Jídlo

Surrealistické výrazové prostředky slouží zcela nesurrealistickým účelům. Napoprvé může Jídlo šokovat i znechutit, ale z toho jeden vyroste, pak se nějakou dobu baví vymýšlením interpretací a nakonec v něm třeba zůstane pocit, že je to sice ohromně povedená, zkušeně provedená a vůbec ne plytká, ale přece jen hlavně hříčka. (03.01.2013)

Opravdu gurmánský zážitek! Úroveň stolování, jídlo jako čistá konzumace, jídelní pseudosnobismus a ochotní číšnici - věci, které jsou stále k vidění v kdejakém jídelním a restauračním zařízení zobrazuje Švankmajerm originalním, ale pravdivým způsobem. Ostatně, pro takovéto zážitky nemusíme chodit daleko. (25.01.2008)

Už víte, proč je lepší snídat doma? Co se může stát, když číšník včas neobslouží hosty? Co do úst, když je lednice prázdná? Snídaně je pohodově vtipná a napínavá. Oběd pobavil nejen skvělou pintou. A večeře potěšila ten zvrácenej kousek mý duše ... Teď už vím, že mým oblíbeným hrdinou ve Švankmajerových dílech je Jazyk. (11.12.2008)

Jídlo je nepochybně bravurní filmový počin, ovšem také pozoruhodný studijní materiál a do jisté míry i jakási "Švankmajerova summa", poslední "kraťas", do značné míry shrnující mnohé z jeho předchozích krátkých filmů. Švankmajer bývá mechanicky řazen do škatulky surrealismu, ovšem právě Jídlo jasně ukazuje, jak moc se od původních surrealistických východisek odchýlil, neboť zatímco forma vskutku surrealistická je, obsah ani omylem. Naopak, jídlo je velmi jasně vybudovaný celek s dosti jednoznačným sdělením, jakkoli podaným velmi expresivně a s obrovskou nadsázkou. Celkový dojem: 80% (31.12.2011)

Výborná alegorie konzumní společnosti. Na počátku (snídaně) se učíme strojově konzumovat, v pozdějším stádiu (oběd) se necháme vykořisťovat - a ve v posledku "sežrat" - bohatšími, kteří uspokojují svůj apetit na náš úkor, až na konci (večeře) vyčerpáme zdroje natolik, že jako civilizace sežereme sami sebe. (14.08.2021)