Pták Ohnivák

Víte jak vypadá pták Ohnivák, model z roku 1997? Jako nehybná vycpanina z přírodopisného kabinetu, kterou nějaký zlobivý žáček přestříkal červeným sprejem. Kdyby to Ohnivák tušil jak dopadne, asi by si vytrhal všechna svá dlouhá péra a šel si dobrovolně sednout do brojleru. Václav Vorlíček musí mít v německých filmových studiích opravdu velké jméno, když mu po úděsném Kouzelném měšci zafinancovali tuto další příšernost. Kde je ten excelentní vypravěč, kterého jsme v jeho osobě viděli? Je to jasné, Vorlíček už na to háže bobek. Unavená mdlá režie bez špetky invence. Herecké výkony jsou až na vyjímky pod psa, zkušený harcovník Horst Bucholz se evidentně nudí, ještěže nemá moc prostoru. Uspokojivý je pouze Karel Roden, který se pro role záporáků narodil. A triky - ty by neustály ani Power Rangers. Atmosféra je nulová, o humoru, či nadhledu si lze nechat jenom zdát. (25.12.2003)

Prolnutí dvou komerci blízkých přístupů, z nichž jako tvořivější se projevil přes některá klopýtnutí ten český, dopadlo, jak dopadlo. Nezvládnuté filmové triky, děj, místy připomínající výslech na právu útrpném, nevyrovnané herecké výkony (nesporná osobnost, jakou je Marián Labuda, náhle nemá co hrát), natahovaná kaše, co se mění ve žvýkací gumu bez začátku i konce, to jsou hlavní svízele ambiciózně pojatého projektu, do nějž vstoupila řada vynikajících českých jmen. Ne vždy musí německé peníze znamenat povznesení, až příliš často koprodukce tohoto druhu končí v pomyslné škarpě. Rozporuplný dojem z pohádky, která se pokusila propojit grimmovské a erbenovské prvky a náměty, doplatil na prvoplánově požadovanou diváckou úspěšnost. Místo očekávané kvality jsme tak konfrontováni s neduživým polotovarem, sloužícím poprávu jako příklad toho, jak se k osvědčenému, nosnému pohádkovému tématu přistupovat nemá. Bohužel. (21.06.2008)

Erbenova pohádka z dnešního pohledu trpí několika dramaturgickými problémy, především nevysvětlitelnou liškou Ryškou a notorickým opakováním motivů, takže látce jistě prospělo údernější přepracování a především výtečný padouch K. Rodena. Skeleton ostatně platí za největší klad snímku, protože je radost sledovat jeho dětinské třeštění a zlovolné přehrávání. Zbytek jaksi nepřekonává průměr televizní tvorby, nicméně zároveň v ničem nestrádá, takže jako odpočinková záležitost na sváteční dopoledne pohádka funguje výtečně. Navíc se zde ještě nevyskytují žádné nemístné aktualizace archetypů a tradičních pohádkových klišé. (26.12.2022)

Roden, Roden, Roden, Roden, Roden, Roden, RODEN!!!!!!! Zkrátka a dobře na této pohádce oceňuji to gotické ladění, to, že je možno dotknout se něčího srdce, že na dně Macochy žije Kraken s krvavým okem, že Karel Roden krvácí z očí, jak dokáže být Labuda se svým dobráckým obličejem odporný... a některé další detaily. Souhlasím ale s výhradami Džiana Babana, že původní pohádkový mýtus doznal silného zmrzačení a že některé dějové změny nemají pražádného smyslu. Kupříkladu zbytečná smrt princova bratra v možném světě, kde i jestřáb se dočká šťastného konce, by měla navěky strašit scenáristy ve snech. (19.11.2006)

To jsou ty moderní pohádky většinou jako v tomto případě bez patřičné atmosféry která vás vtáhne do děje, kouzla a vkusu a hlavně také kolikrát absolutní snaha pohádkového a především dětského režiséra za každou cenu natočit pohádku, ať to stojí co to stojí. U nás jen neúspěch, v sousedním Německu o něco lepší. Horší film ve Vorlíčkově filmografii už jen stěží najdeme, a to i přesto že se na něm podílel společně se zkušeným matadorem Milošem Macourkem (námět), když tedy pominu jeho režijní začátky a seriálové excesy typu On je žena! Jen tedy za 1,5/5*, ta titulní písnička v podání Lucie Bílé, mě totálně dodělala. (26.06.2007)