Můj brácha má prima bráchu

Mládežnická vztahová komedie, která se ke konci zvrhne v sexuálně osvětovou příručku s vyloženě apelativními scénami (aneb Když vám to neřeknou doma…). Pro příslušníka každého pohlaví jsou příznačně přípustná pouze striktně limitovaná sociální role. Žena patří k muži, po jehož boku by měla jako vzorná manželka rodit děti a obskakovat plotnu. Jediným účelem koitu je konsekventně plození dětí, nikoli tělesná potěcha partnerů. Pozemské rozkoše jiného typu (jídlo, pití, tanec) film přitom oslavuje bez ostychu, který provází milostné námluvy ústředního páru. Trapnost sbližovacích scén se možná trochu vymkla kontrole tvůrců, ale roztomilost, tu sexuální naivitě Hrušínského a Šafránkové upřít nelze. K milostné scéně se schyluje s pompou, jako kdyby se měly udělovat Medaile Za Zásluhy, což odpovídá oficióznímu pojetí této aktivity v normalizační kinematografii obecně. Nepřekvapí tedy, že pro šťastnou budoucnost mladých je důležitější, aby obstáli před rodiči a dalšími autoritami (lékař) než jeden před druhým. Jako kdyby to nestačilo, do jejich sbližování je přimíchán ještě ministr, samozřejmě soudruh dobrosrdečný, usměvavý a chápavý. Nevím, šlo-li o záměr, ale ve výsledku působí filmem prezentovaný sex velmi asexuálně, jako činnost, která musí být ve společenském zájmu konsolidována na několika úrovních. Výsadou snímku jsou dobří herci všech věkových kategorií, v jejichž podání ani hlášky nejvíce zatížené genderovou stereotypizací nevyznívají tolik urážlivě („ty ženský jsou zvědavý“, „holka musí čekat, až za ní kluk přileze“, „ty máš nápady, až je tě na holku škoda“). Herci, hlášky a idylické vykreslení společnosti (usměvavá prodavačka, mezilidská slušnost) – co víc mohou dnes normalizační komedie nabídnout? Vkusnou zábavu a poučení už jen horko těžko. 55% (11.09.2017)

"Člověče, ty máš někdy nápady, že je tě na holku škoda!" Hrušínský má v živote dva ciele, vyhrať preteky a prísť o panictvo. To prvé sa mu podarí vďaka Zväzarmu na motorke, to druhé vďaka citovému nátlaku so Šafránkovou, ktorú sa mu podarí oplodniť a zdekuje sa na dva roky na vojnu. Veškeré problémy s tým súvisiace zostanú na bedrách mladšiemu bratovi Čadovi, ktorý ich samozrejme obratom ruky vyrieši, či už sa jedná zblíženie rozhádanej dvojice, návštevu gynekológa alebo vybavovanie povolení u lampasákov. Nie príliš realistická, ale veľmi príjemná a pohodová komédia plná vynikajúcich hercov. (05.03.2023)

Jedna z komedií, které byly ve své době zábavné, ale dnes už jsou jen nostalgicky milé, protože nedokázaly tak úplně odolat zubu času. A když se tak nad tím zamyslím, ani tenkrát mě, konterétně tahle, nijak zvlášť nebrala. Čada i Hrušínský mi připadali tak protivní, Šafránková tak nezajímavá a příběh tak tuctový, že to skvělá rodičovská čtverka Menšík-Holišová-Bláha-Budínová zkrátka zachránit nedokázala. (03.10.2011)

Hodně povedená vzpomínka na období husákovské normalizace (jakkoliv na zdi v kanceláři ministra visí ještě Ludvík Svoboda). Vtipní herci v čele s pány otci Bláhou a Menšíkem (nezapomenutelná je scéna s lepením tapet), nejkrásnější Libuška a hodně nápaditý mladší bráška. Veskrze optimistický film, ve kterém všechno šlape a socialismus dýchá. Pro mě osobně pak ještě milá připomínka mé základní vojenské služby včetně dozorčích s barevným vázáním píšťaly, to bylo i za nás v novém miléniu. (18.09.2011)

Tyhle rádoby rodinné filmy fakt nemusím, a jestli se jedná i o komedii, tak mi sežentě někde manuál ať vím v kterých pasážích se mám smát. Přišlo mi to spíše jako film o uvědomělém pionýrovi a ochránci rodinné harmonie - a to vše v rámci socialistického cítění. Kdyby alespoň mladý Hrušínský nebyl tak protivný. (06.01.2008)