Poklad hraběte Chamaré

Dnes již dávno zapomenutý a jediný doklad uměleckého embrya režiséra Zdeňka Trošky. A je to škoda, protože Poklad hraběte Chamaré je fantastický film, temný, hororový, skličující, nádherně modelující zlo v jeho nejrůznějších podobách. Bohužel ďábel později posedl i pana režiséra a ten nic podobného už nikdy nenatočil (a nenatočí). (02.03.2010)

Jak udělat z Jiráska thriller, no to mě podrž... 1) V úmrtní den pršelo a bylo sychravo. Jaká to nepohoda na tak dalekou cestu!, řekla s úsměvem císařovna. Odpoledne se její rysy velice změnily; císař se jí tázal, trpí-li bolestí. Kývla hlavou, nicméně zanedlouho vstala pojednou z lenošky, ve které odpočívala, a přešla komnatu. Za půl hodiny nastal smrtelný zápas. Bylo jí dusno; zvolala, aby otevřeli okna, a chtěla vstát. Císař ji jemně zadržel a tázal se: Kam ráčí Vaše Veličenstvo? K Tobě, jdu, Bože, to promluvila, pak sklesla; pak zašeptala ještě několik nesrozumitelných slov, a veliké císařovny již nebylo více._____ 2) Nechť si čtenář vychutná krásnou češtinu velkého vyprávěče 30letého Aloise Jiráska, jak ji presentuje v úsměvné novele "Poklad", díle to krátkém a dobrodružném. Jako student jsem ji zhltl jedním dechem za pár hodin a dodnes mám z této četby příjemný pocit. Jirásek ji napsal pro široké vrstvy u příležitosti sta let od vyhlášení tolerančního patentu._____ 3) Komunističtí "obrozenci" jistě měli radost, jak pěkně a názorně je ve filmu zobrazeno období temna, a to doslova mj. prací osvětlovačů, kdy zármutlivě působí i sluneční svit pronikající otevřeným oknem. 31letý režisér a scénárista Zdeněk Troška prokázal svůj talent na výběr lokací. A k tomu vytvořil jakýsi psychologický thriller s dusivou atmosférou, tak vzdálenou prosluněné nadějeplné knižní předloze._____ 4) Pokud skousneme tuto koncepční změnu a smíříme se s temným vyzněním díla, pak ovšem nutno říci, že jako thriller se film docela podařil. Silně věci pomohl nádherný herecký výkon 54leté Blanky Bohdanové (ochrnutá hraběnka Chamaré) i kompozice scén připomínající oživlé dobové obrazy. (27.05.2014)

V žádném případě se nedá mluvit o něčem, co by souviselo s historickým filmem. Je to taková horrorová pohádka, možná spíš balada. Herecké výkony než filmové jsou spíše divadelní a to mě na českém filmu irituje nejvíc. Vypadá to potom, že herci přehrávají (já to slovo strašně nemám rád a použil jsem jej poprvé) - hlavně tedy Blanka Bohdanová. Eduard Cupák naopak svou roli hraje dost přesvědčivě. Nechce se mi mluvit o tehdejší církvi a jaké zlo páchala i díky svým fanatickým ovečkám. Líbilo se mi ale, že zde byl vyjádřen žal ze zesnulé císařovny Marie Terezie, na kterou (a na všechny Habsburky) házel komunistický režim tolik špíny. Co se týče filmu, velice se mi nelíbila hudba a hlavně ta, kterou tvůrci použili v lese a ve skalách. Prostě naši točí tyto žánrové filmy s tím, že diváka jímá úzkostný pocit, jen když zajede kamera trochu hlouběji do lesa. Ano, chápu, že ani doba tam ve vsi nebyla příliš světlá. Nechápu ale, proč čeští režiséři skoro všichni do jednoho jakoby přes kopírák přimíchají do takových filmů tak hnusnou atmosféru. A někdo tomu říká umění jinak pojaté. (02.03.2010)

Ke konci osmdesátek to muselo být jako historické kostýmní drama mezi tehdejší tvorbou asi něco dost z jiného soudku. Kdo viděl pozdější filmy Zdeňka Trošky včetně pohádek, ihned ho v tomhle filmu pozná. Ta práce kamery, záběry, ozvučení... Jako bych koukal na princeznu Jasněnku. Tady ale téma bylo mnohem zajímavější. Nástup osvícenství musel zejména na venkově zaseklém ještě ve středověku působit jako něco nesmírně rušivého. Jen si vemte, že vám vrchnost a církev pere do hlav něco tak vytrvale až tomu svatosvatě věříte a pak přijde někdo kdo to začne rozporovat, nebo vám to dokonce úplně rozloží. Nic si nenalhávejme, blbec má ve své blbosti komfortní zónu. Stačí, když mu někdo řekne jak to je a aby se tím řídil. Tohle chápe. Ale chtějte po něm aby začal myslet! Podobně to měli někteří kněží, kteří dobře cítili konec vlivu. Kláštery se rušily jeden za druhým  a nejeden řád měl s novou dobou velký problém. Neznalost a fanatismus, to jsou moc nebezpečné kamarádky. Docela mne zajímalo jak to ve filmu vygraduje mezi abbém a mladým lékařem. Bohužel to celé v závěru tak nějak podibně vyšumnělo. Nechápu proč byl T. hanák Dabovaný. Z hlediska vizuálu, kostýmů a interiérů i exteriérů ale velká spokojenost. Navíc ta zima tomu dala nádech takové té sychravé nepříjemnosti. Dávám tedy za tři zápalné šňůry. * * * (02.04.2023)

Lacinou výpravu milosrdně překrývá všudypřítomná tma, kterou chtěl zřejmě Troška vybudovat ponurou atmosféru. Nepomohlo to, nepomohlo ani to, že alespoň do hlavních rolí obsadil skutečné herce, což nikdy později už neudělal. Začínám Trošku chápat, než být posledním mezi režiséry standardních filmů, to raději bude prvním mezi režiséry pro primitivy. (03.05.2014)