Všechny velké a malé bytosti

Pokud si dobře pamatuju, tak Herriotovy knihy byly o dost drsnější, vtipnější a hlavní hrdina zdaleka nebyl až takový moula. Seriál jde trochu jinou cestou, předkládá nám sluncem zalité, hřejivé retro, plné laskavých lidských bytostí a roztomilých zvířátek. Ale příjemně se na to kouká a tak to beru, občas asi každý potřebuje trošku toho pohlazení po srsti. (13.10.2022)

V 90% případů mám problém, když nejprve čtu knihu, udělám si představu o účastnících děje a pak je vidím ve filmu či seriálu. Většinou nedokoukám.  Knihy Jamese Herriota byly pro mě (a stále jsou) strašně důležité, Anglie, vztahy, pohoda, jazz. Přesto všechno se mi ten seriál tak hrozně moc líbí. Jakkoli se postavy úplně neshodují s tím, co jsem si představovala, když jsem knihy četla, do trošku více romantického a samozřejmě zjednodušeného děje mi tam ti herci sedí jako poklice na hrnec.  Za mě velká radost. (18.03.2023)

Někdy ve dvanácti mi mamá podstrčila Herriota a já se bavil. Dneska už by mi to nejspíš moc neřeklo, ale tenhle seriál stál za oprášení vzpomínek. Parádní atmosféra a krajina. Většina postav super obsazená, jen paní Hallovou jsem si představoval starši a takovou rustikálně mateřskou. Nicméně to by nešlo rozjet ty romantické linie, kterými se seriál od knih liší. Jako adaptace to ovšem ducha původních knih vystihuje parádně. (03.10.2022)

„Zvířata vítáme, lidi tolerujeme.” - Toť vskutku velmi příhodný nápis na dveřích domu veterinární chirurgie tří ústředních hrdinů Siegfrieda Farnona, jeho mladšího bratra Tristana a Jamese Herriota, který krásně vystihuje jejich veterinární praxi. Seriál Všechny velké a malé bytosti mi v mnohém připomíná Panství Downton, i když se věnuje úplně jinému tématu a chybí v něm záporné postavy. Idylická krajina anglického venkova, v níž se děj odehrává, mě naprosto okouzlila. Celkově to je takové milé pohlazení po duši v té dnešní uspěchané a přetechnizované době. (80%) (16.07.2022)

Zvěrolékaře od Jamese Herriota jsem v mládí četl, sice si jej už přesně nepamatuji, ale vím, že se mi knihy líbily. Také proto jsem si seriál Všechny velké a malé bytosti pustil. Jen dodám, že první verzi seriálu z let 1978 až 1990 jsem neviděl a nejsem zatížený srovnáváním. Současný seriál je takové milé a naivní pohlazení po duši v tom nejlepším slova smyslu. V poslední době se na člověka toho negativního valí opravdu hodně. Někdy je potřeba vypnout a pustit si podobný seriál. Nejnapínavější je to, když utečou slepice, přetočená děloha klisny při porodu a přežraný a rozmazlený pes. :-) Zkrátka dílo, u kterého lze krásně zrelaxovat a nenervovat se z každého dalšího záběru, či dějového zvratu. Navíc jsou velmi dobře napsany postavy. Je jich sice pomálu, ale postupně jsem začal mít rád všechny. Jejich jemné popichování mě hodně bavilo. Rád seriál všem doporučím, i když nemusí být přeci jen pro každého. Každopádně fanouškům Jamese Herriota se líbit bude. (20.09.2022)