Ta chvíle, ten okamžik

Po skvělém Devátém jménu jsem se rozhodl zhlédnout pár Sequensových filmů, které jsem neviděl a začal jsem tímhle. Bohužel na mě čekal víceméně šablonovitý příběh s klasicky koženými či patetickými herci, jak je to u pana režiséra zvykem. Dobová záležitost, která by si měla to hodnocení s Devátým jménem prohodit. Ani ten Václav Šašek to nezachránil. (28.04.2020)

Niekedy je to v živote tak - jedno malé nedomyslené rozhodnutie roztočí kolieska ďalších a ďalších udalostí. Doba, v ktorej sa odohráva film, nedávala priestor na slobodu rozhodovania a či už na jednej alebo druhej názorovej strane - aktéri boli v ohrození života a to doslova. František Němec zahral svoju úlohu vážne, možno až pateticky. (27.02.2021)

"Ale ty sám nejsi a nebudeš svým soudcem. Uvědomuješ si to? A ty svoje soudce znáš? Kdo to je a kde jsou ? A myslí si o tobě totéž co ty?" Mrazivý film o lidské malosti a statečnosti s výborným Františkem Němcem v roli primáře nemocnice, o němž kolují řeči, že je kolaborant, zatímco on přitom pomáhá partizánské skupině. V kontextu doby, kdy film vznikl, je pozoruhodné, že hlavní postavou snímku je nekomunista, který se přitom vůbec netají svými politickými názory. Na opačné "straně barikády" exceluje v jedné ze svých typických záporných rolí Luděk Munzar, coby velitel gestapa. (09.05.2017)

Moderní české dějiny jsou pro člověka v jakékoli aspoň trochu významnější společenské roli plné nástrah. Každé rozhodnutí přinese nějaké následky. Co je dnes správně, bude zítra špatně. A naopak. Za války se ta rizikovost ještě zvýšila. Tohle se Sequensovi povedlo. On měl vůbec pro tahle historická dramata cit. (12.12.2023)

FIlmy Jiřího Sequense mají společné především to, že dokáží diváka během pár minut bez obtíží přenést do doby, ve které se odehrávají. Nevím, jak to dělal, ale na atmosféru byl tento režisér skutečný machr. A když navíc dostal do rukou sice jednoduchý, ale dobře napsaných postav plný scénář, a když měl štěstí na herce, vznikalo leccos dobrého. Stejně tak tomu bylo i v případě pohříchu málo známého snímku Ta chvíle, ten okamžik. František Němec v titulní roli nemá chybu, Daniela Kolářová rovněž (navíc mám pocit, že jí to nikdy neslušelo víc než tady), Rudolf Jelínek hraje opět sympatického zemanovského Jirku Hradce, jen se jinak jmenuje... A pak je tam pochopitelně Luděk Munzar coby uhrančivý esesák, který dokazuje, že pro záporné postavy se snad narodil. To, že velkou roli v příběhu sehráli hrdinní komunističtí odbojáři, jsem překousl. Jediné, co mi ve filmu chybělo, byla hudba od Sequensova dvorního skladatele Zdeňka Lišky, který už byl ovšem v době jeho vzniku těžce nemocný. (01.10.2011)