Tempos
VOD (4)
Obsahy(1)
Prohry, výhry, fakta. Hudební dokument Tempos je příběhem Patrika Rytmuse Vrbovského a jeho 30ti-leté dráhy rappera. Film není dalším rodinným medailonkem, snímek Tempos mapuje dlouhou a neopakovatelnou hudební kariéru od naprosté nuly až na vrchol. Svůj příběh vypráví Rytmus s pomocí jedinečných a nikdy nezveřejněných záběrů a za přispění řady dalších muzikantů, kteří během dlouhé doby zkřížili jeho cestu a Rytmusovu tvorbu nějakým způsobem ovlivnili. Nebo byli ovlivněni. Vedle historie jednoho hudebního žánru u nás, je Rytmus: Tempos osobní film. Rytmus v něm odhaluje zákulisí, nečekané nástrahy a zklamání, které v kariéře zažil. Přiznává situace, které ho změnily a posílily do dalšího boje se životem. Důležité momenty Rytmusovy kariéry jsou pojaty jako hrané rekonstrukce, v nichž hlavní postavu zastupují v různých dobách hned dva dvojníci. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (44)
Celkom pohodový dokument o Rytmusovi, ktorý už vyzrel na serióznejšieho pána. V dokumente sa dozvieme defacto všetko potrebné od detstva, rodičov, školy, dospievania, divoké "90"ky, prvé hudobné pokusy, zrod Kontrafaktu, až po súčasnosť. Zatvorené ostane len rodinné súkromie, s výnimkou poslednej scény. Prekvapí množstvo dobových záberov, príjemné je aj sfilmovanie niektorých scén, ktoré dobovo vyzerajú a autentickejšie ilustrujú príbeh. V hutných 90 minútach snáď všetko, čo neortodoxný fanúšik potrebuje vidieť. ()
Kupodivu to rychle uběhlo a líbilo se mi to i po hudební stránce. Vypasený Romeo mluví jak kdyby nevěděl, jestli je Čech nebo Slovák. Rytmus, potažmo Kontrafakt, si zaslouží pozici, ve které je. Dostali se tam vlastním přičiněním, koncerty narozdíl od jiných mají zmáknuté a sbírají plody tvrdé práce a talentu. ()
Tvůrci dělali, co mohli, vidím za tím tu ohromnou spoustu práce. Tohle je možná to, co si Patrik Vrbovský jakoby neuvědomuje, a sice že není jedinej dříč široko daleko, ale že měl narozdíl od ostatních ještě navíc štěstí, třeba proto, že dostal do vínku úplně všechno. Ale za to jistě platí tvrdou daň- je sám uprostřed davů jako ten kůl v plotě (tady na sebe vzal ten kůl podobu bílýho mercedesu). Jinak jsem si teď přečetl svůj komentář k Sídliskovému snu a tvůrci Temposu jako by se jím nechali inspirovat. V SS mi chyběla geneze, Rytmusovy zásluhy o ten zázrak. A tady tohle přesně bylo. Takže ne že můžu, já musím být spokojenej. ()
Chronologická postupnosť od začiatkov až do súčasnosti veľmi sadla. Tempos je vďaka tomu prehľadnejší, technicky zvládnutý a ubehne veľmi rýchlo. Nudných pasáži som zachytil minimum a nato že väčšinou sa v podobnom type dokumentov veľa kecá o ničom, tu hra na efekt nebola až tak v popredí. (ajkeď pár krát vyzeralo že sa to zvrhne) Samozrejme viac dokument sadne fanúšikom ale s tým každý rátal. Diváci ktorým Sk-Rap nič nehovorí budú v hodnotení určite prísnejší. A asi aj objektívne. ()
Rozhodne lepšie ako Sídliskový sen. Je to dramaturgicky ucelené, chronologicky a prehľadne prerozprávané, počujeme roky, vidíme archívne zábery, vyjadrujú sa ľudia, ktorí majú k hip hopu a Rytmusovi blízko. Ten stále "zajebáva", čo už po čase dosť liezlo na nervy a plus skúška a koncert s orchestrom mi pripadali ako mix neskombinovateľného. Ale je dobre, že režijné trio malo jasnú víziu, že Patrik nemusí riešiť nejaké pseudoproblémy typu nezhody so štábom, hľadanie koreňov kvázi naživo pred kamerou či neexistujúci hejtery, ale rieši sa to, čo sa v takomto type dokumentu riešiť má. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (4)
- Natáčelo se na střeše jednoho z paneláků na sídlišti Petržalka v Bratislavě, v Rytmusových rodných Piešťanech, tamním kasinu, kde byl v mládí zaměstnán jako krupiér, v zahradní oáze Fredyho Ayisiho, ale i v Praze v domácím prostředí DJ Wiche. (Duoscop)
- Dokument je točen na kameru Red Gemini 5K + anamorfní objektivy. (TheSlezy)
- „Nejde o žádný rodinný medailonek o mém původu a ztraceném biologickém otci. Je to o mých třiceti letech v rapu. Staré záběry, které dosud nebyly zveřejněné, moje hudební kariéra zmapovaná úplně od nuly až po to, kým jsem dnes. Prohry, výhry a fakta. I když mě okolí málokdy pochopilo, tak jsem si vždy šel sobecky za svým cílem. Byly to tři dlouhé dekády kráčení proti proudu. Jediné, co jsem chtěl, bylo uznání. A respekt,“ prohlásil o dokumentu Patrik "Rytmus" Vrbovský. (Duoscop)
Reklama