Pan Vok odchází

Ušetřím si práci s hodnocením, protože monolog mi ho asi psal přímo z mozku. Jen to napsal daleko líp, než bych to asi zvládl sám. Důvod, proč tomuto velice dobře udělanému filmu, ať už jde o herecké výkony, scénář či kameru nedám vyšší hodnocení je ten, že se pořád nemůžu srovnat s tím, jak naprosto šablonovitě je Vok i císař, zobrazován. Jeden jako vilný požitkář, druhý jako pomatený monarcha. Naštěstí to není tak nesnesitelné jako v Císařově pekaři, tady to do značné míry otupuje ta melancholie blížícího se konce života, ale i tak je to vůči těmto dvěma velikánům naší historie skoro zločin. (07.11.2008)

Naprosto nepovedené pokračování musím souhlasit s Šandíkem že stáří Petra Voka vypadalo opravdu jinak velmož jenž hybal celou evropou a na zámku v Třeboni se sjížděli ti největší své doby to určitě nevypadalo jako ve fimu Pan Vok odchází.A opravdu velká škoda nevyužitých tolika výborných herců a skvělého námětu.Dalo se natočit určitě něco lepčího a nebo se to vůbec nemělo točit a hlavně Martin Růžek nejni Milda Kopecký-kostýmy,herecké obsazení dávám * (14.11.2008)

Stáří změnilo pana Voka tak že byste v něm Kopeckého ani nepoznali... Jiná poetika než 1. Díl... Mořská panna Monika Hálová.. Kateřina z Ludanic (Drahokoupilová) se vdala za Petra Voka (Růžek), kterému v té době bylo 41  let v době kdy jí bylo mezi 14-15 lety. Marii Drahokoupilové bylo v době kdy ji hrála 38.a Martinu Růžkovi 61.Co film nezachytil byla její duševní nemoc která se projevila krátce po svatbě a Kateřina, ač téměř o 30 let mladší, umírá v 35 letech,10 let před smrtí Petra Voka. (11.01.2020)

Tady nejde o to, jak si pan Vok užívá, lidičky. Tady jde o to, jak se srovnává se životem zvolna se chýlícím ke konci mílovými kroky. I když to není tak rozpustilý, zábavný nebo hýřičský jako první díl, je to podle mě mnohem hlubší. Taková ta melancholie starýho člověka, kterej po životě prožitým způsobem, jakej si na začátku vybral a vždy považoval za nejlepší, ale dnes vidí, že nic horšího není, protože po něm nic nezbyde, ta melancholie je krásná a smutná a přímo z tohoto snímku sálající. Myslím, že Kopecký by tuhle roli ani hrát nemohl, protože z něj vždycky, až do smrti v každé roli ta energie přímo zářila, ale pan Vok je unaven, starý, nemocný a zklamaný a zničený životem. Co ho dříve bavilo a bylo důvodem jeho života, to mu dnes jen bouří nitro a rozviřuje bolestivé vzpomínky. Ví, že brzy umře a kromě několika pikantních historek nic nezůstane jako upomínka, žádný dům, strom ani syn. A Martin Růžek ho hraje opravdu dobře, ne jako do konce života hýřícího "vilného" staříka, ale jako trosku zvolna se smiřující s osudem nicky, jakou jsme vlastně my všichni. (29.04.2006)

Voľné pokračovanie filmu Svatby pána Voka, uvádzané ako Pán Vok odchází, je v podstate úplne iný film. Chýba mu energickosť a štipľavý humor pôvodného filmu, čo je zrejme spôsobené aj absenciou scenáristu Jána Procházku. Myslím, že výmena hlavného hereckého predstaviteľa Miloša Kopeckého nebola šťastnou voľbou, i keď je pravda, že by v tomto filme Kopecký príliš nemal čo hrať. Humoru je vo filme málo a milostné eskapády, ktoré boli vlastné pánovi Vokovi z prvej časti , sú minulosťou, vzhľadom na vysoký (a zrejme neproduktívny) vek hlavnej postavy. To, čo zostalo je priemerná historická komédia s melancholickým nádychom (ach, tá staroba...) a bez ucelenejšieho deja. Pán Vok odchází je film, ktorý neurazí, ale väčšinu ľudí (súdim z hodnotenia a osobného názoru) ani nezaujme. Martin Růžek samozrejme nie je zlý herec a zvyšok mu schopne sekunduje, avšak prázdny scenár im veľa možností neponúka a tak sa na film veľmi ľahko zabudne. (10.06.2020)