Smrt v přímém přenosu

Film jako bolení břicha - pozornost si získá, ale nepotěší. 1) Základní poselství snímku je jasné. Mediální hyeny obětujíce na oltář sledovanosti, potažmo zisku, morálku i obyčejné slušné chování, už rozšířily svůj revír do většiny zemí světa - všude tam, kde vládne zlaté tele. Film nesoudí ani nehledá recepty na vyléčení nemocné společnosti - jen smutně přihlíží._____ 2) V této souvislosti by mě zajímalo, jak autor obsahu Robbi došel k názoru, že lidé v zobrazované budoucnosti žijí "spokojeně a šťastně"._____ 3) Tématu role médií se dostalo podrobnějšího zpracování později (po americku přímočaře) ve filmu Truman Show._____ 4) Jinou otázkou je vizualizace budoucnosti. Bývá zábavné sledovat, jak si tvůrci představovali budoucnost, která mezitím nastala a my můžeme srovnávat. Bratři Strugačtí například hovoří o tzv. popisované budoucnosti, kam se jejich hrdina vydává na výlet strojem času (novela Pondělí začíná v sobotu)._____ 5) Bohužel představa tvůrců filmu z roku 1980 o roce 2021 je dost vágní. Na jedné straně kamera v lidském oku, ústavy blaženství či školní výuka pomocí telepatie. Na straně druhé průmyslový i další design beze změny, otlučené domy, rvačky na ulicích, potraviny na příděl._____ 6) Depresivní dojem povzbuzuje nervy drásající hudba, melodramatický (pro někoho možná artový) styl vyprávění a lokalizace do zachmuřeného Glasgowa a dalších skotských regiónů._____ 7) 39letý Bernard Tavernier předvádí velmi zvláštní svět. Ani nevím, jestli se mi snímek líbí anebo ne. Ale znovu se určitě nepodívám. (08.07.2018)

Tak tohle je dech beroucí šílenost. Šílený je nejen námět a představa toho všeho, ale dost šílené je hlavně to, že tato vize, stará celých třicet let, již nemá daleko od pravdy. Tohle je víc než sci-fi krutá realita všedního dne prahnoucí po senzacích, bolesti druhých, zvrácené krutosti a kruté zvrácenosti. Dokonalý obraz médií rozkládající lidskou přirozenost. Naprostý hyenismus!!! K tomu bezbarvé a neutěšené domy, ulice, pouliční šarvátky, hned od začátku drásavá hudba… Mírné psycho. A Romy je tak skvělá! Přesvědčivě skutečná s nadpozemským úsměvem a všeříkajícím pohledem (ostatně jako vždycky); navíc působí mírně překvapivě velice mladě. Není divu, že ji Francouzi jmenovali spolu s Alainem Delonem za hvězdy roku 1980. Setkání s Harvey Keitelem bylo mé první a určitě ne poslední. Jediné, co mělo na tomto snímku chybu, byl příšerný dabing, který by sice zněl dobře jako rozhlasová hra, ale na obrazovce byl dost nesynchronní, jako bych se chvílemi dívala na jiný film. Celkově jsem ale byla zametená pod podlahu a ještě dlouho tam zůstanu. (30.08.2011)

,, V jednadvacátém století je člověk nakonec závislý na kapesní svítilně za 3,50... připadám si jako malý kluk'' ----- Docela slušné vizionářské drama. Schneiderová i Keitel v hlavní roli super, hlavně Harveye mám moc rád. A potěšil i Max v závěru. Ačkoliv se má film odehrávat v budoucnosti, Anglie roku 2021 má podobodu Anglie roku 1980. To je dobře, nikdo neměl potřebu do filmu dávat auta připitomnělých tvarů (ve vztahu ke skutečnému dnešku), jak si tehdejší tvůrci představovali že by mohly vozy vypadat. Naopak. Policie má nové Range Rovery, ulicemi jezdí dvoupatrové autobusy... Docela jsem koukal jak Glasgow vypadal zhuntovaně. Mně ke konci film začínal mírně nudit. Katarzi Rodyho chápu, ale nepochopil jsem proč do celého projektu vlastně šel. Na svojí dobu měl film zcela jistě originální myšlenku, dnes už přeci jen tak trochu ztrácí s lety dech. Dávám za 3 mini kamerky. * * * (05.04.2021)

Mé zoufale prázdné pocity z toho filmu bych přirovnal k situaci, v níž trosečník ztroskotá na ostrově a během dlouhých a těžce nudných chvil čeká na záchranu, která se nekoná. Velmi inovativní námět byl během natáčení důkladně pohřben nikam neplynoucím příběhem, jehož roztaženost měla být v první řadě zpracována střihačem. 22. století vypadá (vyjma některých dialogů) spíše na dobu, ve které se film natáčel (B. Tavernier bude co se týče rozpočtu pravděpodobně nějaká obdoba strýčka Skrblíka). Myšlenka tu nepochybně je. Budoucnost s nástupem nových technologií a mediálních korporací radikálně snižuje lidskost a racionální uvažování člověka. Bohužel tato působivá idea nijak nevyplouvá na povrch díky záplavě naprosto nezáživných dialogů. Dle mého názoru zde bylo zapotřebí více dynamičnosti a kadence, která by z tak velkého potenciálu vytvořila skutečně silný příběh nutící k zamyšlení. Takhle vznikl jen těžce stravitelný plytký tlach, při jehož projekci vám také hrozí smrt v přímém přenosu. (03.07.2013)

Myšlienku to určite má - ľudský hyenizmus nemá žiadne hranice. Nezastaví sa pred ničím. Tak to bolo v minulosti, je a aj stále bude. Zaujali ma úvahy od Romy o smrti, dosť mrazivé ak uvážime jej blízky koniec. Na druhú stranu dejová linka ma nijak zvlášť nenadchla a z výpravy mám zmiešané pocity. Na jednej strane, hlavne čo sa týka interiérov, tak klobúk dole, tu sa predstava 21. storočia celkom podarila. No ale čo sa týka oblečenia, účesov a aj aút napríklad, tak na to autori akosi pozabudli - stále kdesi v sedemdesiatkach. Lepší priemer. 65/100 (07.02.2019)