Což takhle dát si špenát

Doporučení, což takhle dát si špenát, můžou dostat snad jen političtí vězní v totalitních režimech, protože jíst tak hnusný jídlo je spíš mučení než gurmánský zážitek. Celkem pochopitelně tedy musela nastoupit filmová propagace tohoto tmavě zeleného blevajzu s jasným cílem přinutit lidi požírat tmavě zelený neznámo. Zajímalo by mě, z čeho je vlastně špenát složenej. Na talíři to vypadá jako zelený bahno. Jíst špenát se šeredně nevyplatilo i hrdinům tohoto filmu, v čele s Menšíkem a Sovákem . Vynikající čeští herci ve zcela bláznivých situacích nechali hravě zapomenout na chuť špenátu a naservírovali mě prvotřídní komediální pochoutku po které jsem se ještě dlouho olizoval. (18.02.2008)

Kdo by to byl kdy řekl, že něco tak dobrého jako špenát může řádně zavařit život nejednomu člověku. Vorlíčkova klasika je plná zvratů, záměn, vyspělých dětí a nevyspělých dospělých, avšak osobně mi film nepřišel natolik komický, abych mu dal více jak tři hvězdy. Přece jenom jsou u nás i jiné komedie ze stejného období, které mě pobavily více. Zkrátka sympaticky zahraný i podaný snímek, který neurazí, ale ani neohromí. (25.10.2016)

Teď se divim, že jsem tento film ještě nehodnotil a to už jsem ho viděl několikrát..:) Předpokládám, že tento film už viděl téměř každý, tak nebudu psát žádný rozsáhlý komentář..:) Musím pochválit vynikající herecké výkony a skvělé obsazení do rolí... Škoda, že takové kapacity, profesionální herci nejsou stále a hlavně už vůbec né v této době..! Stále se mi to velice libí..:) Dávám pět hvězdiček, nic horšího si to nezaslouží!..:) (05.03.2007)

Typický představitel osobité české mutace crazy komedií, které jsou ovšem oproti svému západnímu vzoru o několik řádů výše a alespoň ty z dílny Václava Vorlíčka a Miloše Macourka patří mezi to nejlepší, co československý film ve své historii má... Na jeho klasické crazy komedie z počátku 70. let (Jak utopit doktora Mráčka, Pane, vy jste vdova!) ,,špenát" ale nemá, i tak se ale jedná o velice vkusnou a výživnou zábavu, plnou absurdních scén, situačního humoru a záplavy výrazných (komediálních) hereckých výkonů - v té době se téměř nic jiného nemohlo točit, takže ve Vorlíčkových filmech hrála a excelovala téměř kompletní dobová herecká špička. Vynikající komedie, které schází jen málo k dokonalosti... (07.07.2007)

Komedie je to skvělá - na jednu stranu vychází z oblíbené prvorepublikové zápletky záměny postav, na stranu druhou do toho šlape stejně vehementně jako francouzské crazykomedie sedmdesátých let... no a na straně třetí to má typicky macourkovský sci-fi rukopis s takovým příběhem, jehož akumulátorem je prvek z běžného života (Jak utopit dr. Mráčka = tlačenka, zde je to špenát). Filmu velmi pomáhá hudební podkres, vynalézavá kamera a užití postsynchronů k dětským hercům. S průběhem stopáže ale tenhle mišmaš ztrácí na sofistikovanosti a nebýt špičkových hereckých výkonů by řada pronášených hlášek možná vůbec nevynikla, ba nikdy nezlidověla... anebo by se možná na film nedalo dívat vůbec - k čemuž by zcela jistě došlo tehdy, kdyby se tento typ scénáře natočil jindy než za normalizace. Film tedy rozhodně vítězí díky hvězdnému castingu, avšak i nepříliš kritický divák by dokázal seznat, že vlastně sleduje v jádru úplnou kravinu (myšleno v dobrém, mám film rád!). 70%. (06.10.2022)