Jan Žižka

Glorifikace dávného asociála, krvežíznivého loupežníka, náboženského fanatika a nebezpečného, protievropského teroristy jménem Šiška. A česká identifikace s ním -- jak typické. No někde ty hrdiny brát musíme, že. Vidět se to snad ještě dá i dneska, ale doporučuju k tomu flašku vína a dopít už k půlce filmu. Anebo medovinu -- ta by mohla být stylová. Anebo marjánku -- cokoli. Pak by to mohlo zabrat. (03.07.2007)

2.díl historické trilogie režiséra Otakara Vávry. Film je velmi dobře zpracován podle románu Miloše Kratochvíla, výborně obsazen našimi předními herci. Nevím, čím to je, ale naše hvězdy tehdy byli též mladí, ale jejich výkony neměly chybu amatérství, což se o některých dnešních mladých hercích nedá říci. (29.09.2007)

Pořád je to výborná podívaná a hlavně bitva u Sudoměře natáčená přesně na tomtéž místě patří k nejlepším pasážím druhého dílu husitské revoluční trilogie. Ano, Žižka je tam skoro chodící plakát jako od Mikoláše Alše, což je samozřejmě odraz doby vzniku filmu, ale jinak vlastně není moc co vytknout v souvislosti s mým komentářem k předchozímu Janu Husovi. (06.07.2016)

Další český velkofilm s působivou výpravou, se kterým mám po ideologické stránce už větší problémy. V některých případech herecké umění ustupuje "vznešeným" heslům a proslovům, které vyzdvihovalo hrdinství prostého lidu a nutnost vzít do kolektivních rukou osud celé země. Z hereckých výkonů snad stojí za zmínku Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek), ve kterém probíhá velký vnitřní boj na jakou stranu se postavit, a když to nakonec krásně vykoumá, tak se to znenadálé smrti krále Václava IV. (Karel Höger) zhroutí. Pro něj však smrt byla vysvobozením z jeho nerozhodnosti a částečné slabosti z výhružek mocných. Z dalších zajímavých rolí opět Zikmund Lucemburský (Jan Pivec), pán ze Šternberka (Miloš Kopecký), koumák Čeněk z Wartenberka (Václav Voska), který rád přijal post místokrále za Zikmunda a staroměstský purkmistr (František Kreuzmann) . Z agitátorů a "komunistických" pohlavárů jsou to válečný štváč Jan Želivský (František Horák), který na rozdíl od Žižky vidí jedinou možnost v třídním boji, ženská hrdinka Johanka (Marie Tomášová), která nechtěla do trojky a raději v bitvě umírá. Film vrcholí bitvou u Sudoměře, kde se projeví velká fikanost komunistickohusitckých bojovníků a velkého stratéga Žižky, který jen svojí přítomností dokáže strhnout na svoji stranu nejednoho protivníka. Otázkou je jestli jdou s ním z přesvědčení, či ze strachu. Film, ve kterém se dochází k závěru, že nejnižší třída musí vést proti mocným válku, protože to je jediná cesta jak dospět ke spravedlnosti. To, že se ta cesta vždy zvrhne trochu jinak je už vedlejší. (11.03.2010)

Největší štěstí této komunistické bandy středověku bylo to, že císař Zikmund měl hlavu jak štoudev z Turků. Turci byli pro evropskou civilizaci taková hrozba, že o nějaké nuzáky se sudlicemi se nikdo nezajímal. V opačném případě by byl Žižka nejen bez oka ale i bez hlavy. Proto se jim na krátký čas povedlo to, co se jim povedlo s minimálními náklady. Husitství si vyložil každý po svém. Trhani bez majetku křičeli: bude život bez pánů a ať chleba jí, kdo na něj pracuje. Vlastenci křičeli: Pryč s cizáky, země čechům. Podnikatelé a hlavně defraudanti křičeli: Pryč s papeženci, německý majetek nám! Sexuální úchylové křičeli: pryč s manželkami, ženy jsou všech a tak dále. Každý toho chtěl využít stejně jako v roce 1989. Obávám se, že by se husitstvím Česká republika moc chlubit neměla. Ale co stalo, stalo se. Jinak film vkusně zrežírovaný s hvězdným obsazením. (12.05.2012)