Dva lidi v ZOO

Tak tento počin má na svědomí Marie Poledňáková? No, to mi teda poklesla čelist. Nějak jsem nezaznamenala, že by ve výčtu jejich jinak úžasných filmů tento byl jmenován. Zvířata a děti jsou vděčným tématem k natočení filmu.Taky se s nimi dá užít spousta legrace nebo spousta malérů. Námět není vůbec špatný. Dalo se z toho vytřískat mnohem víc. Promarněný potenciál. (17.09.2020)

Mám zato, že M. Poledňáková tímto snímkem velice zdařile parodovala období vlády jedné strany a to v přelomovem roce 1989. Tehdy to již cenzurou projít mohlo. Celá ZOO a její problémy reprezentovali tehdejší Československo (viz nejrůznější hlášky). Jak již bylo v kometářích uvedeno, film vzniknul v čase, kdy měli lidé jiné priority a tak si nedovedl získat tolik přízně jako jiné režiséřčiny díla... Role dvojčat byla spíše na odlehčení (a myslím, že hráli dobře) a reprezentovali lidi, který celému problému budování komunismu nerozuměli anebo nechtěli rozumět, Monty stvárňoval disidenty, občany, kteří proti režimu bojovali. Ředitel jako i hlavní zootežka spodobovali tehdejší papaláše. A samotný otevřený závěr je jakoby jedna veliká otázka: Co nás čeká dál? Já mám tenhle film velice rád a to zvířectvo stojí také zato. (05.02.2013)

Aniz bych vedel, kdo to reziroval, tak za chvili mi to bylo jasne. Podivny sestrih nahodnych scenek odhali rukopis autorky. Kdeze jeji starsi snimku jsou. Dneska nedokaze dat dohromady film s dejem. Podivna zapletka, zadny vtip, nelogicnost postav, mrtve dialogy...dve hvezdy ze se dceri libila ta zvirata ve filmu. (23.12.2012)

Výkony chlapcov sa mi zdali nudné, ich dialógy nemali tú správnu detskú iskru, boli príliš vážni. Dospelí zasa riešili problém obchodovania so zvieratami, ktorého riešenie nebolo v podstate žiadne. Pôsobilo to na mňa deprimujúco, bezvýchodiskovo. Smutný film a ťažká téma, ktorá by nemala byť v detských filmoch. Chcelo to nejaký veselší záver, i keď záverečné voľne behajúce zvieratá po ZOO už pôsobili trochu uvoľnenejšie. (05.02.2012)

"Já tu mám jenom vyfotit kozičky. Barevně. A na výšku." Smůlou tohohle filmu je doba vzniku. Na přelomu let 1989-1990 lidi zajímaly jiný věci než filmy, takže kinem tahle komedie prošla bez většího zájmu a v pozdějším televizním reprízování už neměla šanci získat si víc pozornosti. Pravda, příběh o opičáku Amosovi se trochu tříští a je to mírně zmatené, sourozenci Morávkovi mě víc bavili ve filmu Vracenky, přesto je to podívaná pro mě náramně zábavná. Mimo jiné i proto, že vidíme osvědčené herce v komediálních rolích, pro ně zcela nezvyklých (Macháček, Jirásková, Štěpánková), kteří navíc na útěku před zvířaty předvádějí na svůj věk úctyhodné tělocvičné výkony. Takže, chtěla-li Poledňáková tvořit vícegenerační rodinné filmy, mě osobně tohle baví víc než S tebou mě baví svět. (04.01.2009)