Režie:
Karel SteklýScénář:
Karel SteklýKamera:
Jan StallichHudba:
Jan SeidelHrají:
Ladislav Boháč, Jiřina Švorcová, Eduard Cupák, Theodor Pištěk, Helena Friedlová, Svatopluk Majer, Jaroslav Raušer, Jarmila Zítková, Zdeněk Kampf, Miloš Nedbal, Ladislav Kulhánek (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Doba protireformace: Myslivec Machovec je pro náboženské přesvědčení donucen představiteli jezuitského řádu uprchnout z domova. Jeho dospívající děti Helenka a Tomáš se i přes sílící nátlak nevzdávají víry a tradic Českých bratří. Těžkopádný přepis rozsáhlého románového díla sloužil několika generacím jako snesitelnější náhrada povinné školní četby. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (41)
Pěkně natočeno s bohatou výpravou. Jezuita plameně káže početnému obecenstvu po křížem s třemi tajemný písmeny IHS znamenajícími to, že jeho řád potažmo celá římská církev ve skutečnosti slouží pohanským egyptským božstvům: Isis, Horus a Set. Tajná armáda římské církve a papežova milice Jezuité jsou zde vylíčeni velice eufemisticky. Výňatek z přísahy jezuitského kněze: „Dále slibuji a prohlašuji, že když budu mít příležitost, budu vést neústupnou válku, tajně nebo otevřeně, proti všem kacířům, protestantům a liberálům, jak je mi přikázáno, vyhubit a vyhladit je z povrchu zemského; a že nebudu šetřit ani pohlaví, věku ani stavu; a že budu věšet, decimovat, vařit, stahovat z kůže, škrtit a pohřbívat za živa tyto nechvalně známé kacíře; rozpárám žaludky a lůna jejich žen a rozdrtím hlavy jejich kojenců o zdi, abych navždy vyhladil jejich odpornou rasu.“ ()
Adaptace Jiráskova románu byla udělaná profesionálně velmi dobře, škoda, že jsem ten román četl asi v roce 1978, takže si už děj moc nepamatuji a nemohu srovnávat. K jeho výrobě se sešli herci, kteří už měli ve filmu něco za sebou (Pištěk, Boháč, Trégl, Martin, Dostal) s generací nastupujících (Švorcová, Cupák, Švarc). Bylo to sice dost dlouhé,, ale těžkopádné se mi to nezdálo, možná bych reprízu hned vidět nemusel. Boj proti Koniášům je odvěký a nekončí, vždycky se z knihoven vyřazují knihy, které nejsou po vůli toho kterého režimu. ()
Za kostýmy, exteriéry a interiéry si Temno zaslouží absolutorium. Po stránce herecké se jedná o čistý průměr především proto, že hvězdy první republiky spíše paběrkovaly, pominu-li Ladislava Boháče. Co se děje týče, tak ten je prázdně plytký, nudný a jak už to v padesátých letech bývalo, poplatný době víc než je zdrávo. Aby si člověk udělal obrázek, přirovnal bych Steklého pojetí k Janu Husovi. Ovšem na druhou stranu si pokládám otázku, zda se z toho dalo víc vytřískat, protože Jiráskovo Temno, jakkoliv si tohoto nestora našich dějin vážím, je čirým utrpením. 30% ()
Ač nerad, musím upozornit, že Jirásek byl vysokoškolsky graduovaným historikem, středoškolským profesorem dějepisu a pilným archivním badatelem. TEMNO je jeho vrcholným dílem evropského dosahu a Steklý, který byl velmi dobrým scénáristou, to hlavní z Jiráskovy předlohy zachoval. Přidáte-li k tomu stav země na počátku panování Marie Terezie, jak je zachytilo koprodukční nedávné televizní seriálové dílo, není k tomu co dodat. ()
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte! Přepracovaný Jiráskův text nebyl objektivní pravdou již v době svého vzniku a v období skutečného temna, tedy v padesátých letech, bez výjimky simuloval komunistické revoluční myšlenky, zatím jen předurčené v odkazu Mistra Jana. Po technické, výtvarné a hudební stránce Steklého barevný velkofilm předjímá pozdější Vávrovu husitskou trilogii, zde ještě bez výraznějšího přispění hereckého ansámblu. Výjimku tvoří snad jen Martin Růžek v roli fanatického pátera Koniáše a dvaadvacetiletá Jiřina Švorcová coby myslivcova dcera Helenka, váhající mezi láskou a vírou. Která strana mince zvítězí není třeba dodávat. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (4)
- Martin Růžek (páter Koniáš) prohlásil, že po odvysílání filmu si od něj lidé odsedávali v tramvaji, nebo si před ním uplivovali na ulici. (Duoscop)
- Film sa svojím rozpočtom 5,330,000 korún stal vo svojej dobe najdrahším československým filmom. Film mal prekvapujúco dobrú návštevnosť vyše 3 milióna divákov, ale u tohto typu filmov skresľujú počty divákov povinné školské a podnikové predstavenia. (Raccoon.city)
- Ve snímku je zmíněno jméno Tomáše Svobody, což byl panský myslivec v Češově, který přechovával zakázané knihy a neuznával svatořečení Jana Nepomuckého. Byl sťat v Kopidlně roku 1728, v ulici, která je po něm pojmenovaná, se nachází popravčí kámen s pamětní deskou. (Dvojirakri)
Reklama