Olověný chléb

Dle předlohy našeho druhého dělnického prezidenta - prezidenta "spisovatele" Tondy Zápotockého – vznikl film, který vypráví dramatický příběh hospodářské krize. Dělník měl v těchto těžkých časech ještě tvrdší chléb něž obvykle. Zlí továrníci propouštěli a neměli kapku pochopení pro hladové krky dělnických dětí. Tak tomu mělo být i v Kodymce. Zde se ale dělníci nedali, narovnali své hřbety a pánům se postavili. Dostalo se jim také podpory z nejcennějších. Sám soudruh Koutecký je přišel podpořit! Nikdo ovšem ještě netušil, čeho všeho je ta masarykovská fašistická chátra ( a všichni jejich pomahači - výborný Miloš Kopecký) schopná. Olovem zhořkl chléb dělnický! Odpad!!! Bylo mi z toho zle od žaludku! Nad budovatelským nadšením se bavím, traktoristky, úderníci, horníci, to je všechno náramná sranda, ale ne tohle. Hrůza hrůz! Bolševické vidění světa v té nejzhoubnější podobě. Je třeba dodat, že film je špatný celkově. Těžko hledat jediné pozitivum. Snad jedině připomenout, že se jedná o herecký debut Jany Brejchové. (04.01.2006)

Olověný chléb je film z doby nejtvrdší totality v ČSL. Na rozdíl od ironické hudební komedie ZÍTRA SE BUDE TANČIT VŠUDE, je tohle dramatický film o stávce proti propouštění ve fabrice. Hlavními postavami jsou náctiletá děcka, takových 12-18 let, která svými "hrdinskými" činy a slovy připomínají hrdiny z foglarových knížek. Akorát že tohle je dobová umělá přetvářka, které ty děcka ani nemohly rozumět. K tomu tahle komunistická sračka je ještě navíc točena se špatnou kamerou, všechno je to takové tmavé, a to i ty scény, které se odehrávají ve dne. Jedinou slušně zahranou scénou je ta v závěru v Rudých Letnicích, kde se střílelo do dětí (a tohle jsou právě ty filmy z 50. let, které prý ukazují pravdu...). Přitom to v 50. letech bylo přesně naopak, převážně na čsl. hranicích s Německem, kde otroci tehdejšího režimu zabíjeli agenty a rodiny prchající na západ. Za zmínku tohoto filmu tak možná leda stojí, že se jedná o filmový debut Jany Brejchové a je to jediný film, ve kterém hrál Hynek Bočan. [191. hodnocení, 15. komentář, 36%] (22.08.2019)

Film „Olověný chléb" zaujímá v československé filmové tvorbě pro děti a mládež zvláštní místo. Je to první politický film pro děti; jsou v něm ukázány poměry za buržoasní republiky a vysvětlena podstata boje dělníků za právo na práci. Těchto problémů se dosavadní filmy pro mládež buď vůbec nedotýkaly, nebo je zjednodušovaly (na př. „Zelená knížka" v režii Josefa Macha, natočená podle dětského románu Václava Řezáče). Autoři filmu vycházeli z konkrétních událostí: vylíčili jednu ze stávek, jimiž se dělníci bránili proti továrníkům, a vylíčili jednu ze srážek dělníků s četníky. Byla to srážka v Radotíně v dubnu 1930 při slavnosti komunistické mládeže „Rudých letnicích", kde výstřely četníků poranily dvě děti a tři komsomolce. Film nechce být ovšem historickým dokumentem této události, ani rekonstrukcí radotínského případu; je volným uměleckým zpracováním fakt, charakteristických pro buržoasní republiku. Velkou pozornost věnovali autoři filmu kresbě prostředí, ve kterém dělnické děti na periferii vyrůstaly; správně zdůraznili pozornost, s jakou komunistická strana pečovala o dorost. — Film „Olověný chléb" nejenže řekne mnoho našim dětem a pionýrům, neboť v něm poznají skutečnost, kterou sami nepřežili a o které již dnes málo slyší, ale dospělým divákům připomene období hospodářské krise, období nezaměstnanosti, stávek a krvavých srážek dělníků s policií v buržoasní republice. ... POZNÁMKY: Alena Bernášková byla za svůj první román „Cesta otevřená" vyznamenána v r. 1951 státní cenou. Druhý její román „Děti velké lásky" byl napsán pro mládež a byl současně zpracován jako filmový námět. — Jiří Sequens je prvním z generace mladých českých režisérů, který přistupuje k filmové práci připraven odborným studiem na sovětské filmové škole VGIK. Prvním jeho dlouhým hraným filmem byl příběh jedné traktoristky „Cesta ke štěstí"(1951). Filmový přehled 16/1954 (08.01.2009)

Vypravěč je určitá přidaná hodnota. Film o mezigenerační (politické) soudržnosti. O tom, že jednota a charakter jsou nejvíc cool. Démon Besser opět úřaduje, no a pan Nedbal je prostě boreček. Jinak se zde objevili v mladém věku známý herci (Sovák, Kopecký, Tříska, Brejchová). Závěr v Rudých Letnicích, kde se střílelo do dětí - to je proč se člověk na padesátkové československé filmy dívá :) . 38%. (22.10.2017)

Pro mne absolutně nepochopitelné, jak se v této čistokrevné komunistické agitce mohou oběvit takoví velikáni českého filmu a divadla jako Otomar Krejča st., Miloš Nedbal, Eduard Cupák, Miloš Kopecký, Jiří Sovák (ikdyž jen v piďiroličce exekutora), tehdy začínající Jana Brejchová nebo později velmi uznávaný režisér tzv."Nové vlny" Hynek Bočan. Jedinné, co stojí za povšimnutí je na svou dobu velmi dobře ztvárněná kamera, za kterou stál Vladimír Novotný. (10.02.2013)