Tři oříšky pro Popelku

Chápu neustálé omílání Popelky na vánoční svátky, ale po těch prvních šesti sedmi letech, co jsem ji skutečně poctivě každý rok sledoval, už se mi teď její kouzlo trochu vytrácí. Tím ale nechci říct, že by mě příběh už vůbec nebavil a Libuška že by se mi už nelíbila. Naopak uznávám, že Tři oříšky pro Popelku jsou pravým klenotem české pohádkové tvorby, s parádním hereckým obsazením a jako vždy nádhernou hudbou od Karla Svobody. Jen zkrátka sedmkrát a dost! 85% (24.12.2012)

Jako každý rok se velký statek chystá na vzácnou návštěvu- král s družinou se tudy bude vracet na svůj zámek. Přestože se statkářka se svou dcerou Dorou nedočkají prince, dokáže se pozvat na královský ples. Jejich nevlastní dcera, které nikdo neřekne jinak než Popelka, má sice zakázáno se přivítání zúčastnit, vůbec jí to ale nevadí. A tak čeledín Vincek se vypraví do města a přiveze Popelce tři oříšky, které mu spadnou do povozu a ty oříšky jsou kouzelné a splní Popelce tři přání a pomohou ji získat i srdce prince. Tahle nudná a obehraná pohádka mě už nebaví. Herci to však vytáhli. 60% (08.11.2009)

Po nedávnom prečítaní 20-stránkovej, priam čarokrásnej, diskusie k novej nórskej iterácii tejto československej klasiky padla v pléne istá Bluntmanova interpretácia s touto súvisiaca, niečo vo význame, že bola na tú dobu relatívne progresívna a borila vtedajšie konzervatívne konvencie. To si vysvetľoval tým, že mal princ údajne foot fetish, čo bolo údajne v rozpore s tradičnými hodnotami, alebo, že medzi princom a jeho dvoma prisluhovačmi panovali nejaké homosexuálne tendencie. Tak som si povedal, že v tomto smere poctím toto skarhané obdobie roka a do zlatého fondu československej kinematografie opäť nazriem a rovno aj preverím, ako moc Blunťoš po večeroch droguje (nič v zlom). Vo výsledku som nútený konštatovať, že žiadne princove alternatívne tendencie som nespozoroval a rovnako ani jeho záľubu v papaní nožičiek. Tiež sa nie úplne stotožňujem s mániou Čechov a Slovákov a ich pravidelnou selekciou tohto Vorlíčkovho diela na sledovanie počas záverov rokov, no na druhej strane po troch každoročných pokusoch pochopiť začínam trochu chápať. Nejedná sa o najmárnejší výplod pod slnkom a hoci je príbehovo nechutne debilný, určité filmárske kvality bez debaty nesie. Ale rozumiem, že ak za čias komunistického aparátu nič lepšie v telke nebežalo, dá sa na tom lipnúť a kultovo & iracionálne uctievať aj doteraz x) (x) (21.8.2018) (24.12.2020) (24.12.2021) (24.12.2022) (24.12.2023) (03.01.2023)

Poznám ji podle střevíčku. Ta, které padne, bude moje žena...... Veľmi pekná, príjemná a humorná rozprávka. Nevyhľadávam ju síce zámerne (po toľkých pozretiach sa to aj dá pochopiť), jej každovianočné reprízovanie mi však vôbec neprekáža. Určite jeden z vrcholov rozprávkovej tvorby a to nielen u nás. (13.03.2012)

Rozhodně není náhoda, že zrovna tahle pohádka se tak zapsala. Režie je hodně aktivní a třeba některé kamerové zoomy mě zaskočily svojí moderností. Vybudování příběhu kolem aktivní hrdinky je mnohem dál než současné pohádky. Sice i tady platí, že pohádkový žánr je prostě moc velká limitace, abych to v dospělosti mohl plně docenit - příběh je vázaný zákonitostmi a klišé, jimž musí jít proti veškeré přirozenosti naproti, a tím se ochuzuje o svůj potenciál. Příběhově nejsilnější je Popelka (samozřejmě) ve chvílích, kdy je pohádce o Popelce nejvzdálenější. (16.02.2019)