Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)

(více)

Diskuze

Martin741

Martin741 (hodnocení, recenze)

Artigas

to zas vo mne zvitazil pozersky dementalny artovy picus, ktory si film dobre uzil, jelikoz Von Triera povazujem za velikana europskej kinematografie. Jo, prave som to dopozeral a videlo sa. Ako ja netvrdim, ze  je to kult svetovej kinematografie a la Obcan Kane, ale vo vysokom nadpriemere kvalitnej europskej produkcie sa film udrzi a podla mna tam aj patri. Ako ja netvrdim, ze Von Trier toci len same pecky - par jeho filmov so m zjebal - ale vacsinou ide o kvalitativne vyrovnaneho rezisera, ktory ma rezisersky talent 

Artigas

Artigas (hodnocení, recenze)

Toto "veledílo" se objevilo na Artu, tak jsem si říkal, že to zkusím. Na hodnocení tady dávno nedám, takže jsem si jej pustil a... po půl hodině smazal. Jsem zřejmě "nekulturní", jelikož takové nudné hovadiny mě prostě neoslovují, natož abych s nimi zabil skoro dvě hodiny. Nuda o ničem... 

na příspěvěk reagoval Martin741

milda2007

milda2007 (hodnocení, recenze)

Tak asi jsem hloupej nebo co, ale hlava mi nebere z čeho jste tady všichni tak unešeni. Tohle je film, který jsem hned po zhlédnutí (trápení) odstránil ze své filmotéky. Málem mě ta nuda zabila. Ja vím je to "Lars von Trier " ale nehodlám se posrat z každé "blbosti" kterou natočí, i když uznávam, že třeba ANTIKRIST, nebo DOGVILLE JSOU SKVĚLÉ FILMY, ALE PODLE MĚ JE TOHLE TOTÁLNÍ BLBOST. Já si myslím, že si tady nekteří (a je vás hodně) hrají na "umělecké kritiky" JSTE TRAPNÍ když ani nedokážete přiznat, že se vám něco nelíbí jenom kvůli tomu, že to je "Lars von Trier "(4.7.2011)

Reklama

Reklama