Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Petr Čepek, Jan Kačer, Věra Galatíková, Zdeněk Sedláček, Zdeněk Kryzánek, Jana Hájková, Michal Kožuch, Ladislav Gzela, Petr Štěpánek, Josef Somr, Miloš Willig (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Příběh filmu režiséra Františka Vláčila a libretisty Vladimíra Körnera se odehrává v druhé polovině 13. století. Český zemanský synek Ondřej z Vlkova přišel do řádu ještě jako dítě. Nestalo se tak dobrovolně. Snad si ani neuvědomoval, že byl vlastně obětován na usmíření otcova násilného činu, spáchaného na něm samotném, a že byl tedy dvojnásobnou obětí. Až po deseti letech odříkání poznává, že existuje ještě jiný svět, ještě jiný život než ten, který uzavírají pevné zdi řádového hradu. Podlehne volání domova, volání rodného Údolí včel, a pokusí se o návrat. Již se zdá, že bude mít více štěstí než bratr Rotgier, jehož pokus o únik skončil krutou smrtí. Ale i v jeho případě se ukazuje moc řádu silnější a náboženský fanatismus znovu triumfuje nad v té době beznadějným pokusem jedince o vzpouru proti síle dogmatu spojeného s mocí. (Bontonfilm)
(více)Recenze (403)
Františka Vláčila považuji již řadu let za pozoruhodného génia s nezaměnitelným režijním stylem. Do patrně nejznámějšího autorova díla jsem příliš velká očekávání nevkládal, protože bohužel nejsem na příliš vysoké umělecké úrovni, rozhodně ne na takové, jaké je zapotřebí k pochopení tak náročného filmu. Projekce tak u mě skončila naprosto stejně jako Tarkovského Andrej Rublev. Po 40 minutách jsem byl nucen Údolí včel vypnout. Jsem si vědom hlubokého ideologického obsahu a silných filozofických motivů, ale nemám sebemenší šanci tohle všechno rozluštit. Druhá projekce se prozatím odkládá na neurčito. ()
Od pána režiséra F. Vláčila mám v-i-a-c obľúbenejšiu Marketu Lazarovú, ako Údolie včiel, oba snímky vznikajúce v tom istom roku, spája depresívna, až husto - melancholická atmosféra, ale ako vravím, Marketa, je oveľa zložitejší a zákonite - lepší film, pričom neľutujem, že som si pozrel z mojej strany trošku slabšie filmové dielo, ktoré ma aj tak priklincovalo do sedačky svojou perfektnou kamerou F. Uldricha, či Petrom a Jánom v hlavných úlohách križiackych rytierov. Historické látky režisérovi sedia, lebo sa vie v nich presadiť, aby mal divák reálny pocit, že sa nachádza v 13. storočí. Ja som ten pocit po celý čas mal + stále mi naskakovala husia koža, z niektorých brilantných scén, ktorými snímok disponuje. Nie je to na plný počet hviezd, ale mala by to byť určitá povinnosť každého vzdelaného filmového diváka, aby videl ukážkovú a kvalitnú českú klasiku, aká sa dnes už nenakrúca, a už ani nakrúcať nebude, a tak sa ponúka jediná možnosť vrátiť sa v čase do čias výnimočných filmov, ktoré sa voľakedy nakrúcali, kde patrí i Údolie včiel, Marketa Lazarová, a cetera... ()
Fr. Vláčil přesně ztvárňuje historický film jako takový. Zlaté časy českého filmu (které bohužel dávno pominuly) a zlaté časy filmové hudby...smekám před Zdeňkem Liškou. Čepek, Kačer, Galatíková, bezchybné výkony. Hlavně Kačer hraje podle mě jednu ze svých nejlepších rolí, jeho postava není po většinu filmu fanatik, ale hluboce přesvědčený člověk, jeho myšlenky jsou mnohem výš, než Onřejovy, ale ani jednomu se nelze divit. Scénář, režie, hudba, dokonalý konec = jeden z nejlepších historických filmů, ne nějaký novodobý akční patlanec. Vláčila už těžko někdo překoná. ()
Neskorá upútavka na Marketu Lazarovú. Vláčilovo tragické poetično a emocionálna membrána umenia symbolizmu dosadzujú rozorvaného hrdinu do kulís surového sveta, ktorý vedie križiacku výpravu sám proti sebe. Sloboda je vykorenením a prevrátením dubu života, vnútorná očista musí byť vykúpená krvou. Nádherné čiernobiele obrazové kompozície, ktoré hrajú všetkými odtieňmi mäkkého svetla, ukážková dramatická výstavba, Petr Čepek, Jan Kačer a Liškova hudba, plus opäť sugestívne rozvrhnuté použitie postsynchrónov. Vzácny, no bolestivý dar, za ktorý sa platí vlastným potom. Vidieť to, podobne ako Lazarovú, na veľkom plátne, nepochybujem, že by som siahol po ešte vyššom hodnotení. 85% ()
Velmi precizně a syrově (mnohdy i surově) natočený film, který je vizuálně umocněn černobílým obrazem a autentickou středověkou výpravou. Herecké výkony hlavních postav byly přesvědčivé a hudba Zdeňka Lišky skvěle doplňovala silné obrazové výjevy. Kam až jsme vlastně schopni zajít kvůli tomu, čemu bezmezně věříme? ()
Galerie (31)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jan Kuděla
Zajímavosti (25)
- Reakce Františka Vláčila na Petra Čepka prý byla: „Vždyť ten vypadá jak maďarskej Hun, ten přece nemůže hrát českého kluka!“ – existuje i mírnější verze zasazená do první kontrolní projekce s prohlášením „že tam chtěl mít Slovana a ne Avara.“ Obsadil ho tedy do malé role, kterou nakonec hrál Josef Somr (Rotgier). Vláčil se přeobsazení Čepka dlouho bránil a svolil až těsně před začátkem natáčení, když stále neměl vhodného představitele pro Ondřeje. Antonín Máša s Vladimírem Körnerem ho tak přeci jen přesvědčili. Čepek tedy nakonec dostal roli českého naivního kluka Ondřeje z Vlkova, avšak Vláčil s touto volbou nebyl spokojen ještě ani při začátku natáčení. Čepkovi na chuť ale přišel, což dokazuje mimo jiné i jejich další tvůrčí spolupráce. (DaViD´82)
- Miroslav Macháček se ve filmu objeví v malé roli zakukleného kočovného mnicha. Avšak není uveden ani v titulcích. (DaViD´82)
- Existuje i upravená televizní verze snímku z roku 1977, ve které nejsou uvedena jména autorů, nemá žádné titulky a neobsahuje dokonce ani konec. Ten byl kvůli vyznění vystřihnut pro jistotu celý. (DaViD´82)
Reklama