Tři oříšky pro Popelku

S touhle vánoční klasikou mám od počátku trochu problém. Krátce před jejím uvedením totiž zakázali televizní Popelku s Evou Hruškovou a Jiřím Štědroněm, protože emigroval Jan Tříska, který v ní také hrál. Tři oříšky jsem tedy dlouho brala jako náhražku z NDR, jejímž hlavním účelem bylo, aby divák rychle zapomněl. Možná jsem Oříškům trochu křivdila, možná ne, dnes už je to naštěstí pryč. Co na tomhle filmu dnes nejvíc oceňuji, to je určité potlačení pohádkovosti (jsou pasáže, které mají charakter spíš historického filmu než pohádky) a také fakt, že celý film se odehrává v zimě, což je méně obvyklé. (30.10.2006)

Po nedávnom prečítaní 20-stránkovej, priam čarokrásnej, diskusie k novej nórskej iterácii tejto československej klasiky padla v pléne istá Bluntmanova interpretácia s touto súvisiaca, niečo vo význame, že bola na tú dobu relatívne progresívna a borila vtedajšie konzervatívne konvencie. To si vysvetľoval tým, že mal princ údajne foot fetish, čo bolo údajne v rozpore s tradičnými hodnotami, alebo, že medzi princom a jeho dvoma prisluhovačmi panovali nejaké homosexuálne tendencie. Tak som si povedal, že v tomto smere poctím toto skarhané obdobie roka a do zlatého fondu československej kinematografie opäť nazriem a rovno aj preverím, ako moc Blunťoš po večeroch droguje (nič v zlom). Vo výsledku som nútený konštatovať, že žiadne princove alternatívne tendencie som nespozoroval a rovnako ani jeho záľubu v papaní nožičiek. Tiež sa nie úplne stotožňujem s mániou Čechov a Slovákov a ich pravidelnou selekciou tohto Vorlíčkovho diela na sledovanie počas záverov rokov, no na druhej strane po troch každoročných pokusoch pochopiť začínam trochu chápať. Nejedná sa o najmárnejší výplod pod slnkom a hoci je príbehovo nechutne debilný, určité filmárske kvality bez debaty nesie. Ale rozumiem, že ak za čias komunistického aparátu nič lepšie v telke nebežalo, dá sa na tom lipnúť a kultovo & iracionálne uctievať aj doteraz x) (x) (21.8.2018) (24.12.2020) (24.12.2021) (24.12.2022) (24.12.2023) (03.01.2023)

Skutečně tady není o čem diskutovat -> Nejznámější česká pohádka. Už roky běží a zůstává v srdcích dál, dokonce bych si dovolil tvrdit, že léty zraje jako víno. Mladí (skoro až nevinně vyhlížející) herci odvádí své na stoprocent, svým způsobem je inovativní už přístup známé předlohy, vždy z něho vycítím mírnou ironičnost a jasný český rukopis. Vánoční atmosféra je jednoduše božská a podléhající. Je to tak, Vorlíček a Německo zde ještě neznamenalo funus pohádek... (03.03.2006)

Vorlíček natočil najkrajšiu československú rozprávku. To je bez debaty. Keď niekto tvrdí opak, alebo má pocit, že sú aj lepšie, tak nech sa na mňa nehnevá, ale chce byť iba zaujímavý. Jasné, že Oriešky sú maximálne nereálne, jasné, že princ sa nezaľúbi na prvý pohľad, jasné, že popoluška by si ho tiež po pár prehovorených spoločných vetách nechcela hneď zobrať za manžela. Ale koho tieto, pre rozprávky nepodstatné záležitosti, zaujímajú? (14.08.2012)

Kriticky hodnotit toto dielko sa hadam ani neda. Je jasne ze to pre mna uz nieje ten magicky zazitok, ako ked som bol krpec, ale stale sa na to pozriem rad. A hlavne, az teraz dokazem docenit ten skvely - nenasilny humor a bezchybne charaktery (ja som si najviac oblubil krala a kralovnu). V tom je Popoluska nedostizna. (8/10) (25.12.2007)