Kdo chce zabít Jessii?

Parádní hravé, blaznivé a lehoučké..dost z toho dýchá taková ta hezky naivní radost z toho jak řetězy systému povolují a film se může(stejně jako lidé) po dlouhé době nadechnout trochu svobodněji...Je to občas nedotažené či hloupoučké ale to ve výsledku jen podtrhuje čistotu a opravdovost celé téhle taškařice :) (19.01.2012)

Jak je již mým zvykem, tak smrt uznávaného umělce namísto pláče "opláču" po svém - tedy zhlédnutím některého z jeho děl. Po zhlédnutí tohoto filmu mi nezbývá konstatovat nic jiného, než že Vorlíčka je pod tou hlínou opravdu škoda. Člověk by nevěřil, jaké sexy herečky jsme u nás měli. Nejsem si jistý, že byla slečna Schoberová opravdu tak krásná, nebo se mi tolik zalíbila, protože téměř nemluvila. Každopádně hezčí českou herečku jsem snad zatím neviděl. Po všech směrech vymazlený film. Film měl nápad a jako sci-fi skvěle zafungoval, což je u nás věc nevídaná. Jeho největší předností je ovšem humor, který po celou dobu výborně funguje. Nebojím se snímek označit za nadčasové dílo. Tvůrcům patří všechna má čest, že se v té době nebáli pustit do podobného projektu. Přeci jen diváctvo bylo naučeno na zcela jiné žánry. (13.03.2019)

Do půlky 60.let neměl sci-fi žánr v Československu velkou tradici, ale to co v tomto směru do té doby vzniklo (Bílá nemoc, Krakatit, Vynález zkázy, Ikarie XB-1) mělo filmové kvality světové úrovně, včetně skrytého poselství. Pak vstoupil do kinematografie scenárista Miloš Macourek, střídavě spolupracující s Vorlíčkem a Lipským, a tradice toho žánru v našich končinách zůstala v paměti mnohých diváků spjata výhradně se stylem osobitých bláznivých komedií, především parodující různé kriminálky, akční filmy, grotesky, komiksy a sci-fi současně. ... Chtěl jsem se ještě jednou podívat s odstupem času tuhle komedii, na které jsem se jako dítě velice rád opakovaně bavil. Má v sobě do detailu promyšlenou zápletku i další vývoj až s vypointováním děje v závěru, spoustu gagů a hlášek, spoustu krásných momentů, kde se groteska míchá s poezií (proražení sousední zdi přes tahání telefonní šňůry a následné hraní na klavír uprostřed rozbouřené místnosti). To všechno vnímám, ale působí to na mne stejně jako překombinovaná fraška, spolu se Zabil jsem Einsteina, pánové spíše jako kuriózní perlička kinematografie zlatých šedesátých, než filmový klenot. Každopádně žnu Danu Medřickou v roli vědkyni a ty její pragmatické hlášky. ,,Nemluv na mě takhle, teď nejsem tvoje Růženka, ty jsi obžalovaný - kdyby se ti zdálo jenom o tvé ženě, nemuselo to dojít až sem." 65% (04.08.2018)

Inu, řekněme, že se pan "docent" Vorlíček teprve rozcvičoval... :-) . . . Vtípný námět, leč se spoustou drobných nedotaženin a trošku diletantským přístupem všech zůčatněných. Právě herci ruku v ruce s kamerou nejvíc škodí tomuto dílku >jakousi takovou< trošku toporností. . . . Škoda přeškoda. Zábava možná chvílemi nadprůmětná, ale film jen průměrný. Půl hvězdičky bych dal Kájovi Saudkovi, ale stejně raději zaokrouhlím dolů. Tenhle film měl svou pointou i protagonisty opravdu na víc! (16.09.2005)

Určitě jde o zajímavý Vorlíčkův počin, plný zajímavých nápadů a nezapomenutelných momentů, ale tentokrát bych to viděl na průměrnou scifi komedii a víc bych v tom nehledal. Skloubením hraného filmu a komiksových prvků bylo super, ale za nejlepší prvek bych označil přítomnost Olgy Schoberové. Ta zaujmula především svou krásou a ani se nedivím, že ve své domě doslova uhranula nejednoho muže (jak v Česku, tak i ve světě). Po herecké stránce si však zaslouží pozornost všichni zúčastnění. Sovák, Menšík, Medřická, ale i řada jiných určitě nezůstali pozadu. 60% (07.03.2015)