Madla zpívá Evropě

Film, ve kterém plně (a bohužel naposled) zazářila hvězda jménem Zdenka Sulanová a ukázal se světu především její pěvecký talent. Příběh naprosto tradiční - bohatý muž má malinký sirotčinec a vede děti ke zpěvu. Na svých cestách nejde velký talent - mladou, 17ti letou dívenku. Přijme ji pod svou střechu, ona se do něj zamiluje a on .... Ale však to znáte. Film nepřináší nic nového, snad jen poměrně "civilní" roli Františka Filipovského. Hudba: František Svojík (05.10.2010)

Nádherné! Žili jsme v Protektorátu už rok, takže pláč Madly nad požárem rodné vísky tu dostává úplně nový rozměr, a rozplakal i mě. Je mi líto, že lidé podobné filmy nechápou, kdejaká sprostota tu má osmdesát procent a tohle jen padesát tři? Úpadek lidské společnosti je vskutku neuvěřitelný a obávám se, že žádný spasitel české kultury už nepřijde... (09.03.2024)

Docela se divím, že něco takového vůbec mohlo vzniknout. Veskrze nacionalistický film o českém folklóru o odstoupeném pohraničí (čteno mezi řádky), plný českých písniček s nimiž prorazilo prosté děvče ve velikém světě. V roce 1940 asi Germáni ještě nebyli tak bdělí, že tohle pustili do kin českému obyvatelstvu, které si tam to své našlo. Ano příběh je to naivní, ale kdo četl pár románů z té doby, nemůže být zas tak udiven. Příběhů z červené knihovny jak prosté děvče se náhodou potkalo s panem továrníkem a došlo k oboustrannému okouzelní bylo v knihách habaděj. Lid navíc miloval lidové písně mnohem více než dnes. Když jsem ještě sbíral stará lampová rádia, občas jsem k nim dostal i pár šelakových desek. Většina nahrávek byla vážná hudba a lidové písně, až v závěsu byl R. A. Dvorský, Kafka a další... Samotného mne to udivilo. Proto bych byl v odsuzování tohoto filmu dost opatrný a nahlížel bych na něj nikoliv optikou dnešní doby, ale té dřívější. Doby, kdy nám zůstala malá okleštěná republika - protektorát Čechy a Morava, nad Hradem vlála vlajka s hákovým křížem a nikdo nevěděl, zda tento stav už není navždy... Proto vida mladou Sulanovou zpívající v českém lidovém kroji píseň Ty lesovské stráně, cítím navzdori naivnímu ději lehké dojetí podobné tomu, které asi cítili diváci v zatemnělých válečných kinech.... Dávám za 4 hvězdy. * * * * (25.12.2020)

U tohoto filmu budu trochu střízlivější v hodnocení, rozhodně to není žádné světoborné dílo, spíše taková typická červená knihovna, která se jen výjimečně přetvoří v kvalitní film. Tady se to moc nepovedlo, ale úkoly a ambice filmu byly asi jiné, a to především pozvednout za války českého ducha. Pohádka o chudé dívce, která ke štěstí přišla. Takový scénář není originální a byl už asi stokrát viděn jinde a jinak, je to takový naivní film, kde dopředu víte, jak skončí. Písničky filmu nejsou šálek mého čaje, ale přece jenom, i přes tu kritiku, dívat se na to dá, takže hodnotím šedesátkou. (04.05.2013)

Madla zpívá v Evropě je film z roku čtyřicet a je to docela vidět. Mísí se v něm optimismus z cest po Evropě. Patrně to mělo divákům dát zapomenout na to, co se na starém kontinentu skutečně chystalo. Tím spíš pohádkou pro dospělé o moderní Popelce s talentem. Vzhledem k roku vzniku mě překvapil dnes už běžný rozdíl dvanácti let mezi mužem a ženou. Tím spíš, že původně se mluvilo o tom, že je Madle sedmnáct. Právě o hudbě je celý film a ta se dá docela poslouchat. Ale jak už bylo níže zmíněno, je vcelku předvídatelné, jak to celé skončí, což se na druhé straně prvorepublikovým filmům stávalo celkem běžně. Možná je to přeci jen zčásti romantický film, rozhodně je hudební, ale určitě bych jej nezařadil mezi dramata. Škoda, že kromě velké nudy, právě vzhledem k očekávanému konci, neshlédneme třeba více komediálnosti. (16.02.2020)