Uličníci

Panu režiséru nebylo v té době ještě ani třicet a už vytvořil tak nostalgický film. Však i zde jsou všechny scény zality sluncem, jak už idealizované vzpomínky z dětství bývají. A to období dětství, kdy kluci pocítí první záškuby toho toužení, co svědí jak uhry pod mýdlem (Kainar), vystihl skvěle. Ta nálada přebije i technické nedostatky filmu. (17.01.2016)

Bezstarostné, prosluněné dětství. Nevinné klukovské lumpárny a dovádění, ale i krutost z nepochopení. Krásná a navždy nedosažitelná Bernadette. Vzpomínka na její vlající sukně. Na kolo opřené o strom. Na jejího tajemného milence a tenisový míček. Konejšivá příchuť uplynulého léta, prázdnin, času svobody a vzrušení. Pokropený kropič. Společné jízdy na kole. Dlouhé procházky. Držení se za ruce. Polibek v kině. Něžnosti v přírodě. Sladkost i hořkost. Radost i jemný smutek. Vzdálené i blízké. Jean Vigo i Jean Renoir. Takoví jsou Uličníci, takový je film-život. (13.01.2011)

Rozlietavé, kruto hravé dotyky šibalského chlapčenstva zafúľaných bitkárskych nohavíc s prebúdzajúcim sa záujmom o dievčatá. Vlastne o jedno krásne, veselé dievča, uháňajúce kamsi na bicykli s vlajúcou sukňou, pod ktorou určite nič nemá. Partia uličníkov vymýšľa rôzne zlovoľné kúsky, len aby upútali usmievavú, zaľúbenú devu. Čiernobiely rozpohybovaný obraz, priliehavá hudba, rýchle sprievodné slovo a filmárska hravosť sú cítiť z tohto Truffautovho raného krátkeho filmu. Dýcha prirodzenosťou vykreslenia nenapudrovaného detstva, stretávajúceho sa s radosťou i krutosťou života. Scéna, ktorá ma odrovnala: po ulici kráča muž stredných rokov, oproti nemu idúci mladý muž s cigaretou v ústach ho poprosí o oheň. Muž na neho vyvalí oči a nahnevane vykríkne: "Nie! Ja oheň zásadne nerozdávam!" (21.07.2005)

Své dětské bohyně jsem nikdy s nikým nesdílel. U tohoto filmu jsem si uvědomil, jak specifický a v určitém smyslu perfektní je dětský pohled na svět. Schopnost idealizovat se blíží právě stavu zamilování. Truffaut to nejspíš věděl, stejně tak, že ideály životní i milostné lze v dospělosti tvořit pomocí filmů. Fotografie mi nikdy nenahradí vzpomínku, většinou ji zdeformuje, zničí. Obraz, báseň, film však nikoliv. (16.12.2011)

Uličníci jsou nejpoetičtějším Truffautovým filmovým výtvorem, jeho charakteristický vyprávěcí styl potřeboval nabrat zkušenosti. Uličníci jsou jeho počátkem a forma zpracování se již zaměřuje na zachycení intimní nálady. Vložené symboly nevyčnívají, ani nenarušují poetické prostředí prosluněného letního času. Středem zájmu je Bernadette (půvabná Bernadette Lafont), bezstarostná mladá místní kráska v romantickém opojení života. Doplněním zájmu je Gérard (příjemný Gérard Blain), mladý tělocvikář, zdatný horolezec a vášnivý milenec. Pozorovaní zprostředkovává pětice nezbedných kamarádů ze školních lavic (Alain Baldy, Robert Bulle, Henri Demaegdt, Dimitri Moretti a Daniel Ricaulx), škodolibí ve svých dětských hrách a neuvědomělé celoplošné zamilovanosti přirozené krásy. Klukovské rozdychtění se nepopírá. Sluneční svit doprovází hlas vypravěče (Michel François). Uličníci jsou slušivým počinem z počátku filmařské kariéry slavného a obdivovaného muže. Příjemně osvěžující poetismus! (30.04.2018)