Blaník

Seminář (nejen) o tom, že všechna důležitá (historická) data mají jednu společnou vlastnost a to sice nezapamatovatelnost. Stejně jako fakt, že kolikrát větší škodu zanechá (napáchá) následný odborný výklad dějinné události, než samotná událost sama. V neposlední řadě, že i (leto)počet hraje (velmi) důležitou roli :-) Co se týče hry samotné, stejně jako v případě semináře, bez výraznějších námitek. Pouze s (osobní) poznámkou na závěr. Až budoucnost resp. přítomnost skutečně ukázala prozřetelnost (svatého) Václava, tedy, že se r. 1620 neunáhlil a své vojsko správně „do zbraně“ nepovolal. Bylo by to zbytečné mrhání. Spoléhal resp. tušil (na) amnestii? Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř a odcházet (zbytečně) od (dobře) rozehrané partie kuželek není lehké, vím, ale nenastal právě teď (nejvyšší) čas, (svatý) Václave, podívat se (narcistickému kleptomanovi) Václavovi na zoubek? Proč mám však takové neodbytné tušení, že v případě varování (pražského) Hradu svým kabinetem (v čele s věrným pobočníkem, levobočkem Láďou), že se v okolí Vlašimi (Blaníku) podezřele (významně) nadzvedává podloží a mezi lidem kolují zaručené zprávy, že se (SVATÝ) Václav chystá na euroskeptika Václava „and his boys“ vyslat svou nebojácnou družinu, dostalo by se jim následně odpověďi „pánové, to není možné (proveditelné), tj. nikoho na sebe neposílám, musel bych o tom přeci vědět“. Jedná se pouze o novinářskou kachnu, tj. zvýšený výskyt krtků a tudíž to spraví pár kg pesticidů, což v kombinaci s (ohlášeným) velkým úhrnem srážek, zapůsobí blahodárně a (nejpozději) na podzim budu opět „v kurzu“ (minimálně u houbařů), až budou zakopávat o půlmetrové Václavky. Osobně bych si nebyl tak jistý, pořád existuje varianta, že si (rádi) kopnou. Jeden z mých nejoblíbenějších Cimrmanů – 92% p.s. za takovýto vytříbený (šermířský) souboj (Smoljak-Weigel), stejně jako scény mučení (viz samotná hra) by se nemusel stydět ani vizionář R. Scott. (10.01.2013)

I když je Blaník možná trochu netradiční hra mezi ostatními, je o to originálnější a vtipnější. Moc se mi líbil úvodní seminář, kde myšlenka naplánování důležitých událostí není k zahození a mohlo by se na ni ještě zapracovat :D. Zároveň je fajn, že si člověk může osvěžit znalosti české historie, která se najednou nezdá býti tak šedá a nudná. (13.03.2013)

Další z her Divadla Járy Cimrmana, která se zařadila k mým oblíbeným. Obecně mám pocit, že jim nejlépe jdou hry, které se nějakým způsobem váží k naší historii. Díky tomu je poté ve hrách více úrovní a nestojí jen na hrátkách s významy slov apod. Ladislav Smoljak je ve formě blanického rytíře a rebela opravdu skvělý a jeho stěžování si na blanické vedení je úžasně výstižné. Nám nezbude nic jiného než se tomu opět zasmát a to měrou vrchovatou, což bylo hlavním záměrem a proto nelze jinak, než znovu po čase dát maximální hodnocení. (27.05.2016)

Hra napsaná před Sametovou revolucí, ale uvedená až po ní. Jedna z nejlepších her. Podobně jako Švestka je zde alternace perfektně zvolená. Smoljak, Weigel, Kašpar, Vondruška, Rumlena... to je legendární. Sice jako Smila mám radši Petra Bruknera, ale Jan Kašpar je v této roli legendární svým způsobem. Opět záznam, na který se s chutí podívám. Stejně tak to platí i u hry samotné. (13.03.2024)

Úvodní seminář této první porevoluční hry mi přišel trochu krátký (i když dopis Járy Cimrmana Františku Josefu I., aby v roce 1900 buď odstoupil, nebo zemřel, je vynikající). Samotná hra je pak poněkud statická, o to víc si však divák může vychutnat nenápadné vtípky a pointy. Role Veverky Laidislavu Smoljakovi krásně "sedla". A bezkonkurenčně nejlepší scéna je souboj Veverky s Hynkem z Michle, zejména "Výměna mečů!". (17.12.2005)