Pasťák

Nikdy jsem nechápala, proč se Bočan chlubí svou příslušností k československé nové vlně. Teď už to vím. Krásný, formálně dokonalý snímek je skvělým zástupcem nové vlny. O to více člověka zamrzí, že následně Bočan utápěl svůj nesporný talent v umělecky nepříliš zdařilých počinech. Netuším, jak to dokázal, ale přiměl k celkem přesvědčivému herectví i Vyskočila. Velmi nápaditě využívá všemožných pohledů kamery, takže divákovi skvěle zprostředkovává aktuální situaci. Klusák napsal vynikající hudbu, která by uspěla i v mezinárodní konkurenci. Tohle je pravděpodobně nejlepší Bočanova práce a dlužno dodat, že je úctyhodně kvalitní. (19.11.2020)

Film, který rozhodně vybočuje z řady ve filmografii Hynka Bočana. Po shlédnutí snad každému dojde proč se téma filmu schvalovatelům nelíbilo. Soudruzi nemohli připustit, aby přišel do kin film, který zobrazuje atmosféru a stav tehdejších "pasťáků". Nehledě na to, že tehdy přeci žádná problémová mládež nebyla. Film je rozhodně pozoruhodný syrovým až depresivním obrazem preventivně výchovného zařízení. Na mne zapůsobil a některé scény (obvzlášť tu závěrečnou) si budu ještě hodně dlouho pamatovat. (15.12.2006)

Velmi drsné, syrové a depresivní drama. Tento film rozhodně vybočuje z tvorby Hynka Bočana, těžko bych v něm hledal režiséra mé nejoblíbenější pohádky S čerty nejsou žerty. Přesto na mě velmi zapůsobil, a to nejen proto, že jsem pracoval pár let v pasťáku jako vychovatel. Současné prostředí těchto výchovných zařízení se asi nedá s příběhem filmu srovnávat, i když pár spojitostí by se jistě najít dalo. Především povahová stránka chovanců ústavu ve filmu mi dost silně připomíná některé reálné postavy z mé praxe. Věřím, že v té době nápravná zařízení tohoto typu opravdu podobně fungovala. Každopádně je hned na první pohled jasné, proč se stal film v roce jeho natáčení nepohodlným. Je dobře, že se finální verze Pasťáku nakonec přeci jenom objevila. (01.05.2008)

Předčasně zesnulý autor K. Misař napsal knihu se stejnojmeného názvem, po němž byl pojmenován i film. Novela byla napsána v šedesátých letech 20. století. Je v ní evidentní snaha autora seznámit se s prostředím a pokusit se nějak hochy, chovance pasťáku vychovávat. Časem zjišťuje, že to není možné, ba že ho ta práce nebaví, a tak opoští svět lidských divochů, nevychovatelných osob, aby šel - neví kam. Kniha má zřetelné autobiografické rysy. Film je jeho měkoulinečkovou verzí. Ivan Vyskočil se ale na roli vychovatele - eléva - dobře hodil. ***(21.12.2001) (21.12.2010)

(Ne)herec Krampol sice nemá v Pasťáku hlavní roli a pro sebe si uzme jen menší porci scén, ale i tak mi jeho toporný výraz superdrsňáka (se zácpou) opět kazil zážitek. Nehledě na fakt, že v té době třicetiletý Jiřík hrál mladistvého delikventa a působil starším dojmem než Vyskočilův vychovatel (Vyskočil je mladší, ve 22 letech hrál vystudovaného vysokoškoláka)). Ono vůbec obsazení nejen delikventů nebylo zrovna vydařené. Samotný Vyskočil rovněž nevyniká výrazným hereckým charismatem, aby utáhl na svých bedrech celý film. SPOILER - No a pak tu máme závěr, komplikovaný a velmi neuvěřitelný - po likvidaci předchozího učitele tamními chovanci je nechán jeho nástupce ve Štedrý večer zcela osamocen v detenčním zařízení? V socialismu je možné vše, ale tomuhle tak úplně nevěřím. A vůbec celé fungování pasťáku bylo dosti pochybné. 60% (26.09.2015)