsem vnímal opravdu jen málokdy. Nebýt poslední fáze filmu, kterou jsem si napůl prošel, asi by mě Maestro Bradleyho Coopera nechalo naprosto chladným. V poslední třetině jsem konečně i zapomněl, že sleduji herce a film začal konečně žít, paradoxně s s tím co se začalo dít. Jakoby poslední třetina byla tím nejupřímnějším z celého filmu. To všechno předtím je “jdeme si pro ceny”. Já škodolibě doufám, že ne. Vyhoněnina. (06.01.2024)

Film môže nudiť a aj bude nudiť tých, ktorých klasická hudba a nejaký Bernstein nezaujíma. A tiež tých, ktorí hľadajú životopisný film, pretože z veľkej časti to nie je len o hudbe a jeho živote, ale aj o sexualite. Spoločnosť ako kameň na homosexuálov, ktorí sa pretvarujú, a to bolo určite jedným z rozhodujúcich faktorov, prečo film natočiť a mať šancu na úspech. Ale objektívne treba priznať, že Cooper sa chopil svojho remesla vynikajúco a určite bude jedným z favoritov na Oscara, nominácií tu bude určite viac. No on naozaj vytŕča aj s tým umelým nosom, za ktorý si získal kritiku židovskej obce. Vo filme sa zároveň veľa fajčí, ale našťastie výlučne tabak. (22.12.2023)

Bradley Cooper má už spolu s tímto filmem na kontě 12 nominací na Oscara napříč různými kategoriemi. Pokud by však nějakou náhodou začal sbírat sošky za tento film, neubránil bych se pocitu mírného znechucení. Maestro je zhruba v první hodině poměrně sebevědomě natočený životopis, který mě čistě vizuálně bavil sledovat, nicméně s přibývající stopáží se vytrácí jakákoli ambice diváka čímkoli zaujmout a přejde se do nudného a bezduchého prezentování jednotlivých epizod z Bernsteinova života. Scénář je velmi plochý a jednotlivé dialogové výměny nejsou dostatečně nosné, abyste se jakkoli vcítili do hlavních postav. Zároveň mi přijde až trestuhodné, jak malou roli hraje ve filmu hudba. Film jednoduše absolutně rezignuje na to ukázat, co dělalo Leonarda Bernsteina Leonardem Bernsteinem. O to méně pak funguje pomyslný vrchol filmu, tedy scéna ze závěru Bernsteinova dirigování Mahlerovy II. symfonie. Záběry ze skutečného koncertu vás pro jeho život, tvorbu a hudbu jako takovou nadchnou desetkrát více, než tento vyprázdněný film. (12.02.2024)

Formálně krásně zfilmovaný a Bradleym Cooperem odevzdaně zahraný životopisný film bez života. Jakoby v životě Leonarda Bernsteina nebyly motivy, dostačující pro dramatický a emocionální filmový příběh. Přitom film samotný ukazuje, že tam byly. Jen s nimi bylo potřeba pracovat jinak, vystavět scénář na jiných pilířích než Bernsteinově homosexualitě versus manželství. Ani aspekty komplikovanosti jeho vztahu s manželkou zde nejsou hmatatelné. Nebýt pár dialogů, vůbec bychom je nechápali. Protože je nemáme jak a kdy procítit. Produkce Scorseseho a Spielberga současně? Vážně? (08.02.2024)

Filmu by asi víc prospělo velké plátno, ale to je jen takový, drobný detail. Dobré, velmi dobré, místy až strhující. Hlavně, co se týče dirigování a hudby, i když ji rozumím jako koza petrželi. Bradley si mě zase jednou po čase povodil a to jsem od tohoto filmu neměl vůbec velká očekávání. Čtyři a něco. (23.12.2023)