Strach

Pěkná stará česká ČB detektivka se spoustou starých reálií. Pozdější detektivky p. Schulhofa jsou však lepší. Zde je do pozadí potlačena dvojice velkých detektivů, kolektivním hlavním protagonistou je mašinerie orgánů činných v trestním řízení. Až extaticky je zobrazeno vyšetřování zamotaného případu od objevení mrtvoly uniformovanými policisty, po zapojení různých odborných oddělení až po hlavní líčení před soudem Ukázky zjišťování stop různými přístroji téměř vybočují ze žánru detektivky a přesahují až někam do dokumentu. Všechny složky vyšetřovacího aparátu pracují jako dokonale sehraná namazaná kolečka, ženou se za odhalením pachatele od časného rána do noci, naprosto neúnavně jako smečka. Dvojice velkých detektivů pendluje v Tatře 603 od hranic do své kanceláře na ministerstvu vnitra a zase zpět; v jedné scéně je vidět řidič tatrovky, který ihned poté, co kriminalisté vystoupí, vyskočí hekticky z auta a něco dělá v zavazadelníku, jakoby ani on nemohl ztratit ani vteřinu. Drtivost aparátu je zobrazena zajímavě a celkem originálně; současně však mě jakožto diváka přeci jen od filmu odcizuje, protože dokonalost justičních orgánů je nevěrohodná a vyznění je k té mašinérii bezvýhradně obdivné. (02.08.2011)

Moje první viděná a zároveň první natočená a nejhůře hodnocená černobilá Kalašovka mi i přesto z velké části případa jako solidní podívaná. Snad je to tím, že zatím nemám srovnání s pokračováními. Ale již zde Petr Schullfoff  dokázal pomocí černobilého vizuálu a tajemné kamery vytvořit velmi solidní temnou atmosféru. A to třeba hned v první sekvenci, kde  sledujenme neznámého chlapce balícího si věci a poté prchajícího  na neznamou cestu, kde ho   (Pozor Spoler!) přejede neznámé auto.  Už tohle vypadá docela mrazivě. Co se týče dua  dua vyšetřovatelů Hrušínský-Brzobohatý, ti  se nemusí ani nějak snažit o nějaká velkolepá gesta, jim tak nějak stačí, že tam jsou.  Dokonce ani to občas kritizované pomalé tempo mi tak nevadilo, naopak mě úspěšně  ponechávalo v docela intenzivním napětí, jak to dopadne. Bavilo mě jak se zdálivě banální případ pohyboval stále v  docela ,,přízemních záležitostech´´ jako těžké rodinné vztahy, vykrádání chatek, žárlivost, které ale tvořily další  velmi zamotané rozměry, až se pro vyšetřovatele stávalo takřka nemožné případ roztlosknout.  Myslel jsem si, že skoro žádné řešení by mě už nepřekvapilo. A přece se tak stalo, bohužel negativně.  Tolik kritizovaná špionážní línie poplatná době vzniku se sice dostaví až zhruba na posledních dvacet minut, ale i to stačilo na to, aby dobrý dojem zkazila.  Dalo se čekat cokoli, ale když byla do spíše komorního (ale řádně zamotaného )  detektivní příběhu nakonec zamotána i (Pozor Spoiler!)  špionáž pro  Západní Německo (Konec Spoileru!) tak se mi to zdálo vystřelené tak rychle a šroubovaně, mě to akorát otrávilo a ztratil jsem se vtom. Nakonec ale zase nutno podotknout, že pachatel se odhadnout fakt nedal a i kvůli zjevným kladům a faktu, že mě to dlouhou dobu bavilo nakonec čtvrtou hvězdu  neodeberu. Echm, radši bez přemýšlení. (18.05.2021)

Hm, tak tohle bylo trochu zklamání. Hrušínského nihilistický Kalaš je sice fajn, ale na další díly Strach nemá ani náhodou. Hlavně mě tedy mrzí strašně překombinovaný scénář. Zatímco motiv pornografie v socialistickém Československu mi přijde hodně zajímavý, to, v co se nakonec vyvine, je přitažené za vlasy. Nehledě na fakt, že v množství postav a jejich aktivitách za války a po válce jsem se brzo ztratil. Solidní thriller, bohužel s nezvládnutým vyústěním. No a ty záběry ze soudního procesu na konci... Asi to bylo poplatné režimu, ale mě z toho v kontextu dějin mrazilo. (23.06.2015)

Petr Schulhoff se pomalu rozjížděl ve své plodné kariéře a již tímto filmem ukázal, že v sobě měl velice slibný potenciál. Já sice jako první film s majorem Kalašem viděl Po stopách krve (který se mi hodně líbil), ale ani tento nebyl vůbec špatný. Špionážní zápletka okořeněná o několik mordů se rozjela velmi slibně. Úvodní srážka a následné postupné vyšetřování sebou přinesli zajímavou atmosféru, ale narazil jsem tu i na několik méně záživných pasáží (kdyby se stopáž mírně zkrátila, dopadlo by to mnohem lépe). Hrušínský i Brzobohatý odvedli slušné výkony – to jsem samozřejmě od nich i očekával. Finální rozzuzlení nebylo rovněž špatné. Takže dávám lepší průměr 60%. (22.03.2018)

Zápletka vychází na půl cesty vstříc ideologickým potřebám své doby, což ovšem není úplně neobvyklé ani u těch filmařských počinů, které tehdy vznikaly na opačné straně železné opony, takže kvůli tomu není třeba mravokárně pozdvihovat hlas. Nicméně pointa jakoby byla do děje dostrkaná spíše hrubou silou nežli racionálními argumenty, což celkovému vyznění zrovna dvakrát nepomáhá. Na druhou stranu ústřední dvojice kriminalistů Rudolf Hrušínský + Radoslav Brzobohatý funguje na jedničku s hvězdičkou a atmosféra se taky nikde zbůhdarma nepoflakuje a má se čile k dílu, takže nakonec za 3,5* (09.11.2018)