Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Rok 1781. Stárnoucí a životem zklamaná hraběnka Marie Karolina Chamaré (B. Bohdanová) poskytuje na svém zámku pohostinnost abbému (E. Cupák), jenž se u katolických obyvatel panství těší značnému vlivu. Ve skutečnosti je to bývalý jezuita a fanatický odpůrce jakohokoliv pokroku. Jediný, kdo mu dokáže v názorech na víru a vzdělání odporovat, je mladý vídeňský lékař Kamenický (P. Svoboda). Právě díky němu najde zatrpklá hraběnka novou radost ze života. Její manžel se totiž o ženu ani o panství nestará a věnuje se jen hledání podzemního pokladu a svádění hraběnčiny chráněnkyně Renáty (P. Havlíčková). V té době se do kraje vrací českobratrský emigrant Václav Horák (T. Hanák), který se v jeskynním úkrytu tajně schází se svou milou Frantinou (M. Kuklová). Žárlivý nápadník Tomáš (I. Jiřík) však jejich skrýš odhalí a s pomocí abbého rozpoutá na "kacířského" nepřítele krvavý hon. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (66)

zdenny 

všechny recenze uživatele

V žádném případě se nedá mluvit o něčem, co by souviselo s historickým filmem. Je to taková horrorová pohádka, možná spíš balada. Herecké výkony než filmové jsou spíše divadelní a to mě na českém filmu irituje nejvíc. Vypadá to potom, že herci přehrávají (já to slovo strašně nemám rád a použil jsem jej poprvé) - hlavně tedy Blanka Bohdanová. Eduard Cupák naopak svou roli hraje dost přesvědčivě. Nechce se mi mluvit o tehdejší církvi a jaké zlo páchala i díky svým fanatickým ovečkám. Líbilo se mi ale, že zde byl vyjádřen žal ze zesnulé císařovny Marie Terezie, na kterou (a na všechny Habsburky) házel komunistický režim tolik špíny. Co se týče filmu, velice se mi nelíbila hudba a hlavně ta, kterou tvůrci použili v lese a ve skalách. Prostě naši točí tyto žánrové filmy s tím, že diváka jímá úzkostný pocit, jen když zajede kamera trochu hlouběji do lesa. Ano, chápu, že ani doba tam ve vsi nebyla příliš světlá. Nechápu ale, proč čeští režiséři skoro všichni do jednoho jakoby přes kopírák přimíchají do takových filmů tak hnusnou atmosféru. A někdo tomu říká umění jinak pojaté. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Rozhodně zajímavý fim, sice žánrově trošku rozhozený do všech stran, ale kostra příběhu je jasná. Zaostřeno na člověka. Samota, utrpení, sevření neměnností doby, touha uniknout versus vyčpělá ale silná ruka víry, tradice a stereotypu. Souboj dvou přístupů, souboj mládí a stáří. Troškův film i přes některé zbytečně přehnané scény vůbec nezatracuji. Blanka Bohdanová dokazuje své velké herectví každou vteřinu filmu a dogmatický Cupák je dosti hnusný, abychom ho nesnášeli. Mladý doktor přinese svěží vítr z Vídně, ale stojí proti davu úplně sám....80% ()

Reklama

honz 

všechny recenze uživatele

Děj příběhu se odehrává v českých zemích v době, kdy začínající osvícenství a jeho myšlenky jen pomalu a ztěžka nachází cestu na odlehlejší venkovská panství i k jejich obyvatelstvu. Tam spíš ještě přežívá všudypřítomná dusivá atmosféra odeznívajícího baroka, rekatolizace a protireformace. Ztělesněním této staré epochy je pan abbé (vynikající Eduard Cupák), bývalý jezuita "koniášovského typu". Jeho protikladem je doktor Kamenický (P.Svoboda) - nový lékař, jehož příjezd na panství je jakousi předzvěstí nástupu nové, osvícenské éry (např. pomáhá luteránské rodině - děj je zasazen do doby v "předvečer" vydání císařských patentů o náboženské toleranci a zrušení nevolnictví). Hrabě (P.Pípal) se více než o své panství zajímá o mladou schovanku, komtesu Renátu (P.Havlíčková) a hlavně o hledání pokladu, ukrytého podle pověsti v rozvalinách hradu. Nejvýraznější postavou filmu je hraběnka Chamaré (naprosto brilantně a dokonale ztvárněná Blankou Bohdanovou), jejíž nešťastný až tragický životní osud od dětství zdravotně postižené, teď již stárnoucí ženy, je příběhem propastné lidské samoty, zklamání a neporozumění. Film natočil podle historického románu Aloise Jiráska Poklad režisér Zdeněk Troška. V úvodní scéně filmu se mu podařilo sugestivně vystihnout Jiráskův pohled na baroko jako na dobu temna. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Dnes již dávno zapomenutý a jediný doklad uměleckého embrya režiséra Zdeňka Trošky. A je to škoda, protože Poklad hraběte Chamaré je fantastický film, temný, hororový, skličující, nádherně modelující zlo v jeho nejrůznějších podobách. Bohužel ďábel později posedl i pana režiséra a ten nic podobného už nikdy nenatočil (a nenatočí). ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Jeden z příkladů, že kontroverzní Zdeněk Troška dokázal přinejmenším v minulosti točit filmy úplně jiného ražení a jeho směřování ke krystalickému kýči ještě v polovině 80. let zdaleka nebylo jasné. Jiráskovsky laděný příběh o střetnutí dogmatismu a konzervativního myšlení s moderním pohledem na svět, který se odehrává na šlechtickém sídle koncem 18. století. Rozumně krátká stopáž a sympatické herecké obsazení. Celkový dojem: 60 %. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (6)

  • Ve snímku se jako v Troškově jediném sešly obě představitelky "babičky" z trilogie Slunce, seno... Erna Červená, která si zahrála matku hraběnky Chamaré (Blanka Bohdanová), a Valerie Kaplanová, která ztvárnila Alžbětu, služku hraběnky Chamaré. (honz)
  • Ve filmu se objevil bývalý kostel sv. Mikuláše v Dolním Jiřetíně v okresu Most, Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném, zámecká kaple v Hoříně, hrad Valečov, zámek Nový Falkenburk v Jablonném v Podještědí a rokokový zámek Hořín nedaleko Mělníka. Replika železné panny z úvodní scény filmu je k vidění na hradě Křivoklát. (Cucina_Rc)
  • U dramaturgyně Marcely Pittermannové režisér Zdeněk Troška zahlédl scénář Poklad hraběte Chamaré. Povídá: „Jéžišmarjá, paní Pittermannová, to je pro koho?“ A ona, že to dostal pan režisér Karel Kovář. „A vy byste o to měl zájem?“ ptala se. Troška odpověděl, že samozřejmě, že by velmi rád dělal historické výpravné filmy. Ona za deset dní volala a ptala se: „Pane režisére, měl byste ještě zájem o toho Jiráska? On nám to pan režisér Kovář vrátil.“  (sator)

Reklama

Reklama