Operación Ogro

Zajímavý a velmi dobře natočený pohled do zvrácených myslí levičáckých teroristických zrůd. Jejich konání nedokáže ospravedlnit ani fakt, proti komu vedli svůj boj. Nefandil jsem nikomu, z ideologií obou stran mi bylo fyzicko nevolno. Ovšem právě díky tomu, mě film nakonec opravdu bavil a hltal jsem každou jeho minutu. Lepší čtyři. (12.07.2014)

V občanské válce 1936-39, kterou vyhrála vojska pod vedením Francisca Franka, zahynulo v boji přes 200 tisíc lidí. Dalších 400 tisíc Španělů zemřelo při represích a hlady. Franco se po válce krutě vypořádal s odpůrci. Počet popravených se pohybuje okolo 30 tisíc. Během své diktatury upevňoval pozice katolické církve. Hlavním protivníkem fašistického diktátora byli socialističtí a komunističtí politici. Franco potíral i separatistické snahy Baskicka a Katalánska. Tento film podrobně popisuje organizaci a přípravu atentátu na Francova ministerského předsedu baskickými vlastenci. Ve filmu je pěkně vidět "spolupráce" vraha statisíců Španělů s katolickou církví a šlechtou. Kněží popravy, mučení a věznění "neviděli", případně ignorovali. Ignorovala je i vládnoucí šlechta. Velmi dobře udělaný film. (12.02.2014)

Prvotní co mne napadá - film se vleče, táhne, v-l-e-č-e a skoky v čase mu příliš nepomáhají. Což by mohlo oslabovat poslání snímku, kterým je dle mého názoru vzkaz nejrůznějším „bojovníkům za svobodu“, aby se nevzdávali, a když jim selže jeden úžasný plán na prosazení toho jejich jediného správného pojetí svobody, je třeba vypracovat jiný. Oněmi „bojovníky za svobodu“ jsou v tomto konkrétním snímku příslušníci (tvůrci prominou, ale jiné pojmenování pro ně nenalézám) baskické teroristické organizace ETA, (Euskadi ta Askatasuna, čili Baskicko a svoboda). Divák musí dávat pozor, aby z náznaků vydedukoval (není-li znalý některých historických reálií ze vztahů Španělsko - Baskové, frankistický režim - Baskové), že Baskové, za občanské války, stojící převážně na straně republikánů, setrvali i po vítězství frankistů na své nacionalistické pozici – kterou frankistický režim, usilující o jednotné Španělsko, patrně i nechtě podporoval (například zákazem baskičtiny) – a k ní přidali pozici socialistickou (ve filmu se to osloveními „soudruhu“ jen hemží). A že v Baskicku, i po ukončení bojů občanské války, boj neustal – ztráty na životech zaznamenávaly obě strany. V centru vlekoucího se díla je příprava a realizace vraždy admirála Carrera Blancy, designovaného nástupce generála Franka. Její vlastní provedení snímek předvádí naprosto excelentně. Nesměle naznačuje, že činnost této teroristické organizace s koncem Francova režimu ukončena nebyla; jen se názorově rozštěpila na radikály, pokračující v zabíjení a na umírněné, ochotné k dialogu i jinak, než pomocí bomb a kulek. Po zhlédnutí vás napadne, že s koncem Francova režimu se i Španělsko dostalo do situace, kdy je stát proti teroristům takřka bezmocný – třeba jako bylo Německo proti RAF (Rote Armee Fraktion) – hlavně respektujme občanská práva teroristů. (Baskická teroristická organizace ETA pokračovala ve své vražedné činnosti do roku 2018, kdy oznámila své rozpuštění. Žel nešťastné Španělsko se terorismu nezbavilo, Basky vystřídali muslimové, hodlající zvrátit výsledek reconquisty.) (23.01.2021)

Minimalističtěji pojatý politický skoro-thriller působí až neskutečně realisticky. Stejně jako v Alžíru je režisér na straně atentátníků, zároveň však stejně upozorňuje na problematiku takovéhoto boje. Mezi herci samozřejmě vyniká Volonté, jenž promýšlí detaily akce do posledního puntíku. A ta, přátelé, stojí za to. Budete si samou nedočkavostí hníst pohlavní orgány, než to bouchne! (19.09.2013)

Tak jsme viděli, jak čtyři hoši z ETA připravili atentát. Nic zajímavého se během přípravy nestalo, nic napínavého také ne. Filmaře musím pochválit za technické provedení výbuchu auta. Druhým světlým momentem filmu bylo to, že mě vůbec neštval Volonté. Ale kdybych tenhle zapomenutelný film neviděla, naprosto nic by se nestalo. (02.04.2016)