Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (více)Obsahy(1)
Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (186)
Další český velkofilm s působivou výpravou, se kterým mám po ideologické stránce už větší problémy. V některých případech herecké umění ustupuje "vznešeným" heslům a proslovům, které vyzdvihovalo hrdinství prostého lidu a nutnost vzít do kolektivních rukou osud celé země. Z hereckých výkonů snad stojí za zmínku Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek), ve kterém probíhá velký vnitřní boj na jakou stranu se postavit, a když to nakonec krásně vykoumá, tak se to znenadálé smrti krále Václava IV. (Karel Höger) zhroutí. Pro něj však smrt byla vysvobozením z jeho nerozhodnosti a částečné slabosti z výhružek mocných. Z dalších zajímavých rolí opět Zikmund Lucemburský (Jan Pivec), pán ze Šternberka (Miloš Kopecký), koumák Čeněk z Wartenberka (Václav Voska), který rád přijal post místokrále za Zikmunda a staroměstský purkmistr (František Kreuzmann) . Z agitátorů a "komunistických" pohlavárů jsou to válečný štváč Jan Želivský (František Horák), který na rozdíl od Žižky vidí jedinou možnost v třídním boji, ženská hrdinka Johanka (Marie Tomášová), která nechtěla do trojky a raději v bitvě umírá. Film vrcholí bitvou u Sudoměře, kde se projeví velká fikanost komunistickohusitckých bojovníků a velkého stratéga Žižky, který jen svojí přítomností dokáže strhnout na svoji stranu nejednoho protivníka. Otázkou je jestli jdou s ním z přesvědčení, či ze strachu. Film, ve kterém se dochází k závěru, že nejnižší třída musí vést proti mocným válku, protože to je jediná cesta jak dospět ke spravedlnosti. To, že se ta cesta vždy zvrhne trochu jinak je už vedlejší. ()
V komentářích k tomuto filmu je spousta „odborníků“ na historii, což dokládá i fakt, že zde někdo může napsat, že Prokop Holý byl mnohem větší vojevůdce než Jan Žižka (Prokop Holý vedl husitská vojska hlavně v rovině ideové a politické, nikoliv vojenské). Nová doba se vyžívá v kritice všeho a za jakoukoli cenu bez řádného zamyšlení. Husitské revoluční hnutí bylo jedním z nejvýraznějších fenoménů v naších dějinách a zaslouží si úctu. Ano, filmová trilogie je propagandistická, naivní, a někdy až s trapnými vyšinutými výstupy (Vávra tím záměrně naznačuje ideový fanatismus), přesto je to ojedinělé, výjimečné dílo, plné vlastenectví, rozsáhle výpravné, které v naší kinematografii nemá obdoby. Držíme se dramat a komedií ze současnosti, ale natočit nějaké velké historické dílo se nikdo nepokusil a občasné snahy jsou skromné nebo skončily nezdarem. Husitská trilogie je skvělý filmový počin a ve své kategorii jediný v dějinách našeho filmu a zasluhuje obdiv. Poučme se od našich polských sousedů, co je v kinematografii národní hrdost a úcta k vlastní historii. ()
Největší štěstí této komunistické bandy středověku bylo to, že císař Zikmund měl hlavu jak štoudev z Turků. Turci byli pro evropskou civilizaci taková hrozba, že o nějaké nuzáky se sudlicemi se nikdo nezajímal. V opačném případě by byl Žižka nejen bez oka ale i bez hlavy. Proto se jim na krátký čas povedlo to, co se jim povedlo s minimálními náklady. Husitství si vyložil každý po svém. Trhani bez majetku křičeli: bude život bez pánů a ať chleba jí, kdo na něj pracuje. Vlastenci křičeli: Pryč s cizáky, země čechům. Podnikatelé a hlavně defraudanti křičeli: Pryč s papeženci, německý majetek nám! Sexuální úchylové křičeli: pryč s manželkami, ženy jsou všech a tak dále. Každý toho chtěl využít stejně jako v roce 1989. Obávám se, že by se husitstvím Česká republika moc chlubit neměla. Ale co stalo, stalo se. Jinak film vkusně zrežírovaný s hvězdným obsazením. ()
Prvni dil trilogie se mi libil sice o neco vice, i tak si ale Zizka zaslouzi pozitivni hodnoceni. Vyborna vyprava, moznosti byly sice jine nez dnes co se financi a komparsu tyce, kdyz ale vezmeme dnesni technickou stranku, tak vyprava takoveho " velkofilmu " jako Bathory je v porovnani s timto Vavrovym dilem smesna. Velice slusna je i kamera a bitevni sceny. Herecke vykony standartni, nejvice se mi libi Ladislav Pesek jako dvorni sasek. Na stranu druhou jsem rad, ze uz to ma Johanka za sebou, ta me v podani Marie Tomasove iritovala cele dva dily. ()
Druhá část trilogie zychycuje nástup Jana Žižky do čela husitského hnutí v roce 1419. Končí slavnou bitvou u jihočeské Sudoměře v roce 1420. Zde využili husité vypuštěného rybníka Škaredý a nalákali tak strakonické křižáky a královské vojsko do bahnité pasti... Zdeněk Štěpánek je v roli Žižky nezapomenutelný. ()
Galerie (51)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (25)
- Pri natáčaní sa stali aj dve závažné nehody. Prvá bola tá, keď herec Jaroslav Vojta (Joha) naháňal pri rozbahnenom rybníku jedného križiaka a udrel ho cepom po chrbte. Aj keď bol cep zaliaty do molitanu, jeho úder spôsobil hercovi, čo hral križiaka, vážne zranenie. Herec najskôr omdlel a v nemocnici mu zistili, že má poškodenú ľadvinu. Jaroslav Vojta za nim chodil do nemocnice prvé štyri dni a veľmi bol z toho smutný. Druhá sa stala, keď Vladimír Ráž (Tomeš) mal cválať s koňom po kraji rozbahneného rybníka, ale situáciu zle odhadol a cválal moc do stredu, na čo sa začal kôň s hercom do blata prepadať. Ráž sa zachránil zoskočením z koňa a doplazením sa na breh, ale koňovi už nebolo pomoci a nepomáhala s jeho vytiahnutím ani technika. Keď koňovi trčala z bahna už iba hlava, bol utratený strelou do hlavy. (Raccoon.city)
- Údajná pravá podoba Jana Žižky má být vyobrazena na malbě Jana Matejka z roku 1878 a to v bitvě u Grunwaldu, která se odehrála 15. 7. 1410. V této bitvě přišel Žižka údajně o první oko. (Lottr)
- Pyrotechnici na loďkách pri scénach na jazere vytvárali dymovú clonu, aby neboli vidieť stopy civilizácie, napr. železnice či mohyla od Emanuela Kodeta. (Raccoon.city)
Reklama