Dingo
Režie:
Rolf de HeerScénář:
Marc RosenbergKamera:
Denis LenoirHrají:
Colin Friels, Miles Davis, Helen Buday, Brigitte Catillon, Bernard Fresson, Bernadette Lafont, Hans Meyer, Ben MortleyObsahy(1)
Světoznámý jazzový velikán Miles Davis si v tomto snímku zahrál svou jedinou filmovou roli: trumpetistu Billyho Crosse. John Dingo Anderson (Colin Friels) je hudebník na poloviční úvazek žijící na australském venkově, který si přivydělává lovem dingů. Jednoho dne však spatří svého hrdinu, legendárního trumpetistu Billyho Crosse (Miles Davis), na úchvatném koncertě a zatouží odjet do Paříže, aby si mohl zahrát s nejlepšími americkými jazzovými hudebníky. John je frustrován hraním průměrné hudby v zaprášených tanečních sálech, ale láska k nové rodině ohrožuje jeho životní sen. Nyní se musí rozhodnout, jak vysokou cenu je ochoten za svou milovanou hudbu zaplatit. Režisér Rolf de Heer natočil filmovou ódu na sílu hudby, která je okořeněna podmanivými, cenami ověnčenými písněmi Milese Davise. (Cinemax)
(více)Recenze (13)
Jazzovou hudbu mám moc rád a zejména všechna ta trumpetová sóla jsem si tak v tomto filmu určitě moc užil. Horší už to bylo v tím vším kolem, kdy jsem se v tom rádoby ději ne vždy dobře orientoval a zas tolik mě to nebavilo. Výjimkou byly pasáže z Dingovy cesty do Paříže, kterou považuji po všech stránkách za vrchol celého filmu. ()
Trojnohých dingov hubič a v zábavovej kapele muzikant neprestáva ani v dospelosti snívať o džeze, ktorý mu v detstve priniesol z oblohy doprostred austrálskeho buša zostúpivší Miles Davis. A pretože sme vo filme, sen si aj splní. Veľmi príjemný film s dobrou hudbou aj atmosférou, či už v zaspatom outbacku alebo rušnom Paríži. (vďaka Willy Hufaltovi za zaradenie do VRK) ()
Johna "Dinga" Adamse (Colin Friels) to po celý dospělý život - který mu pracovně vyplňuje likvidace divokých psů (odtud zřejmě přezdívka Dingo), soukromě pak život s milující manželkou, jeho dětskou láskou Jane (Helen Buday) a dvěma dcerami, hraní v místní kapele při lokálních slavnostech a snění o uměleckých úspěších - až magneticky táhne k legendárnímu trumpetistovi Billymu Crossovi (Miles Davis), který u něj v dětství zažehl vášeň pro jazzovou hudbu. Náš "Dingo" si totiž vsugeroval, že jedině světaznalý a světoznámý Billy Cross (a ne vidláci odněkud z Prdelákova) může a musí vynést konečný soud o jeho uměleckém nadání. Poté, co konečně překoná strach podívat se pravdě do oči, se těsně před svými narozeninami vydává na cestu přes půl světa (z australského maloměsta do Paříže), aby se zde dozvěděl, že... Už mlčím, už mlčím, i tak jsem toho řekl, myslím, celkem dost! A stejně už asi tušíte, co se stane. ;-) Komentář tedy uzavřu konstatováním, že Dingo (1991) je film tzv. na pohodu, a že pokud máte rádi jazz, určitě k mým třem hvězdičkám ještě nějakou tu hvězdičku přihodíte. Díky za tip Willymu Kufaltovi! 65 % ()
Taková australská odpověď na Kolem půlnoci (potažmo Pařížské blues) a mně se tedy hodně líbila. Sólové tóny trumpety se rozléhají po australských buších, za noci i s hlasitým doplňkem zavíjení skutečných dingů a kamera v dlouhých širokoúhlých záběrech krásně podtrhuje tuto svébytnou atmosféru s rozplýváním se v exotické přírodní pustině. Příběh se táhne líně v rytmu jazzu, ale sluší mu to překvapivě i v symbióze s filmařským stylem Rolfa de Heera. Po Bubákovi Bubbym (1993) jsem si potvrdil, že minimálně v první půlce 90. let dokázal tento režisér točit komorní, leč uvnitř velké zážitkové filmy s neobyčejnými hrdiny a (tady snad ještě více) zásadním prostorem pro samostatný zážitek navrch z živého hudebního vystoupení. Hodně se mi líbila (nejen v návaznosti na výše zmíněné kultovní jazzové filmy) návštěva Paříže z pohledu cizince, plná až hořce groteskních trampot, ale také se skvělým vyvrcholení v hudebním klubu. Miles Davis je velké zvučné jméno, tak jsem byl na vzácné setkání „na plátně“ zvědav, aby se mi nakonec dostalo pohledu na senilního náměsníčka u kláves, působícího pak ještě i během cesty autem jako z jiného světa... ale povedlo mi se k jeho postavě najít cestu, byť mi to trvalo déle než sympaticky nadšenému Dingovi. Pěkné protavení pocitů hudebníků do filmu. [85%] ()
Žiadne stretnutie nie je náhoda. A tak keď 10-ročný John Anderson - Colin Friels vidí a počuje hrať Billyho Crossa – Miles Davis, je rozhodnuté. John sa neskôr živí lovom dingov, ale popritom usilovne cvičí a hrá na trúbku, aby si mohol splniť svoj veľký sen, vycestovať do Paríža a stretnúť ešte raz Billyho. Film si pomaly plynie s úžasnou hudbou Michela Legranda, za zvukov trúbky Milesa Davisa. K tomu krásne zábery z austrálskeho buša a Príža. A samozrejme úžasná atmosféra filmu. ()
Galerie (9)
Photo © Vertigo Productions
Reklama