451° Fahrenheita

Myslíte si, že 40 let stará sci-fi nemůže fungovat? Ale ano, protože tenhle film není založen na žádných velkých tricích ale na myšlence (ve které nemusí jít zdánlivě jen o knihy) a skvělé atmosféře postavené především na náznacích a obav z tušeného. Důkaz, že účinku může být dosaženo velmi jednoduchými prostředky, a že film si tak může daleko lépe uchovat svou působivost a nadčasovost. Ovšem bez vynikající hudby by možná měl jen polovinu z obojího. (15.10.2005)

Oskar Werner, jako požárník Montag, ve sci-fi snímku Francoise Truffauta - Fahrenheit 451, kde požárníci místo hašení, požáry zakládají. Jejich zlost je vylita na nevinných knihách, které jsou zakázány a jejich držení či dokonce čtení, je těžkým zločinem. Knihy dávají lidem pocity, sny, ideály, pomáhají jim při hledání své vlastní identity a proto jsou považovány za zlo a jasnou totalitní mocí (vládou) hromadně ničeny. Postupem času Montag začne knihám opět přicházet na chuť a postaví se proti režimu. Film, který by si neměl nechat ujít žádný milovník sci-fi žánru, režiséra Truffauta, či spisovatele Raye Bradburyho, který napsal knižní předlohu. Za zmínku stojí také hudba Bernarda Herrmanna, který se opravdu vyznamenal a jeho temné tóny skvěle doplňují napínavý děj. Je otázkou, zda je závěr filmu skutečným happyendem. Lidé stejně knihy pálí, ale než tak učiní, naučí se dokonale celé jejich znění, aby už jim je nemohl nikdo vzít. Myšlenka dobrá, i když mrazivá, ale těch pár závěrečných minut, kdy se skupina lidí po lesích bifluje texty knih, trochu sráží výsledný dojem z jinak výborného filmu. (13.10.2011)

„SPÁLÍME JE NA POPEL A POTOM SPÁLÍME TEN POPEL.“ /// Film pro pamětníky, kteří pamatujou časy, ve kterých se city, vzrušení i vzdělanost hledali v knihách a kdy se dalo lehce zbavit nepohodlný osoby. Další starej film, kterej ve mně nebudí emoce, páč my mladší máme Equilibrium (který je na tom asi podobně). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej v roce 1953 napsal Raymond Douglas Bradbury, číst nebudu. 2.) Klukům na stanici neustále vopakuju, že hasič nemá požár hasit, ale zakládat. 3.) Umím nazpaměť knihu. 4.) Thx za titule „Bleemie“ a „majo0007“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (14.02.2016)

9 z deseti knihomolů páchá po zhlédnutí 451 stupňů Fahrenheita seppuku kovovou záložkou (kde jsou mé painkillers?!?). V dobách, kdy místní soudruzi neměli ani černobílou televizi o rozměrech 10cm x 10cm, buržoustům za kanálem La Manche visela na zdi normálně plazmová televize! S Bradburyho předlohou jsem ještě tu čest neměl, ale po zhlédnutí tohoto výborného snímku se ve frontě nepřečtených knih posunula tak o stočtyřicet míst dopředu. Slušné scífko, byť 1984 je přeci jen krapet jinde. (16.06.2019)

Krásný SF, kde nejsou hlavním důvodem existence triky, ale obsah. To už se často nevidí ani v literatuře (kde to nejsou triky ale akce a technické zázraky atd). 451 stupňů Fahrenheita je na motivy stejnojmenného románu Raye Bradburyho. Jde o štěstí a klid společnosti, protože nespokojená společnost vytváří prostředí vhodné pro revoluci a to se pánům u vesla nikdy moc nehodí do krámu. Takže zrušte problémy a u moci se udržíte déle. Ještě malá vsuvka k předloze. Konec filmu je úplně jiný, než u Bradburyho, přestože má stejné vyznění. V knize to bylo tak, že renegáti měli drogu, která připomene člověku všechno, co kdy udělal nebo četl. A o to šlo, ne že by byli lidé knihy. A za další, Montagův útěk nebyl nijak snadný, musel prchat před mechanickým slídičem a spoustou policistů a jiných pronásledovatelů. A konec byl trošku pochmurnější, protože začala atomová válka a tak se vědci a vzdělanci vrátili a doufali, že jich a knih bude opět potřeba. (05.02.2006)