Plavení hříbat

Vždycky mě potěší, když ve mně vyvolá některý film vzpomínku na něco z mého života, jako třeba tento. Připomenul mi moje profesní začátky v letech 1966 – 68, kdy jsem po škole nastoupila v jednom malém JZD jako zootechnička. I ten kozel a malé stádečko koz tam bylo, jejich mlékem se tehdy přikrmovala selata. A ještě něco se mi vybavilo. Pravidelně každý měsíc jezdil náš starý pan pokladník pro peníze na mzdy 4 km do města do banky. Jezdil sám na kole jen s aktovkou po málo frekventované silnici, aniž se trápil obavami, že ho někdo přepadne a oloupí. No, časy se mění. Ale k filmu. Příběh je jednoduchý, realistický a poetický, obsazení je prvotřídní a ani herecky není co vytknout. Stejně se ale nemohu zbavit dojmu, že dnešní diváky sotva zaujme. (12.08.2013)

Pohodovka ze socialistické vesnice. 1) Jo, docela pěkný. Určitou tuctovost a nevýraznost příběhu vyvažují výborní herci a hbitá režie._____ 2) Film, pravda, neoslní. Je to taková prošedivělá reálně-socialistická tvorba, která ovšem v daných mantinelech patří jednoznačně k tomu lepšímu._____ 3) Nechápu, proč je dílo označováno za drama. Mně přijde spíše jako úsměvná lehká komedie._____ 4) Kdyby byl tento film obsazen méně hvězdně, asi by byl téměř nekoukatelný. Ovšem sexy Ivan Vyskočil v mých očích přidává minimálně jednu hvězdu (má krásnej zadek, všimli jste si?). (04.02.2009)

Nerozumím tady některým blábolům, který film přirovnávají ke komunistické propagandě. Je to příběh z doby, ve které se tenkrát takhle žilo a žádné opěvování komunistů tam nevidím. Každá vesnice měla svoje družstvo a každé chtělo být nejlepší v kraji, ale o tomhle film vůbec není. Je to především skvěle obsazený nenudící snímek, ve kterém každá sebemenší rolička je zahraná perfektně, včetně té hlavní a to Ivana Vyskočila. Už od " Past´áku " mě přesvědčil, že hrát umí a stejně je tomu i v tomto filmu, který se odehrává hlavně na Jižní moravě. Perfektní dramatickou roličku si střihl Vlad´a Menšík, jeho demolování baráku bylo prostě mazec! A v neposlední řadě ta hudba, ach ta hudba, ten Zdeněk Liška si mě vždycky, ale opravdu vždycky omotá kolem prstu. (20.06.2011)

Hynek Bočan natolik vstoupil po Pasťáku v 70. letech do bezvýzznamnosti, až je to s podivem k jeho čtyřem výrazným snímkům předešlé dekády. V polovině let 70. stvořil snímek, který odpovídal politickému zadání - tápaní představitele nehumanitní inteligence, nejlépe technika nebo zemědělského inženýra (jako v tomto případě). Osobně se domnívám, že takovýto námět nutně nemusí být úplně hloupým a realitě nebyl zcela vzdálen, po scénaristické stránce se mi zdál věrohodným (podobné typy jako hrdinův otec jsem při svém působení na venkovské škole ještě v 21. století zaregistroval). Brzdou jsou herečtí představitelé (Ivan Vyskočil, Jiří Sovák) a vůbec celková neosobitá a zaměnitelná realizace. Domnívám se, že kdyby film točil Karel Kachyňa, film by sice zůstal ideově v linii normalizační propagace práce (svým způsobem ale dílo navazuje na ruralistickou koncepci zakořeňenosti postav sedláků se svou půdou) a užitečné inteligence, ale nesporně filmem alespoň zajímavým, nikoliv zbytečným. (08.01.2010)

Jedna z psychologických sond do vesnického života jihomoravské dědiny normalizační éry a především do problému odcizení se svému rodnému prostředí a hledání budoucího životního uplatnění v rozporu s očekáváním svých blízkých. Řada známých herců bezchybně ztvárnila typické vesnické postavy; od Jiřího Sováka, jako zemitého "sedláka" (nyní už pouze družstevníka) s gustem se rýpajícího v žumpě, přes vesnického furianta, Vladimíra Menšíka, kterému flaška přerůstá pomalu přes hlavu, až po nadšeného tanečníka Josefa Somra, který by pro strážnický festival obětoval poslední trenýrky. Snad jen Vlastimilu Brodskému se v hnoji hrabat nechtělo, a proto se spokojil s menší rolí předsedy družstva. (10.01.2005)